Severozápadní Sýrie: Děti sedí ve sněhu pod olivovníky

Stovky tisíc lidí prchají před ofenzívou, kterou vedou syrské vládní síly v posledních místech držených opozicí. Náš lékař, který pracuje v táboře Deir Hassan, 30 km západně od města Aleppo, popisuje situaci na místě.

Během posledního týdne armáda rychle postoupila venkovskými oblastmi na západ od Aleppa. To lidé nečekali. Opustili své domovy… někteří z nich šli pěšky, protože ne všichni mají k dispozici auto. Ušli kilometry v zimě, bez svých věcí, bez ničeho, čím by se zahřáli. Někteří uprchli jen s tím, co měli na sobě.

Už dva nebo tři dny sněží, tady i po celém Idlíbu. Vidíte lidi sedící na okraji silnic s dekami. Ženy s dětmi v náručí zabalené do dek. Děti sedící na sněhu pod olivovníky. Když to vidíte, chce se vám brečet.

Celá oblast je posetá stany. Přitom venku mrzne

Hodně lidí míří do Afrínu a Azazu. Vědí, že si tam nejde nic pronajmout. Možná budou moct zůstat u známých. Jinak budou muset přespávat venku, dokud jim někdo nedá stan. Další lidé jen bloudí bez cíle, vůbec neví, kam jdou.

Ve městě Al-Dana žijí někteří lidé v nedostavěných budovách se střechou a stěnami, bez oken. Většina ale nemůže najít bydlení ve městě, tak si musí postavit stany, kdekoliv je to možné.

Celá oblast je posetá stany. Čím blíž k turecké hranici, tím víc stanů. Lidé, kteří si nemohou dovolit koupit stan, ho sdílí s dalšími rodinami. Někteří rozložili všechny své věci na zem, protože ještě nemají stan a musí přespávat pod širým nebem. Přitom venku mrzne. Je to katastrofa.

Jediné, co chceme, je bezpečné místo k životu

Různě staří lidé jsou kvůli zimě nemocní. Nemají topení ani léky. Odešli ze svých domovů bez ničeho, a tak všechno potřebují.

Také jsem musel uprchnout ze svého domova. Ve vesnici, kde teď žiju, je slyšet nedaleké bombardování na frontě. Je to děsivé a stresující. Ale v prchání už mám zkušenosti a jsem hned připravený utéct.

Válka trvá skoro devět let, ale tenhle rok se sám o sobě tím, co zažíváme, vyrovná předchozím devíti. Letos byly útoky brutální, všemi možnými zbraněmi: dělostřelectvo, rakety, samopaly… Lidé tady vědí, že to nejhorší se může stát kdykoliv.

Strach nás zničil. Netušíme, co se děje v politice a co nás čeká do budoucna. Nikdo neví, co se stane zítra, jen to, že budou padat bomby a že se vládní síly přibližují. Jediné, co chceme, je bezpečné místo k životu.

MSF

Lékaři bez hranic dodávají lidem na útěku nezbytné potřeby jako vodu, deky nebo palivo na topení a zásobují nemocnice v první linii. I vy můžete pomoci nákupem potřebného materiálu v Nemocnici bez hranic.

ZAJISTĚTE NEZBYTNÉ VYBAVENÍ LIDEM NA ÚTĚKU