© Giulio Piscitelli
12 Zář 17 13 Zář 17

Projekty 2015

V roce 2015 obdrželi Lékaři bez hranic v ČR finanční dary od 63 tisíc soukromých dárců v rekordní výši 81,9 mil. Kč.
Kromě toho získali dotaci 2 mil. Kč od MZV ČR na projekt zdravotnické pomoci v Nigeru. Na humanitární pomoc v krizových oblastech bylo využity finanční prostředky ve výši 67,8 mil. Kč.

Čeští dárci podpořili humanitární projekty v těchto zemích:

Demokratická republika Kongo

Projekt: Krizová intervence v epidemii spalniček

Místo: Katanga

Částka: 9 863 000 Kč

Region Katanga v Demokratické republice Kongo postihla v roce 2015 mohutná epidemie spalniček, která zasáhla desítky tisíc lidí. Podobné zdravotní krize se v Kongu opakují se znepokojující pravidelností jako důsledek špatné infrastruktury a nedostatečné zdravotní péče, jež tyto epidemie nedokážou ani předvídat, ani na ně reagovat. Například v oblasti Katanga dochází k epidemii spalniček opakovaně každých několik let kvůli zhroucení obvyklých očkovacích programů a narušení zdravotní péče v odlehlých částech tohoto regionu. Lékaři bez hranic vedli očkovací kampaně a podporovali léčbu spalniček ve více než sto zdravotních střediscích. Na začátku prosince jsme naočkovali více než 962 tisíc dětí proti spalničkám a podpořili jsme léčbu 30 tisíc malých pacientů, kteří se spalničkami nakazili.

Na začátku roku jsme prostřednictvím mobilních klinik reagovali na podvýživu a malárii v populaci vnitřně vysídlených uprchlíků v táborech v Nyunzu a Kabalo v Katanze a děti mladší pěti let žijící v táborech a jejich okolí jsme naočkovali proti spalničkám.

I přes mnohá zlepšení zůstávají východní provincie nadále z velké části nestabilní, protože zde stále probíhají boje o území s bohatými zdroji surovin mezi konžskou armádou a nejrůznějšími ozbrojenými skupinami. Došlo zde k útokům na civilisty, což zapříčinilo další vlny vysídlování a řadu přepadení a únosů. Lékaři bez hranic zůstávají jednou z mála mezinárodních organizací, které v této oblasti poskytují zdravotní péči.

Irák

Projekt: Pomoc lidem na útěku před konfliktem v Sýrii a Iráku

Místo: Irácko-syrské pomezí

Částka: 10 000 000 Kč

Válečný konflikt v Iráku nadále způsobuje masivní vysídlení a utrpení a země již pociťuje negativní důsledky ústupu mezinárodní pomoci, která se soustřeďuje v bezpečnějších oblastech iráckého Kurdistánu.

Více než 3,2 milionu Iráčanů je vnitřně vysídleno na území státu a znamená obrovský nápor pro hostitelské komunity. V roce 2015 rozšířili Lékaři bez hranic své aktivity v oblasti poskytování základní zdravotní péče a podpory vysídleným rodinám, navrátivším se obyvatelům, oslabeným hostitelským komunitám a syrským uprchlíkům v lokalitách napříč jedenácti provinciemi: Dohúk, Irbíl, Sulajmánia, Ninive, Kirkúk, Salaheddin, Diyala, Bagdád, Nadžaf, Karbala a Bábil.

V jednotlivých provinciích jsme zřídili mobilní kliniky, abychom zajistili lékařskou péči všem, kteří se nemohli dostat do zdravotnických zařízení kvůli omezení pohybu a bezpečnostním rizikům. Naše týmy pravidelně navštěvovaly množství lokalit a zbudovaly provizorní základny na klinikách, ve stanech a dokonce i v autobusech.

Většina zdravotních problémů, které jsme řešili, souvisela se špatnými životními podmínkami pacientů a zahrnovala choroby dýchacího traktu, infekce močových cest, gastrointestinální obtíže, artritidu a kožní choroby. Zaměřili jsme se také na léčbu chronických onemocnění, především vysokého tlaku a cukrovky, a na péči o matku a dítě.

Psychologická péče

Snahy Lékařů bez hranic se v loňském roce zaměřily na rostoucí potřebu psychologické pomoci lidem traumatizovaným opakovaným násilím a příšernými životními podmínkami.

