Projekty 2017

Lékaři bez hranic v ČR podpořili v roce 2017 projekty ve 13 zemích částkou 76 milionů korun. Téměř 67 tisíc soukromých dárců podpořilo projekty v těchto zemích:

• Bangladéš
• Irák
• Jemen
• Jižní Súdán
• Keňa
• Kyrgyzstán
• Mexiko
• Niger
• Nigérie
• Svazijsko
• Sýrie
• Tanzanie
• Ukrajina

Bangladéš

Projekt: Pomoc lidem na útěku

Místo: Cox's Bazar

Částka: 350 000 Kč

Lékaři bez hranic poskytovali v roce 2017 lékařskou péči ohroženým skupinám lidí v Bangladéši a výrazně navýšili své aktivity kvůli masivnímu přílivu rohingských uprchlíků z Myanmaru. V důsledku násilí, které rozpoutala myanmarská armáda 25. srpna v Rakhinském státě, opustilo svůj domov více než 660 tisíc lidí. Uprchli přes hranice do oblasti Cox's Bazar v Bangladéši, kde koncem roku 2017 žilo přes 830 tisíc uprchlíků. Většina z nich přebývala v provizorních přístřešcích v přelidněných táborech vydaných napospas sesuvům bahna a záplavám. Žili v otřesných hygienických podmínkách s nedostatkem pitné vody.

Pomoc rohingským uprchlíkům v oblasti Cox's Bazar

Kvůli narůstajícím potřebám rozšířili Lékaři bez hranic své aktivity v Cox's Bazar. Na sklonku roku 2017 působili v devatenácti zdravotních střediscích, ve třech ambulantních zdravotnických centrech a čtyřech lůžkových zařízeních. Léčili zejména respirační a průjmová onemocnění a dětskou podvýživu, která přímo souvisela se špatnými životními podmínkami v uprchlických táborech. Ke konci roku vyhledaly pomoc v zařízeních Lékařů bez hranic tisíce lidí s podezřením na spalničky a záškrt.

Souběžně s léčbou pacientů se záškrtem naše týmy aktivně vyhledávaly případy s podezřením na nemoc. Sbíraly informace o počtu obyvatel v jednotlivých domácnostech a počtu dalších lidí, se kterými přišli pacienti se záškrtem do styku. Ti preventivně dostali antibiotika. Lékaři bez hranic otevřeli několik center pro léčbu záškrtu, například v Rubber Garden poblíž provizorního tábora Kutupalong, kde mohli sledovat a léčit podezřelé případy.

Jako součást preventivní přípravy na potenciální šíření cholery a jiných průjmových onemocnění vytipovali Lékaři bez hranic lokace vhodné pro léčebná centra v Balukhali, Hakimpara, Jamtoli a Unchiprangu. Zároveň jsme navýšili aktivity zaměřené na vodu a sanitaci, včetně přepravy chlorované vody a zbudování latrín a studen napříč tábory na severu i jihu oblasti Cox's Bazar. V rámci osvětových kampaní jsme vysvětlovali zásady hygieny a rozdávali mýdlo.

Na odděleních sexuálního a reprodukčního zdraví jsme od 25. srpna do 31. prosince ošetřili více než sto obětí sexuálního násilí. Většina těchto pacientů byly oběti znásilnění. Přes třetinu tvořily osoby mladší osmnácti let.

Irák

Projekt: Pomoc lidem na útěku

Místo: Uprchlický tábor Domíz

Částka: 8 000 000 Kč

Válečný konflikt v Iráku si vybíral svou daň i v roce 2017. Tisíce lidí bylo zabito, a protože válka poničila řadu zdravotnických zařízení, neměli nemocní a zranění přístup ke zdravotní péči. Přestože konflikt na sklonku roku 2017 polevil, humanitární potřeby obyvatel Iráku zůstávají obrovské. Téměř tři miliony lidí se nemohou vrátit do svých domovů.

Lékaři bez hranic opět významně rozšířili své aktivity na území Iráku, kde provozovali traumatologickou péči a pohotovostní chirurgii pro pacienty s válečnými zraněními. Naše týmy také poskytovaly základní zdravotní péči, porodnické služby, léčily podvyživené, pečovaly o pacienty s chronickými onemocněními a zajišťovaly psychologickou podporu vysídleným obyvatelům a obětem násilí.

