© John Wessels
14 Čvn 17 01 Srp 19

Ebola

Ebola je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a může zabít až 90 % nemocných. V zasažených komunitách vyvolává hrůzu a paniku.

Aktuální epidemie

 

Demokratická republika Kongo zažívá od 1. srpna 2018 desátou epidemii eboly za posledních čtyřicet let. Jde o druhou největší epidemii v historii lidstva. Prozatím se nakazilo více než 2 500 lidí a přes 1 700 lidí zemřelo. Nemoc se šíří v konfliktních oblastech a místní komunita není důvěřivá. Epidemii se nedaří dostat pod kontrolu. 

Historie a kmeny nemoci

Virus ebola byl poprvé zjištěn během propuknutí krvácivé horečky v Zairu (dnešní Demokratické republice kongo) v roce 1976. Z 318 tehdejších případů jich 280 zemřelo – a to velmi rychle. V tom samém roce se virem nakazilo 284 lidí v Súdánu, z nichž 156 nepřežilo.

Existuje pět kmenů viru ebola pojmenovaných podle míst, ze kterých pocházejí: Bundibugyo, Pobřeží slonoviny, Reston, Súdán a Zair. Čtyři z nich způsobují onemocnění u lidí. Kmen Reston také může lidi nakazit, ale prozatím u něj nebyla hlášena žádná onemocnění nebo úmrtí.

Co způsobuje ebolu?

Ebolou se mohou nakazit lidé i zvířata. Přenáší se při kontaktu s krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného. Častými oběťmi eboly jsou proto také zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle.

Na ebolových projektech platí co nejpřísnější hygienické předpisy. Lidé v postižených oblastech nemohou vzájemně dotýkat. Týmy nosí ochranný oděv, který neponechává ani milimetr kůže volný. V ochranných oblecích se pracuje maximálně 40 minut, poté je horko nesnesitelné.

V Africe byly zdokumentovány případy nákazy při kontaktu s nalezenými uhynulými či nemocnými šimpanzi, gorilami, kalony, opicemi, lesními antilopami či dikobrazy. K přenosu nákazy může dojít rovněž během pohřbu obětí eboly, když se pozůstalí dotýkají těla zemřelého. Virus se rovněž nalézá v semeni, a to až 7 týdnů po klinickém vyléčení.

DARUJTE

Pomozte nám bojovat se smrtelnými epidemiemi.

Symptomy eboly

Prvotní symptomy jsou neurčité, což ztěžuje včasnou diagnostiku nemoci. Nemoc je charakteristická náhlými horečkami, pocitem slabosti, bolestmi svalů a hlavy a bolestmi v krku. Posléze následuje zvracení, průjem, vyrážka, selháni funkce ledvin a jater a v některých případech i vnitřní či vnější krvácení.

Symptomy se mohou objevit 2 až 21 dnů po nakažení. Ebola se u některých pacientů projeví vyrážkou, zarudlýma očima, škytavkou, bolestí na hrudí nebo obtížemi při dýchání či polykání.

Diagnostika eboly

Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy v podobě zarudlých očí a vyrážek jsou běžné. Ebolu lze s určitostí diagnostikovat pouze laboratorně 5 různými testy. Tyto testy představují velmi silné riziko a měly by být prováděny v podmínkách s maximální biologickou ochranou. Nedostatečná ochrana má na svědomí již řadu případů nákazy mezi lidmi. Lidé, kteří vykazují znaky eboly musí být okamžitě izolováni. 

„Obzvláště ohrožení nákazou jsou zdravotníci, takže jednou z našich priorit je kromě léčby samotné také školení zdravotnické personálu, aby se omezilo riziko, že se nakazí během péče o pacienty,“ říká Henry Gray, krizový koordinátor Lékařů bez hranic během epidemie eboly v Ugandě v roce 2012.

„Musíme vždy zavést extrémně přísná bezpečnostní opatření, abychom zajistili, že žádní zdravotníci nebudou vystaveni viru, ať už při styku s nakaženými pacienty nebo s kontaminovaným zdravotnickým materiálem.“

Léčba eboly

Neexistuje žádná specifická léčba pro pacienty nakažené ebolou. Péče se standardně omezuje na podpůrnou terapii a léčbu symptomů, spočívající v rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí. Zdravotníci pacientům a jejich rodnám nabízejí psychologickou podporu, která je nesmírně důležitá.

Epidemie eboly je oficiálně považována za skončenou po 42 dnech od výskytu posledního potvrzeného případu.

Prevence a očkování

V návaznosti na největší epidemii eboly z let 2014-2016 se podařilo vyvinout účinnou vakcínu proti ebole. Ta však zatím neprošla všemi fázemi testování, není registrována a je tedy podávána pouze v rámci testovacího protokolu. Použití vakcíny proti ebole (rVSVDG-ZEBOV-GP) je součástí širší strategie, jejímž cílem je omezit šíření viru. 

V očkování se používá takzvaný kruhový systém. Spočívá v identifikování nově diagnostikovaných a laboratorně potvrzených pacientů s ebolou a vyhledání lidí, se kterými přišli do kontaktu. Často jde o rodinné příslušníky, sousedy, kolegy nebo přátele. Právě tito lidé tvoří onen „kruh“. Vakcína je nabízena rovněž zdravotníkům v postižené oblasti, u kterých hrozí největší riziko vystavení viru a nakažení. Proočkování lidí ve zmíněném „kruhu“ v podstatě vytvoří ochranné pásmo, čímž se zabrání šíření infekce.

Očkování je dobrovolné a vakcína je poskytnuta bezplatně. Než lidé očkování odsouhlasí, dostanou informace o vakcíně. Poté je zdravotníci pečlivě monitorují.

Video z D. R. Kongo: I nad ebolou lze zvítězit

Poslechněte si

Kanadská rodačka a česká spolupracovnice Lékařů bez hranic, HR koordinátorka Reena Sattar, popisuje své zkušenosti z boje s ebolou v Sieře Leone.