Pomoc syrským uprchlíkům

Od května 2012 byli Lékaři bez hranic, ve spolupráci se zdravotnickým direktorátem v Dohúku, hlavní humanitární organizací poskytující zdravotnické služby syrským uprchlíkům v táboře Domíz, největším uprchlickém táboře v Iráku, kde v současné době žije 40 tisíc lidí.

V říjnu jsme naše hlavní aktivity předali zdravotnickému direktorátu, nicméně stále pokračujeme v péči o pacienty s chronickými onemocněními, v programu plánovaného rodičovství, psychologické pomoci a zdravotnické osvěty. Na porodním oddělení jsme v loňském roce asistovali u 1 155 porodů.

Jižní Súdán

Projekt: Zdravotní péče a epidemie malárie

Místo: Agok, Mayom

Částka: 10 000 000 Kč

Lékaři bez hranic reagovali na rozsáhlé zdravotní potřeby uprostřed konfliktu a rostoucího násilí zaměřeného proti civilistům. Zároveň čelili neobvykle těžké malarické sezoně.

Více než dva roky nepřetržitého válečného konfliktu a násilí zaměřeného proti civilistům si vyžádaly velké množství životů jihosúdánských obyvatel. Více než milion lidí bylo vnitřně vysídleno a stovky tisíc nemají přístup k lékařské ani humanitární pomoci již několik měsíců. V reakci na situaci navýšili Lékaři bez hranic své kapacity, ale naše aktivity byly opakovaně přerušovány kvůli bojům a útokům na zdravotnická zařízení. Humanitární krize je doprovázena častým nedostatkem léků, a to i v oblastech nezasažených konfliktem, a země navíc zažila jednu z nejhorších vln malárie za posledních několik let. Lékaři bez hranic ošetřili vysoký počet pacientů ve většině svých projektových lokalit.

Extrémní vyhrocení konfliktu, eskalace násilí a nárůst humanitárních potřeb

Mezi dubnem a listopadem došlo k vyhrocení konfliktu a eskalaci násilí ve státě Jednota, což donutilo stovky tisíc lidí opustit své domovy. Mnozí se skrývali v buši a bažinách a Lékaři bez hranic získali svědectví o popravách, masových znásilněních, únosech a zničení celých vesnic. Pět jihosúdánských spolupracovníků Lékařů bez hranic bylo zabito při vlně extrémně vyhroceného násilí a 13 dalších je pohřešováno.

Lékaři bez hranic otevřeli kliniku ve městě Mayom v odlehlé lokalitě v severní části státu Jednota, kde poskytovali základní lékařskou péči a transport do nemocnice v Agoku pro případy vyžadující následnou péči. Mimo to jsme reagovali na epidemii malárie v uprchlickém táboře Yida, kde v současné době žije 70 tisíc súdánských uprchlíků.

Reakce na epidemie

Již druhým rokem se Jižní Súdán potýká s neobvykle těžkou vlnou malárie, zejména na severozápadě země. Následky epidemie ještě zhoršil nedostatek léků a základního zdravotnického materiálu ve zdravotnických zařízeních napříč celou zemí. Naše týmy zaregistrovaly prudký nárůst případů malárie v našich projektech v Agoku, Aweilu, Bentiu, Doro, Gorial, Mayomu a Yidě a reagovaly rychlým navýšením péče i lůžek. Zároveň jsme řídili rozsáhlé terénní programy a zvýšili jsme pod-poru ostatních zdravotnických zařízení v okolních oblastech. Během roku jsme ošetřili celkem 300 tisíc pacientů.

Libanon

Projekt: Pomoc uprchlíkům

Místo: Jižní a Severní Libanon, údolí Bekaa

Částka: 11 945 000 Kč

Od počátku syrské krize v roce 2011 přišlo do Libanonu odhadem více než 1,5 milionu syrských a palestinských uprchlíků. Tato malá země se jen obtížně vyrovnává s jejich naléhavými humanitárními a zdravotními potřebami. I po pěti letech od začátku konfliktu je většina uprchlíků z velké části každý den životně závislá na hu-manitární pomoci. Neexistují žádné oficiální uprchlické tábory, takže ro-diny jsou nuceny přežívat v improvizovaných obydlích, jako jsou garáže, farmy, staré školy nebo nedostavěné budovy. Přelidnění a nedostatek potravin a vody spolu s nevyhovujícím bydle-ním mají negativní dopad na zdraví lidí, kteří však nemají přístup k lékařské péči, kterou potřebují.

