14 Čvn 17 12 Dub 18

Dostupnost léků

„Jedním z důvodů, proč lidé umírají na nemoci, jako je HIV/AIDS, tuberkulóza, spavá nemoc a další nemoci, je to, že účinné léky jsou buď moc drahé, negenerují zisk nebo také proto, že fakticky neexistuje žádný výzkum a vývoj v oblasti důležitých tropických nemocí. Toto selhání trhu je pro nás výzvou. Ovšem nejen pro nás. S touto nespravedlností by se měly potýkat také vlády, mezinárodní vládní instituce, farmaceutický průmysl a ostatní nevládní organizace.  To, co my jako občanské hnutí požadujeme, je změna, ne charita.“

dr. James Orbinski,tehdejší prezident Lékařů bez hranic při přijetí Nobelovy ceny v roce 1999]

Mezi hlavní překážky efektivní pomoci v chudých zemích patří vysoká cena léků a nedostatek výzkumu a vývoje léků proti některým nemocem. Díky tomu, že se podílíme na výzkumu léků, můžeme zlepšovat kvalitu lékařské péče, kterou poskytujeme a vyvíjet nátlak na ostatní aktéry, aby učinili potřebné kroky ke zlepšení dostupnosti léků.

Proč je dostupnost problém?

Od začátku čelíme dvěma hlavním výzvám: cena dostupných léků je buď příliš vysoká, nebo na mnohé nemoci, jež postihují pacienty v oblastech, ve kterých pracujeme, vhodné léky, diagnostické nástroje nebo postupy vůbec neexistují. Na jedné straně tedy bojujeme za snížení ceny stávajících léků, na druhé straně usilujeme o výzkum nových léků na opomíjené nemoci, jako jsou tuberkulóza, spavá nemoc, kala azar či Chagasova choroba.
 

Existence monopolů vede k vysokým cenám léků

Mnohé léky jsou pro pacienty nebo vlády v rozvojových zemích příliš nákladné a nemohou si je proto dovolit. Příkladem mohou být léky na léčbu HIV/AIDS. Jedním z důvodů je rozšíření patentové ochrany v rozvojových zemích, díky které mohou společnosti vlastnící patent ochranu neustále obnovovat. Nevzniká proto konkurenční prostředí, díky kterému by mohly vznikat účinnější a méně nákladné léky.

Výzkum a vývoj se nesoustředí na zdravotní potřeby v chudších zemích

Dalším problémem je, že farmaceutické společnosti se při výzkumu a vývoji léků mnohem více soustředí na zisk než na zdravotní potřeby lidí v chudých zemích. Pouze 1 % léků, které se za posledních 30 let dostalo na trh, bylo vyvinuto pro tropická onemocnění nebo tuberkulózu, a to i přestože stávající léky proti těmto chorobám jsou často toxické a kvůli rezistenci se stávají méně efektivní.
 

Co Lékaři bez hranic dělají?

Kampaň za lepší dostupnost základních léků (Access Campaign)

Lékaři bez hranic zahájili v roce 1999 Access Campaign  jako reakci na rostoucí potřebu kvalitnějších léků, očkování i diagnostických testů a ve snaze zlepšit péči o pacienty.

Konkrétní cíle kampaně jsou:

  • vyvíjet tlak na snižování cen léků, očkování i diagnostických testů podporou výroby cenově dostupnějších generických produktů
  • bedlivě dohlížet na to, aby ekonomické zájmy farmaceutických firem nepřevažovaly nad potřebami veřejného zdraví
  • ovlivňovat směřování lékařského výzkumu směrem k nutně potřebným novým lékům, vakcínám a testům, které dosud neexistují nebo které neodpovídají potřebám lidí v rozvojových zemích
  • vyhledávat, podporovat a monitorovat nové modely financování výzkumu léků, které by odpovídaly spíše lékařským než ekonomickým zájmům a nespoléhaly se na to, že se vývoj zaplatí z přemrštěných cen koncových produktů.

 

Iniciativa za léky proti opomíjeným nemocem (DNDi)

V roce 2003 se Lékaři bez hranic spojili s dalšími šesti organizacemi z celého světa a založili Iniciativu za léky proti opomíjeným nemocem (DNDi) s cílem vyvíjet nové léky či nové formy stávajících léků pro pacienty trpící opomíjenými nemocemi.

Iniciativa DNDi se ujímá projektů, které ostatní nejsou schopni či ochotni realizovat, a pokouší se tak uspokojit opomíjené potřeby pacientů.

Poslechněte si

Česká spolupracovnice Lékařů bez hranic, lékařka Marcela Hornišová, popisuje problém opomíjených nemocí a své zkušenosti z terénu.