Projekty 2011

Projekt: Léčba podvýživy a epidemie cholery

Místo: Massakory, Mongo
Částka: 8 237 900 Kč

Čad patří mezi země s největší úmrtností dětí mladších pěti let na světě. Ta činí 173 úmrtí na 1.000 živě narozených dětí, zatímco v ČR je to se čtyřmi úmrtími 40x méně. Týmy Lékařů bez hranic se proto kromě akutních krizí zaměřují v Čadu také na péči o matky a děti. Organizace v zemi působí od roku 1981.

V Massakory na západě Čadu se Lékaři bez hranic zabývají především léčbou podvýživy u dětí mladších pěti let a poskytováním urgentní péče dětem mladším 15 let. V průběhu každoročního „hladového období“, kdy je nedostatek potravin akutním problémem, je v nemocnici v Massakory rezervováno více než 170 lůžek pro děti vyžadující výživovou terapii nebo jiný typ akutní péče.

V roce 2011 bylo do nemocnice s podvýživou přijato přibližně 1.200 dětí. Dalších 750 bylo přijato s malárií, meningitidou, průjmy a respiračními infekcemi. Přibližně 3.200 závažně podvyživených dětí se léčilo v ambulantních programech a více než 6.400 dětí do tří let obdrželo potravinové doplňky pro prevenci podvýživy.

I přes úsilí o kontrolu epidemie cholery, která začala v roce 2009, se nemoc šířila i po většinu roku 2011. Hlavní příčinou nekončící epidemie je špatná hygienická situace. Cholera je infekční onemocnění šířící se kontaminovanou vodou nebo jídlem. Projevuje se těžkým vodnatým průjmem a zvracením. Bez včasné léčby může vést k těžké dehydrataci a smrti. 325 spolupracovníků Lékařů bez hranic léčilo během roku ve 23 zdravotních centrech po celé zemi více než 12.700 pacientů.

Situaci v Čadu ovlivnila také občanská válka v sousední Libyi. Ve východních provinciích přibylo přepadení, krádeží aut či loupeží a vzrostlo také riziko únosů. V důsledku bezpečnostních rizik proto musely některé týmy Lékařů bez hranic omezit své aktivity. I přes existující potíže však Lékaři bez hranic byli schopni reagovat na epidemie spalniček a meningitidy. Během kampaně proti spalničkám Lékaři bez hranic naočkovali 575.000 lidí, převážně dětí, a léčili přes 2.800 nemocných. Proti meningitidě pak naočkovali 900.000 lidí a 3.500 lidí s nemocí léčili.

Projekt: Vysídlení obyvatelé v Turalei

Místo: Turalei, stát Warrap
Částka: 6 600 000 Kč

Republika Jižní Súdán vyhlásila nezávislost teprve v červenci 2011, ale čelí už mnoha krizím. Podle statistik OSN se do Jižního Súdánu ze zahraničí mezi listopadem 2010 a koncem roku 2011 vrátilo okolo 350 000 lidí. Dalších 300 000 lidí bylo vysídleno v důsledku násilí.

Lékaři bez hranic působí ve většině svazových států Jižního Súdánu a v oblasti Abyei. Poskytují široké spektrum zdravotnických služeb od péče o matku a dítě a léčby podvýživy přes chirurgické zákroky až po léčbu tuberkulózy, malárie a kala azar.

I když se zásobování potravinami ve srovnání s rokem 2010 zlepšilo, 1,4 milionu obyvatel Jižního Súdánu stále během každoročního „hladového období“ potřebuje potravinovou pomoc. Ke zhoršení situace navíc přispělo vysídlování, návrat lidí ze Súdánu a prudký růst cen potravin.

V květnu začala jedna z nejvážnějších krizí v zemi, když z oblasti Abyei uteklo před ozbrojeným konfliktem veškeré obyvatelstvo čítající kolem 110 000 lidí. V reakci na to zahájili Lékaři bez hranic během několika dní v oblasti Turalei krizový zdravotnický projekt zaměřující se na poskytování primární zdravotní péče vysídlené populaci se zvláštním zřetelem na děti mladší pěti let a na zajištění předporodní péče. V sedmi lokalitách provozovali síť mobilních klinik a ve městě Turalei otevřeli v místní nemocnici 20lůžkové oddělení pro léčbu podvyživených dětí.