Lékaři bez hranic poskytují zdarma zdravotní péči uprchlíkům, včetně péče o pacienty s chronickými onemocněními, jako je cukrovka, vysoký tlak nebo astma, jejichž léčba byla kvůli válce přerušena. Pečujeme také o těhotné ženy, které často nemají žádný přístup ke specializované péči nebo lékařskému dohledu v průběhu těhotenství.

Jižní Libanon

Lékaři bez hranic soustředili svou pozornost na poskytování zdravotní péče nově příchozím syrským a palestinským uprchlíkům ze Sýrie, především dětem mladším 15 let. Po celý rok 2015 jsme podporovali tři zdravotní střediska, kde jsme poskytovali zdravotní péči pacientům s akutními a chronickými onemocněními, psychologickou péči, péči o matku a dítě a koordinovali jsme systém následné péče pro pacienty, kteří potřebovali specializované ošetření.

Údolí Bekaa

Lékaři bez hranic pokračují v poskytování zdravotní a psychologické péče, v osvětových aktivitách a v léčbě chronických onemocnění také v údolí Bekaa. Pomoc poskytují jak syrským uprchlíkům, tak místním obyvatelům. Týmy pracují na několika klinikách a v průběhu roku poskytly 126 tisíc konzultací a provedly 768 porodů.

Severní Libanon

Severní Libanon se stal domovem pro velké množství uprchlíků z válkou zmítané Sýrie. Týmy Lékařů bez hranicpomáhají v Tripolisu i v jeho okolí a zaměřují se na plánované rodičovství, před- a poporodní péči, léčbu chronických nemocí, očkování a psychologickou asistenci.

Nepál

Projekt: Krizová intervence po zemětřesení

Místo: oblast Gorkha

Částka: 1 050 000 Kč

V loňském roce zasáhla Nepál dvě zemětřesení, první 25. dubna a druhé 12. května. Zahynulo odhadem 8,5 tisíce lidí a dalších 20 tisíc bylo zraněno. Ihned po prvním otřesu o síle 7,8 stupně dorazily týmy Lékařů bez hranic na místo a soustředily se na to, aby se dostaly k obyvatelům žijícím v odlehlých horských oblastech. Epicentrum zemětřesení se nacházelo v oblasti Gorkha, osmdesát kilometrů západně od Káthmándú.

Lékaři bez hranic zřídili systém mobilních klinik fungujících pomocí helikoptér s cílem poskytnout zdravotní péči a v urgentních případech transport do nemocnic. Klasické kliniky jsme provozovali ve vesnicích napříč okresy Gorkha, Dhading, Nuwakot, Rasuwa, Sindupalchok a Dolakha. V návaznosti na potřeby jednotlivých komunit jsme se zaměřili na děti mladší pěti let, těhotné ženy a psychologickou pomoc. Lékaři bez hranic v okrese Ghorka rovněž postavili nafukovaní nemocnici s kapacitou 20 lůžek, s operačním sálem, urgentním příjmem a resuscitačními sály.

Ve chvíli, kdy došlo k druhému zemětřesení, tedy 12. května, byly týmy Lékařů bez hranic plně připraveny a mohly začít pomáhat ihned. Mnoho odlehlých vesnic bylo doslova srovnáno se zemí a blížilo se období monzunů, takže prioritou číslo jedna byla distribuce přístřešků a zajištění sanitace.

Lékaři bez hranic rozvezli přibližně 6 tisíc rodinných stanů, 13 tisíc kusů vlnitého plechu a 3 tisíce sad s rekonstrukčním materiálem určeným ke zbudování trvalejších příbytků. Náklad jsme do horských oblastí dopravovali po silnicích i helikoptérami. Od dubna do června 2015 provedli Lékaři bez hranic více než 2,5 tisíce vyšetření a poskytli psychologickou péči více než 7 tisícům lidí, většinu z toho díky helikoptérám. Naši kolegové rovněž pomohli v 240 urgentních případech a na ortopedické klinice v Káthmándú zorganizovali 1 200 fyzioterapeutických školení. Distribuovali jsme potraviny, přístřešky, hygienické sady a soupravy na vaření do více než 15 tisíc domácností. Naše týmy rovněž zajistily systém dodávek pitné vody pro 7 tisíc vysídlených obyvatel tábora Cheechipathi v Káthmándú a sanitační systémy v mnoha dalších táborech v okolí hlavního města.