Péče o matku a dítě

V uprchlickém táboře Domíz jsme od roku 2013 zajišťovali péči o matku a dítě. Věnovali jsme se tam předporodní, porodní i poporodní péči a aktivitám souvisejícím s plánovaným rodičovstvím. V listopadu 2017 se projekt podařilo předat do rukou místních.

„Po obědě přijímáme na porodní sál rodičku, která se chystá přivést na svět své třetí dítě. Je už v pokročilém stádiu porodu. Chodila k nám do poradny, takže máme její údaje. Přesouváme ji z vyšetřovny dopředporodního pokoje. Vyplňujeme kartu a čekáme, až to přijde. Mezitím se dozvídáme, že do Domízu přišla ze Sýrie s celou

svojí a manželovou rodinou. Na život v táboře si zvykla, nyní ho považuje za domov.

Kontrakce zesílily a rodička začíná tlačit. Přesouváme ji na porodní sál. Zayna, naše mladá porodní asistentka, si připravuje porodní stolek. O pár kontrakcí později se narodí krásný kluk. Je to druhý, který se této ženě narodil v naší porodnici. Jméno zatím ještě neví. Po porodu se vrací na pokoj, aby po dvou hodinách odešla domů.

Matky tady jsou nesmírně statečné, na nic si nestěžují, za vše děkují.“

porodní asistentka Kateřina Holečková ze své mise v Domízu

Jemen

Projekt: Akutní zdravotní péče a pomoc zranitelným skupinám

Místo: Ibb

Částka: 8 000 000 Kč

Válka v Jemenu, která trvá od roku 2015, poničila většinu veřejné infrastruktury včetně zdravotnických zařízení. Kvůli blokádě doprovázené masivní inflací lidé nemají přístup ke zdravotní péči ani k dalším nezbytným službám. Většina místních zdravotníků musela z veřejného zdravotnictví odejít, protože od srpna 2016 nedostali plat. Kolaps zdravotnického systému vyústil v epidemie infekčních nemocí, jako je cholera nebo záškrt. Na některých místech zdravotnická zařízení sice stále ještě fungují, ale většina lidí nemá peníze na cestu do nemocnice. Bez včasné péče se však i zdánlivě banální potíže stávají fatálními.

Cholera: krize uprostřed krize

Epidemie cholery, která propukla v roce 2017, ukazuje dopady válečného konfliktu na životy obyvatel Jemenu. Kdyby tu nebyla válka, nemuseli by čelit potížím při získávání pitné vody, nakládání s odpadem nebo s přístupem k lékařské péči.

V guvernorátu Ibb zřídili Lékaři bez hranic centrum pro léčbu cholery a zároveň vyškolili zaměstnance nemocnice v diagnostice a léčbě tohoto onemocnění. Naše týmy se také věnovaly prevenci šíření choroby a organizovaly terénní aktivity zaměřené na kontrolu kvality vody, rozdávaly dekontaminační sety a šířily osvětu. Během třetího týdne v červnu, kdy epidemie dosáhla vrcholu, přijali Lékaři bez hranic 11 139 pacientů. Poté začal jejich počet postupně klesat, až se v říjnu snížil na několik set. Celkově jsme v roce 2017 přijali v cholerových centrech v Jemenu 101 475 pacientů.

„Naše centrum pro léčbu cholery v jemenském městě Kilo stojí na parkovišti v areálu nemocnice. Dešťová voda z parkoviště dříve odtékala na sousední ulici, kde se nachází frekventované tržiště. Veškerý odpad a odpadní vodu je však třeba zadržet na území centra pro léčbu cholery kvůli zamezení možného šíření patogenů. Pro tyto účely jsme odstranili část povrchu parkoviště a vyhloubili jímku pro akumulaci a vsakování odtékající vody.“

Adam Formánek, odborník na vodu a sanitaci ze své mise v Jemenu

Záškrt: nová vlna polozapomenutého onemocnění

Jakmile začala epidemie cholry opadat, objevili se pacienti se záškrtem. Bez včasné léčby může být toto onemocnění až pro čtyřicet procent případů smrtelné. Ve většině zemí byl záškrt vymýcen díky celoplošnému systematickému očkování dětí. Poslední případ v Jemenu byl zaznamenán v roce 1992 a poslední epidemie v roce 1982. Lékaři bez hranic zareagovali otevřením oddělení zaměřeného na léčbu záškrtu v nemocnici Nasser v Ibbu a v nemocnici Nasr ve městě Ad Dhale a podpořili dvě další nemocnice ve městech Jarim a Džibláh. V roce 2017 ošetřili Lékaři bez hranic 400 pacientů trpících záškrtem.

