{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Konec epidemie eboly v západní Africe: svět se musí poučit
Libérie dnes slaví 42 dní bez nových případů eboly - to prakticky znamená konec epidemie této krvácivé horečky v západní Africe. Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic při této příležitosti vyzývá světovou zdravotnickou komunitu, aby si vzala ponaučení z této epidemie a lépe se připravila na další podobné šíření nákazy.
Ačkoliv epidemie eboly skončila, práce Lékařů bez hranic kvůli této krvácivé horečce nekončí. Organizace ve svých projektech v Libérii, Sieře Leone a Guineji pokračuje a provozuje kliniky pro lidi, kteří ebolu přežili.
„Dnes je den oslav a úlevy, že tato epidemie konečně skončila,“ uvedla Joanne Liu, mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic. „Všichni se musíme poučit z této zkušenosti a zlepšit reakci na budoucí epidemie i na opomíjené nemoci. Boj proti ebole nebyl omezený kvůli nedostatku mezinárodních prostředků, ale kvůli nedostatku politické vůle rychle poskytnout pomoc postiženým komunitám. Potřeby pacientů a zasažených komunit musí zůstat v centru pozornosti jakékoliv reakce a musí převážit nad politickými zájmy,“ dodala.
„Měli bychom pogratulovat všem lidem, kteří neúnavně přispívali k tomu, že toto ničivá a bezprecedentní epidemie skončila. Zároveň bychom si měli připomenout mnoho zdravotníků, kteří při boji s ebolou položili svůj život,“ řekl Brice de le Vingne, ředitel operací Lékařů bez hranic.
10 376 přijatých pacientů
„Tato ničivá epidemie udeřila skoro 40 let poté, kdy byla ebola v roce 1976 objevena. Přesto mezery ve výzkumu a vývoji u eboly způsobily, že ani dnes, na konci epidemie, na ni neexistuje účinná léčba. Podařilo se vyvinout novou vakcínu, ale je potřeba zajistit pro ni licenci,“ podotkl Brice de le Vingne.
Lékaři bez hranic pracovali od začátku epidemie v nejhůře zasažených zemích – v Guineji, Libérii a Sieře Leone. Stavěli centra pro léčbu eboly, nemocným poskytovali psychologickou pomoc, prováděli zdravotnickou osvětu, monitorovali situaci a dohledávali lidi, kteří přišli s nemocnými do kontaktu.
Jak vypadá ebolová klinika:
Na vrcholu epidemie zaměstnávali ve třech zmíněných státech téměř 4 000 místních a přes 325 zahraničních spolupracovníků, aby s epidemií bojovali. Do svých center pro léčbu eboly přijali celkem 10 376 pacientů, přičemž u 5 226 z nich byla nemoc potvrzena. Řešili také výskyt nemoci v Nigérii, Senegalu, Mali a samostatnou epidemii v Demokratické republice Kongo. Lékaři bez hranic vydali na boj s ebolou více než 96 milionů eur (2,5 miliardy Kč).
Vzhledem k tomu, že ebola je velmi nepředvídatelná nemoc, je nyní klíčové, aby celý region zůstal ostražitý a měl dostatečnou kapacitu reagovat na nové případy. Stejně důležitý je i dobře fungující systém monitorování a rychlého zásahu.
Nekončíci zdravotní potíže
„Během epidemie jsem byla svědkem toho, jak se komunity rozpadají,“ podotkla Hilde de Clerck, epidemioložka Lékařů bez hranic, která pracovala v Libérii, Guineji i Sieře Leone. „Reakce světové zdravotnické komunity byla na začátku paralyzována strachem. Když v boji zůstanete sami a neustále běžíte o krok pozadu za epidemií, je to hrozná zkušenost. Povzbuzující však bylo sledovat, jak zaníceně pracovali všichni místní spolupracovníci. Později se naštěstí zapojili také další mezinárodní aktéři. Na další epidemii musí být svět připraven reagovat mnohem rychleji a efektivněji.“
Lidé, kteří ebolu přežili, jsou obzvláště zranitelní a potýkají se s nekončícími zdravotními obtížemi, jako jsou bolesti kloubů, chronická únava či problémy se sluchem a zrakem. Ve svých komunitách čelí stigmatizaci a potřebují zvláštní a individuální péči.
Interaktivní prohlídka rizikové zóny ebolového centra:
Lékaři bez hranic investovali do budování klinik pro přeživší eboly v Libérii, Sieře Leone v Guineji. Pacientům tam poskytnou komplexní péči - kromě zdravotnické a psychologické pomoci se jim tam dostane rovněž ochrany před stigmatizací.
Kvůli epidemii eboly byl vážně zasažen už tak slabý systém veřejného zdravotnictví, Lékaři bez hranic se proto rozhodli investovat do jeho obnovy. Brzy by měly být otevřeny nové kliniky pro péči o matku a dítě v různých městech Sierry Leone (Kabala, Magburaka a Kenema). V liberijské Monrovii byla otevřena nová dětská nemocnice. Lékaři bez hranic pokračují rovněž v HIV projektech v guinejském Conakry, kde spolupracují s místními zdravotnickými úřady.