V oblasti Turalei bylo celkem ošetřeno 4 758 pacientů, přes polovinu z nich tvořily děti mladší pěti let. Lékaři bez hranic také léčili pacienty s malárií a mezi vysídlenými lidmi, kteří museli narychlo utéci bez svého majetku a základního vybavení, distribuovali např. plastové plachty na zbudování přístřešků, moskytiéry či mýdlo. V říjnu 2011 se situace stabilizovala, většina vysídlené populace se přesunula zpět na sever směrem k Abyei a krizový zásah byl ukončen.

Projekt: Léčba HIV a tuberkulózy

Místo: Shiselweni
Částka: 2 000 000 Kč

Svazijsko se potýká s epidemií HIV/AIDS a tuberkulózy. Téměř 26% dospělých ve věku od 15 do 49 let je nakaženo HIV. HIV pozitivní jsou i 4 z 10 těhotných žen. Téměř 80% pacientů nakažených tuberkulózou má také HIV. Rozšiřování léčby je přitom ztíženo finanční krizí a vláda má problém se zajištěním financování nákupu potřebných léků a materiálu pro boj s HIV/AIDS.

Oblast Shiselweni na jihu země je nejchudším a nejodlehlejším regionem země. Lékaři bez hranic se zde od roku 2007 zaměřují na poskytování léčby HIV a tuberkulózy co nejblíže k pacientům. V Shiselweni v současnosti funguje 22 venkovských klinik, které zajišťují komplexní léčbu HIV a tuberkulózy co nejblíže komunitám. Díky síti těchto zařízení bylo do programu léčby HIV pomocí antiretrovirových preparátů ke konci roku zařazeno 11 800 lidí a 2 000 nemocných se v nich v průběhu roku léčilo s tuberkulózou. Přes 180 pacientů se léčilo s pomocí speciálních přípravků proti multirezistentní formě tuberkulózy.

V roce 2011 Lékaři bez hranic zaměstnali nové místní zaměstnance poskytující na všech klinikách testy a poradenství přímo v komunitách. Díky nim se podařilo počet testovaných lidí ztrojnásobit až na 2 300 měsíčně. V projektu působilo 16 mezinárodních spolupracovníků a 120 místních zaměstnanců.

Projekt: Oběti sexuálního násilí

Místo: Bunia
Částka: 2 000 000 Kč (z grantu MZV ČR)

Koloběh násilí a válek pustošící zemi od roku 1996 má na svědomí více než 3 miliony lidských životů a obrovské množství vnitřně vysídlených osob. Lékaři bez hranic působí v D. R. Kongo na řadě míst a zdejší mise patří vůbec k největším. Od roku 2003 působí také ve městě Bunia v oblasti Ituri (provincie Orientale), která patří mezi nejvíce zasažené těmito dlouhými a brutálními konflikty.

V letech 2003-2006 byli Lékaři bez hranic v Bunii přímými svědky mnoha ozbrojených aktivit i jejich dopadu na civilní obyvatelstvo, včetně využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně namířené k zastrašování lidí a jeho dalšího rozšíření v celé společnosti. Vzhledem k relativnímu zklidnění situace v posledních letech a přesunu bojů do jiných oblastí Lékaři bez hranic postupně předávají své zdravotnické aktivity v oblasti místním partnerům. Mezi poslední zachované aktivity patří poskytování zdravotnické a psychologické pomoci obětem sexuálního násilí, léčba sexuálně přenosných nemocí a léčba HIV pozitivních dětí mladších 15 let.

Lékaři bez hranic v roce 2011 pokračovali v postupném předávání projektu na pomoc obětem sexuálního násilí místní organizaci Sofepadi, včetně aktivit v nově otevřeném centru Karibuni Wa Mama, které ohroženým ženám a obětem sexuálního násilí nabízí komplexní zdravotnickou, psychologickou a poradenskou pomoc. Jen v prvních šesti měsících loňského roku pomohl projekt 288 obětem sexuálního násilí a 3 719 pacientům se sexuálně přenosnými nemocemi. Lékaři bez hranic se zde v loňském roce zaměřovali především na posilování kapacit organizace Sofepadi, včetně školení personálu a implementace potřebných nástrojů, a na udržení kvality poskytované péče.