Jižní Súdán

Projekt: Primární a sekundární zdravotní péče

Místo: Agok a Mayom

Částka: 10 000 000 Kč

Od prosince 2013 zahynuly v Jižním Súdánu kvůli přetrvávajícímu konfliktu desítky tisíc lidí a přibližně každý třetí člověk musel opustit svůj domov. Více než dva miliony lidí se uchýlily do sousedních států a další dva miliony obyvatel žijí v Jižním Súdánu jako vnitřně vysídlení. Kvůli útokům na zdravotnická zařízení byla pro humanitární pracovníky klíčová otázka bezpečnosti. V některých oblastech vzrostlo nebezpečí natolik, že v nich nebylo možné dále pracovat.

Lékaři bez hranic zajišťují v Jižním Súdánu primární a sekundární zdravotní péči v nemocnicích a klinikách, dojíždějí za pacienty do odlehlých oblastí v mobilních klinikách, zasahují v případě krizových situací či výskytu nemocí a věnují se preventivním aktivitám, jako jsou například očkovací kampaně.

Speciální administrativní oblast Abyei

Město Agok se nachází v oblasti Abyei na pomezí Jižního Súdánu a Súdánu. Lékaři bez hranic tam v jediné nemocnici zajišťují primární a sekundární zdravotní péči, včetně chirurgických zákroků, více než 140 tisícům lidí. Kvůli rostoucí potřebě specializované péče jsme v roce 2017 nemocnici opravili a rozšířili. Nové lůžkové oddělení, které má být dokončeno v polovině roku 2018, pojme 140 pacientů.

Klinika v Mayomu

Ve spolupráci s jihosúdánským ministerstvem zdravotnictví nadále provozujeme kliniku ve městě Mayom, která poskytuje primární a ambulantní zdravotní péči a věnuje se pacientům s virem HIV a tuberkulózou.

Keňa

Projekt: Pomoc lidem na útěku

Místo: Uprchlický tábor Dadáb

Částka: 6 000 000 Kč

Lékaři bez hranici v roce 2017 poskytovali život zachraňující péči v uprchlických táborech a chudinských čtvrtích v Keni. Zároveň čelili kolapsu zdravotnického systému, kvůli kterému se tisíce lidí octilo bez zdravotní péče. Zdravotnická zařízení byla zavřená a zdravotníci stávkovali.

První tři měsíce v roce stávkovali lékaři a od června do listopadu zase stávkovaly zdravotní sestry. To zapříčinilo lavinový příliv pacientů na kliniky Lékařů bez hranic a velký tlak na naše zdroje. Navýšili jsme proto počet zdravotnických zařízení a nabídli finanční pomoc pacientům soukromých klinik, kteří potřebovali specializovanou péči, již by si jinak nemohli dovolit.

Uprchlické tábory v Dadábu

Komplex uprchlických táborů Dadáb vznikl v roce 1991 poté, co v Somálsku začala občanská válka. Postupně se stal domovem i pro uprchlíky z mnoha zemí východní a střední Afriky – Jižního Súdánu, Burundi, D. R. Kongo, Etiopie, Eritrey a Somálska. Koncem roku 2017 v něm žilo na čtvrt milionu lidí – somálští uprchlíci tvořili 90 % z nich. Keňská vláda v květnu 2016 oznámila, že Dadáb uzavře. V únoru 2017 však keňský nejvyšší soud rozhodl, že takový krok je ilegální. Lékaři bez hranic toto rozhodnutí uvítali, protože zavření Dadábu by mohlo vyústit v nucený návrat lidí do válkou rozvráceného Somálska, kde zcela chybí zdravotní péče.