Po odeznění akutní krizové fáze v červenci jsme své aktivity částečně omezili, ale pokračovali jsme ve dvou projektech. Soustředili jsme se především na následnou chirurgickou péči a rehabilitace. Veškeré aktivity jsme na konci roku předali.

Niger

Projekt: Léčba dětské podvýživy

Místo: Magaria, Zinder

Částka: 7 000 000 Kč od soukromých dárců, 1 860 000 Kč grant MZV ČR

V roce 2015 byl Niger zasažen vážnou epidemií meningitidy a země navíc čelila rostoucímu počtu uprchlíků a vnitřně vysídlených obyvatel prchajících před násilím.

Násilné aktivity skupiny Boko Haram v sousední Nigérii zapříčinily útěk mnoha lidí přes hranice do nigerského regionu Diffa. K přímým útokům došlo i v Diffě a následná vojenská ofenziva způsobila další vysídlování. Na konci roku žilo více než 300 tisíc navrátivších se, uprchlíků a vnitřně vysídlených obyvatel regionu Diffa v nejistých podmínkách bez přístupu ke zdravotní péči, náchylných k nejrůznějším chorobám a násilí.

Od dubna do června v reakci na vážnou epidemii meningitidy vedli Lékaři bez hranic očkovací kampaň. Proočkovali 101 500 dětí ve věku mezi dvěma a třinácti lety. Léčili jsme více než 5 700 pacientů a distribuovali soupravy pro léčbu meningitidy do okresních zdravotních středisek.

Život zachraňující péče o děti

V období mezi dvěma úrodami se každoročně vyčerpá stav zásob a děti pak trpí podvýživou, která je činí náchylnými k onemocněním jako například malárie. Lékaři bez hranic se již několik let pokouší o zavedení preventivních programů na ochranu zdraví dětí a naše týmy rozšířily svou činnost a decentralizovaly přístup k léčbě malárie, podvýživy a běžných dětských nemocí. Ve městě Magaria bylo vrcholné období podvýživy mimořádně kritické.

Lékaři bez hranic podpořili nemocniční centrum pro léčbu podvýživy a pediatrickou jednotku oblastní nemocnice, kde v říjnu přijali 800 dětí, a sedm ambulantních výživových center. Kromě toho jsme očkovali proti běžným dětským nemocem a řídili sezónní chemoprevenci malárie v sedmi zdravotnických zónách.

Ve městě Zinder podpořili Lékaři bez hranic lůžkové pediatrické oddělení ve státní nemocnici, nemocniční výživové centrum a centrum pro léčbu podvýživy. Nemocnici jsme poskytli finanční pomoc, školení zaměstnanců a zdravotnický materiál a zahájili jsme postupné předávání našich aktivit ministerstvu zdravotnictví.

Sierra Leone

Projekt: Epidemie eboly

Místo: Kailahun
Částka: 100 000 Kč

Lékaři bez hranic pokračovali v boji s ebolou a ve 100lůžkovém ebolovém centru ve Škole prince z Walesu poskytovali lékařskou a psychologickou péči pacientům až do února. Přijali jsme 400 pacientů, z nichž u 170 byl prokázán virus eboly. Naše týmy prováděly triáž, izolaci, testování pacientů a osvětové aktivity.

V lednu byla ve Freetownu otevřena specializovaná jednotka zaměřená na péči o těhotné ženy nakažené ebolou a jejich děti, které jsou k chorobě mimořádně náchylné. Když epidemie vrcholila, dosáhla úmrtnost těhotných žen 90 %. V druhé polovině roku začaly naše týmy kromě těhotných žen přijímat i další pacienty, kteří potřebovali lékařskou péči, jako například děti. Mnozí lidé, kterým se podařilo přežít ebolu, si stěžují na následné potíže s očima a klouby a také na úzkosti a deprese.

