{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Blížící se zima nejspíše dále zhorší situaci migrantů na bělorusko-litevské hranici
Vilnius/Praha, 5. října 2022
- Opakované zatlačování, omezený přístup k základním potřebám i spravedlivému azylovému řízení. Taková je situace na bělorusko-litevské hranici pro žadatele o azyl, včetně rodin s malými dětmi.
- Litevské státní orgány v mnoha případech násilně vracely lidi na útěku do Běloruska, čímž porušily jejich práva. Státní pohraniční stráž v Litvě veřejně tvrdí, že od začátku roku provedla na hranicích tisíce odsunů.
- Někteří lidé se Lékařům bez hranic svěřili, že byli opakovaně vytlačováni přes hranice sem a tam v průběhu několika dní až týdnů.
- Mezinárodní organizace se s blížící se zimou obává ještě vážnějších dopadů na fyzické a duševní zdraví lidí.
„Je nepřijatelné, že se litevská vláda snaží normalizovat takové zacházení, a tím popírá práva lidem na útěku, kteří ze zoufalství opustili své země a hledají bezpečí a lepší život,“ uvedla Georgina Brown, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Litvě. „Žadatelé o azyl v Litvě mají právo na důstojné a humánní zacházení, včetně zaručení bezpečnosti a mezinárodní ochrany. Přesto víme, že mnoha lidem, kteří se snaží dostat do Litvy, je vše toto odepřeno, a místo toho jsou izolovaní, zneužívaní a ocitají se v bezvýchodné situaci,“ uzavřela Brown.
To potvrzuje i jedna z žen, která se Lékařům bez hranic svěřila s tím, že třicet dní nepobyla na jednom místě. „Za tu dobu jsme desetkrát nuceně přecházeli mezi Běloruskem a Litvou. Strážci nás neustále přesouvali tam a zpět,“ popsala Lékařům bez hranic. Jakmile ji spolu s rodinou zajali, dostali několik údajně prošlých konzerv, které žena schovávala pro své děti. „Pak nás zase naložili do aut a odvezli zpět na hranice. Byla to hra na kočku a myš. Přála jsem si jediné – aby to naše utrpení skončilo,“ dodala žena.
Nelegální cesty a prohlubování traumatu
Neustálé zatlačování za hranice umocňuje utrpení a trauma žadatelů o azyl na prahu Evropské unie „Lidé, kteří již v zemi původu prožili traumatické události, jako je sexuální násilí a mučení, nyní čelí novému stresu v podobě nuceného vytlačování. Mají pocit, že jsou znovu a znovu pronásledováni. Cítí, že se s nimi nezachází jako s lidskými bytostmi, a to zhoršuje jejich stresové vypjetí a úzkost,“ uvedla Heidi Berg, psycholožka Lékařů bez hranic v Litvě.
Ze strachu z toho, že budou znovu vyhnáni zpět se lidé na útěku snaží přejít hranice v odlehlých oblastech, mimo hlavní trasy, bez přístupu k základním potřebám a lékařské pomoci. Zdravotnické týmy Lékařů bez hranic v Litvě ošetřují osoby s kožními chorobami a potížemi dolních končetin, které si přivodily během překonávání dlouhých vzdáleností v lesích a bažinách. Pečují také o vyčerpané jednotlivce, kteří spali vystaveni přírodním živlům, často bez odpovídajícího oblečení a obuvi. Lékařské týmy vědí i o lidech, které trápily zažívací potíže, protože ze zoufalství snědli bobule a rostliny či pili vodu z bažin.
Cestu do bezpečí nic nezastaví
Nepřátelská migrační politika Litvy je dalším příkladem toho, kdy členský stát EU záměrně vytváří nebezpečné podmínky pro lidi, kteří si chtějí zažádat o azyl. Lidé se budou však i nadále ze zoufalství vydávat na obdobné cesty. A to s jediným cílem – pokusit se nalézt místo, kde jim budou poskytnuty mezinárodní ochrana, bezpečí a lepší budoucnost. A to i přesto, že jim hrozí nepřijetí, legálních a bezpečných cest je málo a často obnáší četná rizika. Litevská vláda by podle Lékařů bez hranic neměla jednat nezákonně proti zranitelným lidem, kteří hledají bezpečí.
„Lidé utíkají před konflikty, pronásledováním a nebezpečím a hledají mezinárodní ochranu. Rodiče přivedli své malé děti, chronicky nemocní podstoupili obtížnou a stresující cestu. Zatlačování, ploty a další nelidské snahy o odstrašení je nezastaví. S blížící se zimou a klesajícími teplotami v lesích na hranicích musí litevské úřady s těmito krutými praktikami urychleně přestat a reagovat na to, co tito lidé potřebují,“ uzavírá Brown.