V táboře Dagahaley v Dadábu provozují Lékaři bez hranic nemocnici, v níž hospitalizují závažné případy, a dvě zdravotní střediska, kde každý měsíc ošetří více než deset tisíc pacientů. Naše týmy v táboře poskytují zdravotní péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, léčbu HIV a tuberkulózy, paliativní péči pacientům s chronickými onemocněními, ambulantní péči a domácí aplikaci inzulínu pacientům s cukrovkou, provádí chirurgické zákroky nebo nabízí lékařskou a psychologickou pomoc obětem sexuálního násilí.

Kyrgyzstán

Projekt: Léčba tuberkulózy

Místo: Kara Suu

Částka: 5 000 000 Kč

Tuberkulóza patří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mezi deset hlavních příčin úmrtí na světě. Kyrgyzstán navíc sužuje vysoký výskyt komplikovanější formy tohoto onemocnění, která je rezistentní vůči běžným antibiotikům. Léčba rezistentní tuberkulózy je zdlouhavá a nese s sebou závažné vedlejší účinky včetně hluchoty a psychických obtíží.

Lékaři bez hranic bojují proti rezistentní tuberkulóze společně s kyrgyzským ministerstvem zdravotnictví v největším regionu země: Kara Suu. Cílem projektu je poskytnout pacientům co nejširší ambulantní péči a zkrátit tak čas, který musí trávit v nemocnici. Pacientům se dostává komplexní péče včetně psychologické podpory a léčby nežádoucích vedlejších účinků či léčby přidružených komplikací souvisejících s onemocněním. Pro léky si pacienti chodí denně na menší zdravotní střediska a jednou za měsíc podstoupí vyšetření na jednom ze tří center pro léčbu tuberkulózy podporovaných Lékaři bez hranic. Pacienty s vážnými komplikacemi hospitalizujeme v nemocnici v Kara Suu.

Lékaři bez hranic se v uplynulém roce podíleli na klinickém testování dvou nejnovějších léků proti rezistentní tuberkulóze – bedaquilinu a delamanidu. Protože byly výsledky testů nadějné, začali jsme schválené léky používat pro léčbu některých svých pacientů.

Mexiko

Projekt: Krizová pomoc po zemětřesení

Místo: Puebla

Částka 305 027 Kč

Dvě vlny zemětřesení zasáhly 7. a 19. září střední a jižní Mexiko. Zemřely při nich stovky lidí, tisíce dalších se zranily a mnozí přišli o střechu nad hlavou. Lékaři bez hranic vyslali na místo celkem sedm týmů, které více než dva měsíce pomáhaly obyvatelům států Oxaca, Puebla, Morelos, Mexiko a hlavního města Mexiko.

Na místě jsme poskytli více než 1 000 lékařských ošetření a 1 335 psychologických konzultací. Naši spolupracovníci mimo jiné rozdávali i základní potřeby pro přežití a více než dvěma stům rodinám darovali stany.

Pomoc obyvatelům v oblasti Puebla

Poté, co státem Pueblo otřáslo 19. září zemětřesení, se do oblasti vydal náš krizový tým. Zjistil, že mezi akutní zdravotní problémy místních obyvatel patří především respirační choroby, psychosomatické potíže a chronická onemocnění, jako je vysoký tlak a cukrovka.

Naší prioritou byla psychologická pomoc přeživším, kteří při zemětřesení přišli o veškerý majetek a v mnoha případech i o své příbuzné či přátele. Ve veřejných prostorách, jako jsou školy, kostely, zdravotní a kulturní střediska nebo sportovní areály, jsme šířili osvětu a poskytovali psychologické konzultace. Naše týmy také organizovaly vzdělávací a sportovní aktivity pro mladistvé, kteří pomoc často odmítali. V oblastech, kde přetrvávala potřeba lékařské a psychologické péče i po našem zásahu, navázaly na naše aktivity další organizace, které na místě stále působí.

Niger

Projekt: Léčba dětské podvýživy a malárie

Místo: Magaria - Zinder

Částka 8 020 748 Kč

V Nigeru se Lékaři bez hranic v roce 2017 soustředili na snížení dětské úmrtnosti, která zemi trápí především v malarickém období a v období mezi sklizněmi. Naše týmy také bojovaly s epidemií žloutenky typu E a pomáhaly uprchlíkům a vnitřně vysídleným obyvatelům v regionu Diffa.