V únoru otevřeli Lékaři bez hranic kliniku pro přeživší ve Freetownu, kde poskytovali lékařskou a psychologickou pomoc, v nutných případech doporučovali pacienty k následné péči a zajišťovali volný přístup k oftalmologické péči na oční klinice v Kissy. V červenci zahájili Lékaři bez hranic podpůrný program pro přeživší pacienty v okrese Tonkolili a v prosinci zřídili mobilní kliniky v okrese Kailahun, v rámci kterých poskytovali lékařská vyšetření a dále doporučovali pacienty ke specialistům. Do konce května dohlížely naše týmy na celou situaci a spolupracovaly s ministerstvem zdravotnictví na systému varování před ebolou.

Spolupracovali jsme rovněž s dekontaminačními mobilními týmy ve slumech Freetownu, jejichž aktivity sehrály klíčovou roli při zvládnutí infekce. Domovy lidí s podezřením na ebolu byly vydezinfikovány, distribuovali jsme hygienické vybavení, jako je mýdlo nebo chlór, a šířili jsme zdravotnickou osvětu.

Lékaři bez hranic také poskytovali ochranné vybavení, například brýle a chirurgické roušky, obleky a rukavice zdravotníkům.

Ukončování a předávání projektů zaměřených na ebolu

Ebolové centrum v Kailahunu bylo uzavřeno poté, co zaměstnanci ministerstva zdravotnictví absolvovali rozsáhlé školení na téma bezpečnosti, pravidel izolace a procesu následné péče a dohledu. Před předáním projektu byla zbudována izolační jednotka pro případy eboly nahlášené z okolí.

Středoafrická republika

Projekt: Zdravotní péče v konfliktní oblasti

Místo: Berbérati

Částka: 10 000 000 Kč

I přes nadějné vyhlídky po květnových mírových jednáních přetrvávaly v zemi ojedinělé vlny násilí, které vyvrcholily v září v hlavním městě Bangui a vyvolaly tak naléhavou potřebu humanitární pomoci.

Politická krize, která rozpoutala násilný konflikt v roce 2013, není dosud vyřešena a ještě zhoršila přetrvávající humanitární krizi. Ozbrojené skupiny zůstaly aktivní a odhady hovoří o 447 tisících vnitřně vysídlených obyvatel. Desetitisíce z nich žijí v přelidněných provizorních příbytcích, jako jsou školy nebo kostely, s nedostatkem vody, potravin, v nevyhovujících hygienických podmínkách a bez zdravotní péče. Více než 70 % zdravotnických zařízení bylo zničeno nebo poškozeno. Mnozí lidé mají strach vypravit se do těch několika málo, které zbývají, nebo si nemohou dovolit za péči zaplatit.

Lékaři bez hranic a další neziskové organizace poskytují většinu lékařské péče, ale naše práce je opakovaně narušována ozbrojenými skupinami a organizovaným zločinem. V průběhu loňského roku jsme museli několikrát ukončit provoz našich mobilních klinik, doprovodné aktivity i očkovací kampaně.

Lékaři bez hranic se stejně jako další neziskové organizace potýkali s krádežemi, útoky a rabováním. V této atmosféře nebezpečí bylo velmi obtížné udržet dodávky zdravotnických potřeb. Ve městě Batafango, situovaném na frontové linii mezi dvěma oblastmi kontrolovanými různými ozbrojenými skupinami a považovaným za jednu z nejnebezpečnějších oblastí Středoafrické republiky, jsme pokračovali v poskytování základní a specializované zdravotní péče v zařízení následné péče a na pěti zdravotních stanicích. Naše práce zahrnovala ambulantní vyšetření, chirurgické zákroky a péči o matku a dítě. V Batafangu je navíc největší tábor pro vnitřně vysídlené uprchlíky v zemi, s populací přesahující 30 tisíc lidí. Po násilných střetech, které zde vypukly v říjnu, hledalo ochranu v areálu nemocnice více než 10 tisíc lidí.

I přes tyto incidenty pokračují Lékaři bez hranic v klíčovém programu základní a pohotovostní lékařské péče pro skupiny s akutními potřebami ve třinácti prefekturách a patnácti dalších lokalitách, jak v našich vlastních, tak i ve veřejných zařízeních. Naše týmy vedly očkovací kampaně, provozovaly mobilní kliniky a poskytovaly akutní chirurgii, porodnickou asistenci, specializovanou péči obětem sexuálního násilí a léčili podvýživu, HIV a tuberkulózu.

