{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}Ebola
Ebola je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a může zabít až 90 % nemocných. V zasažených komunitách vyvolává hrůzu a paniku.
Historie a kmeny nemoci
Virus ebola byl poprvé zjištěn během propuknutí krvácivé horečky v Zairu (dnešní Demokratické republice kongo) v roce 1976. Z 318 tehdejších případů jich 280 zemřelo – a to velmi rychle. V tom samém roce se virem nakazilo 284 lidí v Súdánu, z nichž 156 nepřežilo.
Existuje pět kmenů viru ebola pojmenovaných podle míst, ze kterých pocházejí: Bundibugyo, Pobřeží slonoviny, Reston, Súdán a Zair. Čtyři z nich způsobují onemocnění u lidí. Kmen Reston také může lidi nakazit, ale prozatím u něj nebyla hlášena žádná onemocnění nebo úmrtí.
Co způsobuje ebolu?
Ebolou se mohou nakazit lidé i zvířata. Přenáší se při kontaktu s krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného. Častými oběťmi eboly jsou proto také zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle.
Na ebolových projektech platí co nejpřísnější hygienické předpisy. Lidé v postižených oblastech nemohou vzájemně dotýkat. Týmy nosí ochranný oděv, který neponechává ani milimetr kůže volný. V ochranných oblecích se pracuje maximálně 40 minut, poté je horko nesnesitelné.

V Africe byly zdokumentovány případy nákazy při kontaktu s nalezenými uhynulými či nemocnými šimpanzi, gorilami, kalony, opicemi, lesními antilopami či dikobrazy. K přenosu nákazy může dojít rovněž během pohřbu obětí eboly, když se pozůstalí dotýkají těla zemřelého. Virus se rovněž nalézá v semeni, a to až 7 týdnů po klinickém vyléčení.
Pomozte nám bojovat se smrtelnými epidemiemi.
Symptomy eboly
Prvotní symptomy jsou neurčité, což ztěžuje včasnou diagnostiku nemoci. Nemoc je charakteristická náhlými horečkami, pocitem slabosti, bolestmi svalů a hlavy a bolestmi v krku. Posléze následuje zvracení, průjem, vyrážka, selháni funkce ledvin a jater a v některých případech i vnitřní či vnější krvácení.
Symptomy se mohou objevit 2 až 21 dnů po nakažení. Ebola se u některých pacientů projeví vyrážkou, zarudlýma očima, škytavkou, bolestí na hrudí nebo obtížemi při dýchání či polykání.
Diagnostika eboly
Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy v podobě zarudlých očí a vyrážek jsou běžné. Ebolu lze s určitostí diagnostikovat pouze laboratorně 5 různými testy. Tyto testy představují velmi silné riziko a měly by být prováděny v podmínkách s maximální biologickou ochranou. Nedostatečná ochrana má na svědomí již řadu případů nákazy mezi lidmi. Lidé, kteří vykazují znaky eboly musí být okamžitě izolováni.
„Obzvláště ohrožení nákazou jsou zdravotníci, takže jednou z našich priorit je kromě léčby samotné také školení zdravotnické personálu, aby se omezilo riziko, že se nakazí během péče o pacienty,“ říká Henry Gray, krizový koordinátor Lékařů bez hranic během epidemie eboly v Ugandě v roce 2012.
„Musíme vždy zavést extrémně přísná bezpečnostní opatření, abychom zajistili, že žádní zdravotníci nebudou vystaveni viru, ať už při styku s nakaženými pacienty nebo s kontaminovaným zdravotnickým materiálem.“
Léčba eboly
Neexistuje žádná specifická léčba pro pacienty nakažené ebolou. Péče se standardně omezuje na podpůrnou terapii a léčbu symptomů, spočívající v rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí. Zdravotníci pacientům a jejich rodnám nabízejí psychologickou podporu, která je nesmírně důležitá.
Epidemie eboly je oficiálně považována za skončenou po 42 dnech od výskytu posledního potvrzeného případu.
Prevence a očkování
V návaznosti na největší epidemii eboly z let 2014-2016 se podařilo vyvinout účinnou vakcínu proti ebole. Ta však zatím neprošla všemi fázemi testování, není registrována a je tedy podávána pouze v rámci testovacího protokolu. Použití vakcíny proti ebole (rVSVDG-ZEBOV-GP) je součástí širší strategie, jejímž cílem je omezit šíření viru.
V očkování se používá takzvaný kruhový systém. Spočívá v identifikování nově diagnostikovaných a laboratorně potvrzených pacientů s ebolou a vyhledání lidí, se kterými přišli do kontaktu. Často jde o rodinné příslušníky, sousedy, kolegy nebo přátele. Právě tito lidé tvoří onen „kruh“. Vakcína je nabízena rovněž zdravotníkům v postižené oblasti, u kterých hrozí největší riziko vystavení viru a nakažení. Proočkování lidí ve zmíněném „kruhu“ v podstatě vytvoří ochranné pásmo, čímž se zabrání šíření infekce.
Očkování je dobrovolné a vakcína je poskytnuta bezplatně. Než lidé očkování odsouhlasí, dostanou informace o vakcíně. Poté je zdravotníci pečlivě monitorují.
Video z D. R. Kongo: I nad ebolou lze zvítězit
Poslechněte si
Kanadská rodačka a česká spolupracovnice Lékařů bez hranic, HR koordinátorka Reena Sattar, popisuje své zkušenosti z boje s ebolou v Sieře Leone.
-
{{{one.node.title}}}
{{{one.node.body}}}