Léčba dětských pacientů

Lékaři bez hranic působí od roku 2005 ve městě Magaria v jižním regionu Zinder, který sužuje vysoká dětská úmrtnost. Od června do prosince, kdy stoupl počet hospitalizovaných pacientů s podvýživou a malárií, dosáhlo pediatrické oddělení své kapacity šesti set lůžek. V roce 2017 jsme v magarijské nemocnice ošetřili na 15 000 dětí mladších pěti let. Naši spolupracovníci také v oblasti Zinder působili v šesti zdravotních střediscích a v jednom zdravotnickém centru, kde dětem zajišťovali základní zdravotní péči. Protože nejzávažnější případy je potřeba převést do nemocnice, zřídili jsme ve vytížených střediscích ve městech Dantchiao a Magaria pokoje, v nichž je možné pacienty před převozem stabilizovat.

Nigérie

Projekt: Pomoc lidem na útěku

Místo: Banki

Částka 10 000 000 Kč

Už osmým rokem ohrožoval životy obyvatel Nigérie konflikt mezi ozbrojenou skupinou známou jako Boko Haram a nigerijskou armádou. V roce 2017 zemřely během bojů tisíce lidí a ještě větší množství zahubila smrtelná kombinace podvýživy, spalniček a malárie. Lékaři bez hranic také bojovali s největší epidemií meningitidy typu C v zemi za posledních deset let. Vedle toho nadále rozšiřovali programy zaměřené na zdraví žen a dětí. Odhaduje se, že téměř šedesát tisíc žen každoročně podlehne komplikacím spojeným s těhotenstvím a porodem a každé páté dítě se nedožije pěti let.

Ozbrojený konflikt na severovýchodě země

Během uplynulých dvou let jsme výrazně navýšili pomoc obyvatelům státu Borno v severovýchodní Nigérii. Přístup do oblastí kontrolovaných Boko Haram byl však velmi omezený a my jsme tak neměli v podstatě žádné zprávy o potřebách lidí žijících v těchto místech.

Primární a sekundární zdravotní péči jsme vysídleným lidem poskytovali ve stabilních zdravotnických zařízeních ve městech Maiduguri, Damboa, Beni Shiek, Gwoza, Monguno, Ngala, Pulka, Rann, Damaturu, Kukerita a Jakusko. Do obtížně dostupných míst, jako jsou Bama, Banki, Damasak a Dikwa jsme dojížděli s mobilními klinikami, v nichž jsme poskytovali lékařská ošetření a zároveň jsme na místech zabezpečovali pitnou vodu a latríny.

Lékaři bez hranic poskytli v roce 2017 v severovýchodní Nigérii více než 400 tisíc ambulantních ošetření a asistovali u více než devíti tisíc porodů.

Svazijsko

Projekt: Léčba pacientů s HIV/AIDS

Místo: Nhlagano

Částka: 5 000 000 Kč

Svazijsko patří mezi země s nejvyšším výskytem viru HIV. Nakažený je každý třetí dospělý obyvatel země. Lékaři bez hranic proto ve Svazijsku bojovali proti šíření tohoto viru. Zároveň zlepšovali dostupnost ambulantní péče pro pacienty trpící HIV/AIDS a klasickou nebo rezistentní tuberkulózou. V posledních letech se i díky naší práci podařilo snížit počet úmrtí spojených s HIV/AIDS a šíření viru se stabilizovalo.

Množství nově nakažených v uplynulých pěti letech kleslo podle národního výzkumu z roku 2017 téměř na polovinu. V regionu Shiselweni pokračovali Lékaři bez hranic ve své strategii „testovat a léčit“, v rámci které poskytují pacientům okamžitou péči v momentě, kdy se potvrdí diagnóza, bez ohledu na další klinická kritéria. Kromě toho zavádí inovativní přístupy, jako jsou preventivní opatření cílená na ohrožené pacienty nebo distribuce domácího orálního testu na HIV dostupného i v odlehlých oblastech. Od května roku 2017 se preventivního programu zúčastnilo 129 lidí a 2 140 lidí se samo otestovalo na HIV.

Specializovaná péče a podpora pacientů nakažených virem HIV zahrnuje antiretrovirální léčbu druhé a třetí linie, vyšetření rakoviny děložního hrdla či kryptokokálního antigenu, jehož přítomnost indikuje meningitidu. V roce 2017 podstoupilo vyšetření rakoviny děložního hrdla 2 637 žen, přičemž u 17 % z nich se nemoc potvrdila. Přibližně 60 % nemocných následně podstoupilo léčbu.