V Berbérati podpořili Lékaři bez hranic místní nemocnici a čtyři zdravotní střediska se zaměřením na péči o těhotné ženy a děti mladší pěti let. V roce 2015 jsme hospitalizovali přibližně 6 tisíc dětí a ve čtyřech zdravotních střediscích jsme provedli více než 20 tisíc ambulantních vyšetření. Léčili jsme 1 800 dětí s těžkou akutní podvýživou. V květnu jsme v Berbérati a Mbako naočkovali 28 tisíc dětí ve věku od půl roku do deseti let proti spalničkám.

Ukrajina

Projekt: Zdravotní péče uprostřed konfliktu

Místo: Doněcká oblast

Částka: 5 956 766 Kč

V průběhu ledna a února se boje mezi ukrajinskou armádou a samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou vyhrotily a měly zničující dopad na civilisty uvězněné v konfliktu.

Týmy Lékařů bez hranic okamžitě rozšířily svou podporu nemocnic na obou stranách konfliktu. Těžké boje nicméně uvěznily civilní obyvatele a zásadně ztížily Lékařům bez hranic přístup do nejhůře zasažených oblastí. Zdravotnická zařízení byla cíleně ostřelována, což přinutilo personál uprchnout, a tisíce lidí tak zůstaly bez lékařské péče. K zastavení palby došlo až 18. února po pádu strategického města Debalceve a tři dny po podepsání Druhého minského protokolu.

V roce 2015 darovali Lékaři bez hranic léky a zdravotnický materiál více než 350 zdravotnickým zařízením na obou stranách frontové linie. Umožnili tak ošetření více než 9 900 pacientů s válečnými zraněními a 61 tisícům pacientů s chronickými onemocněními. Kromě toho naše týmy asistovaly u 5 100 porodů. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví poskytly 159 tisíc základních ambulantních vyšetření a 12 tisíc psychologických konzultací.

Zásobování základními léky

Přestože po podepsání Druhého minského protokolu boje částečně polevily, v mnoha oblastech ostřelování pokračovalo a potřeba lékařské péče nadále zůstávala na obou stranách demarkační linie. Dodávky léků byly přerušeny nebo zcela zastaveny již více než rok a jejich ceny astronomicky vzrostly. Lidé velmi obtížně sháněli antibiotika, analgetika, psychofarmaka i léky na chronické nemoci, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo onemocnění srdce a ledvin. Zásobování základními léky pro léčbu pacientů s tuberkulózou a HIV bylo rovněž přerušeno, stejně jako dodávky vakcín proti spalničkám a dětské obrně. Lékaři bez hranic se stali jedním z hlavních dodavatelů léků na chronické nemoci do nemocnic, zdravotních středisek a domovů starších nebo nemohoucích osob na východě země. Naše týmy zajistily inzulín pro více 5 tisíc diabetických pacientů v 16 nemocnicích ve městech Gorlovka, Doněck, Jenakijevo, Starobeševe, Telmanove a Novoazovsk a v Gorlovce a Doněcku zařídily hemodialýzu pacientům se selháním ledvin.

Kromě toho jsme provozovali mobilní kliniky v 80 městech a vesnicích v okolí Doněcku, Luhansku, Artemivsku, Mariupolu a Debalceve, stejně jako v Luhanské oblasti. Místním i vnitřně vysídleným obyvatelům jsme poskytovali základní lékařskou a psychologickou péči.

Poskytování psychologické péče

Psychologové Lékařů bez hranic poskytovali individuální i skupinová terapeutická sezení pro lidi postižené válečným konfliktem, včetně vysídlených, zraněných, starších osob a dětí. Rovněž školili zdravotníky, učitele a sociální pracovníky.

Přestože se Lékařům bez hranic úspěšně dařilo pracovat na obou stranách frontové linie po většinu roku, v září nám bylo zamítnuto pracovní povolení na území samozvané Luhanské lidové republiky a na konci října nám byla odebrána akreditace také v samozvané Doněcké lidové republice. Museli jsme ukončit naše projekty a zanechat tisíce zranitelných lidí bez přístupu k lékařské péči.