Sýrie

Projekt: Pomoc obyvatelům zsaženým konfliktem

Místo: Guvernorát Hassakeh

Částka: 3 386 328 Kč

Už sedmým rokem sužoval Sýrii válečný konflikt. Nevyhnul se ani civilistům. V roce 2017 jich tisíce zemřely nebo byly zraněny. Stovky tisíc lidí musely kvůli bojům opustit své domovy. Pod palbou se ocitla i zdravotnická zařízení podporovaná Lékaři bez hranic – řadu z nich zasáhly bomby či ostřelování.

Kvůli nestabilní situaci a ztíženému přístupu do řady oblastí, jsme mohli lékařskou a humanitární pomoc v zemi zajišťovat velmi omezeně. Před tím, než někde začneme působit, vždy vyjednáváme jak s oficiálními úřady, tak s neoficiálními místními autoritami o přístupu do oblasti. Takzvaný Islámský stát nám ale od roku 2014, kdy unesl naše zaměstnance, žádné záruky nedal. Stejně tak se nám nepodařilo získat povolení ke vstupu do vládou kontrolovaných oblastí, přestože jsme o něj syrské úřady opakované žádali. Tam, kde se nám podařilo vyjednat přístup, jsme v roce 2017 provozovali nebo podporovali šest nemocnic, sedm zdravotních středisek a šest mobilních klinik.

V oblastech kontrolovaných opozicí na severu Sýrie také působilo šest našich týmů zajišťujících očkování. Zdravotnická zařízení v oblastech, do kterých jsme nezískali přístup, jsme podporovali vzdáleně, a to především ze sousedních zemí. Zasílali jsme jim léky, zdravotnický materiál, základní prostředky pro přežití; na dálku jsme školili syrské zdravotníky nebo jsme poskytovali technickou a finanční podporu. Nejobtížnější bylo podporovat obléhané oblasti, protože ti, co daná místa obléhali, často odstraňovali zdravotnický materiál z oficiálních konvojů.

Pomoc v guvernorátu Hassakeh

Intenzivní boje v severovýchodní Sýrii vedly k masivnímu vysidlování, množství zranění, ale také vážně poničily zdravotnická zařízení. Jak se lidé vraceli do oblastí, kde boje ustaly, přicházelo do zdravotnických zařízení stále více lidí zraněných nevybuchlou municí. Ta na ně čekala v domovech, na polích nebo podél silnic.

Zraněné pacienty jsme ošetřovali na obnovené pohotovosti v nemocnici Hassakeh, kde jsme také prováděli chirurgické zákroky. Primární zdravotní péči jsme poskytovali také v dalších zdravotnických zařízeních v guvernorátu Hassakeh. V táborech pro vnitřně vysídlené jsme provozovali kliniky, včetně mobilních. Naše týmy především poskytovaly psychologickou pomoc, konzultace týkající se reproduktivního zdraví a pečovaly o pacienty s chronickými onemocněními, jako je vysoký tlak nebo cukrovka.

„Vidíme, že boje na tomto místě byly velmi intenzivní. Mezi troskami jsou zřetelné stopy porůzných výbušninách. Boje sice ustaly, ale nebezpečí přetrvává. Je to zničující, když vidíte, jak lidem, kteří zažili válku, nejistotu, vysídlení a mnoho ztratili, stále hrozí zranění a smrt. Naše zdravotní týmy jsou vybaveny pro chirurgické zákroky, aby mohly pomáhat lidem s těžkými a život ohrožujícími zraněními.

Je přirozené, že lidé, kteří byli z domovů vyhnáni válkou, se budou chtít vrátit a hledat cestu, jak se znovu postavit na vlastní nohy. Musejí učinit v podstatě nemožné rozhodnutí: buď zůstanou ve svých dočasných přístřešcích často sdílených s dalšími rodinami, nebo se vrátí do svých zničených domů v Rakce. Ti, kteří se rozhodnou vrátit, musí akceptovat všechna rizika a výzvy, které přináší nedávné bojiště stále plné výbušnin. Když budou vědět o minách, lépe si uvědomí možné nebezpečí a v důsledku toho zváží, co udělají dál.”

Craig Kenzie, vedoucí týmu krizového zásahu v severovýchodní Sýrii

Tanzanie

Projekt: Pomoc lidem na útěku z Burundi

Místo: Uprchlický tábor Nduta

Částka: 7 000 000 Kč

Kvůli dlouholetým nepokojům v sousedních státech se do Tanzanie vydaly hledat bezpečí statisíce lidí, převážně z Burundi. Přestože příliv uprchlíků z Burundi na sklonku roku 2017 poklesl, ve třech uprchlických táborech (Nyarugusu, Mtendeli a Nduta) bylo v té době evidováno celkem 315 156 lidí a kapacita táborů byla zcela naplněna. V lednu 2017 odebrala tanzanská vláda burundským uprchlíkům status „prima facie“. Nově příchozí tak po překročení hranice automaticky nezískávají status uprchlíků a každá osoba o něj musí zažádat individuálně.

Pomoc uprchlíkům v táboře Nduta

Lékaři bez hranic jsou hlavním poskytovatelem zdravotní péče v táboře Nduta, jehož plánovaná kapacita byla ke konci roku 2017 dvojnásobně překročena. Naše týmy tam provozovaly nemocnici se 175 lůžky, šest ambulantních zdravotních středisek a vedly osvětové programy zaměřené na prevenci. V nemocnici jsme poskytovali péči o matku a dítě, léčili podvýživu, hospitalizovali pacienty na lůžkovém oddělení a provozovali pohotovost. Kromě toho jsme zajišťovali i specializované ambulantní služby, včetně péče o pacienty s malárií, tuberkulózou nebo HIV pozitivní pacienty.

Nejrozšířenější chorobou v táboře byla malárie. Tou trpěla zhruba třetina všech pacientů, kteří přišli na ambulantní konzultaci. Počet nakažených v období dešťů byl vysoký i přes komplexní antimalarickou prevenci a veškerá kontrolní opatření v táboře. V prosinci jsme v krizových oblastech s masivním výskytem moskytů rozdali tisíce moskytiér.

Zaznamenali jsme také velké množství pacientů trpících průjmem a kožními chorobami, kteří onemocněli kvůli špatným hygienickým podmínkám. Stísněná obydlí, všudypřítomné bezpečnostní hrozby a obavy z nejisté budoucnosti dopadaly na psychiku lidí žijících v táborech a tak v roce 2017 stoupla potřeba psychologických konzultací. Mezi hlavní diagnózy patřila deprese, úzkostné poruchy a psychosomatická onemocnění. V naší nemocnici jsme zaznamenali i větší množství pacientů s akutními psychiatrickými obtížemi.

Ukrajina

Projekt: Pomoc lidem žijícím v blízkosti konfliktní zóny

Místo: Mariupol

Částka: 5 000 000 Kč

Válečný konflikt na Ukrajině, který trvá už od roku 2014, zanechává devastující následky na místních obyvatelích. Nejvíce dopadá na ty, kteří žijí poblíž frontové linie. Někteří své domovy vůbec neopustili, jiní se do polorozpadlých budov vrátili. Kvůli zničené infrastruktuře a výpadkům služeb mají velmi ztížený přístup ke zdravotní péči.

V roce 2017 navýšili Lékaři bez hranic počet mobilních klinik na východní Ukrajině, díky kterým se můžou dostat k nejpotřebnějším. Působili celkem v osmadvaceti lokalitách. Naše týmy prováděly vyšetření, rozdávaly léky a poskytovaly psychologickou pomoc vysídleným obyvatelům i lidem žijícím v blízkosti frontové linie. Mezi diagnózami pacientů, kteří vyhledali psychologickou pomoc, převažovaly poruchy spojené s úzkostí a deprese. Při ambulantních vyšetřeních se naši spolupracovníci nejčastěji setkávali s kardiovaskulárními chorobami a cukrovkou. Většinu pacientů tvořili lidé starší padesáti let trpící chronickými onemocněními.

Kromě toho jsme poskytli školení zdravotníkům a učitelům žijícím a pracujícím v konfliktní zóně, aby uměli svým pacientům a žákům poskytnout tolik potřebnou psychologickou podporu.