Projekt: Zdravotnická pomoc v uprchlickém táboře Dagahaley

Místo: Dadáb
Částka: 1 520 000 Kč

V komplexu uprchlických táborů v Dadábu v Keni žije přes půl milionu uprchlíků ze Somálska a jedná se tak o největší zařízení tohoto typu na světě. Od roku 2009 jsou Lékaři bez hranic jediným poskytovatelem zdravotní péče v táboře Dagahaley, kde v říjnu 2011 žilo téměř 130 000 lidí. Lékaři bez hranic zde zajišťují základní i odbornou zdravotní péči, výživové programy a péči o duševní zdraví.

Zdravotní péče je poskytována prostřednictvím sítě zdravotnických stanovišť a ve 100lůžkové nemocnici (110 dalších je plánováno), která disponuje porodnicí, pediatrií i jednotkou intenzivní péče a slouží jako referenční centrum pro těžké případy v ostatních táborech komplexu v Dadábu. Kromě nemocnice provozují Lékaři bez hranic na místě také terapeutické centrum pro podvyživené děti s kapacitou 200 lůžek.

Situace v táborech byla během roku komplikována suchem a související potravinovou krizí v celém Africkém rohu, která přiměla k útěku další desetitisíce Somálců. Tábor původně zbudovaný pro 90 000 lidí již předtím trpěl chronickou přelidněností a po zesílení uprchlické vlny nebyl schopen zajistit základní služby pro nově přicházející uprchlíky, kteří byli nuceni usazovat se v nevyhovujících podmínkách za hranicemi táborů, kde čekali na registraci. Lékaři bez hranic proto v červenci zahájili další pohotovostní program pro poskytování pomoci nově příchozím uprchlíkům, včetně mobilních klinik a distribuce základních potřeb pro vaření a zbudování přístřeší.

Celkové podmínky ovlivnilo také zhoršení bezpečnostní situace a únos dvou spolupracovnic Lékařů bez hranic v říjnu 2011, po němž byli Lékaři bez hranic stejně jako další aktéři působící v táborech nuceni omezit rozsah poskytované pomoci.

V roce 2011 provedli Lékaři bez hranic v táboře Dagahaley celkem 171 171 vyšetření a ve své nemocnici hospitalizovali 16 185 pacientů. Kromě toho také asistovali u 3 322 porodů a provedli 1 169 chirurgických operací. Ve výživovém středisku bylo hospitalizováno 5 280 těžce podvyživených dětí a dalších 10 827 se léčilo ambulantně. Dalších více než 30 000 lidí, převážně dětí do 5 let a kojících žen, obdrželo speciální výživové doplňky pro prevenci podvýživy.

Projekt: Zdravotnická pomoc a léčba podvýživy

Místo: Mogadišo
Částka: 700 000 Kč

Rozsáhlé sucho, nekončící konflikt, zhroucený zdravotnický systém a omezené možnosti činnosti humanitárních organizací v roce 2011 ještě více prohloubily humanitární krizi v Somálsku. Statisíce Somálců uprchly do Mogadiša, nebo za hranice do sousední Etiopie a Keni. Oslabení a podvyživení lidé přežívali v přeplněných táborech v neuspokojivých hygienických podmínkách a s omezeným přístupem k čisté vodě. Lékaři bez hranic v zemi působí od roku 1991 a i přes extrémně složité bezpečnostní podmínky a obtížný přístup do rozsáhlých oblastí země zde v roce 2011 poskytovali pomoc na 22 různých lokalitách.

S přílivem vysídlených lidí do Mogadiša se Lékaři bez hranic rozhodli rozšířit svoje aktivity a otevřeli ve městě 12 nových zdravotnických zařízení, v nichž poskytovali široký rozsah zdravotnických služeb, včetně chirurgie, léčby podvýživy, cholery a spalniček, očkování a péče o matky a děti. Kromě toho také distribuovali základní materiální pomoc vysídleným rodinám a místním obyvatelům.

Od července 2011 do konce roku bylo v terapeutických centrech ve městě léčeno 4 464 akutně podvyživených dětí a přes 16 400 dětí očkováno proti spalničkám. Vzhledem k rozsahu zdravotních potřeb místní populace se Lékaři bez hranic poprvé od roku 2009 rozhodli vysílat mezinárodní personál na stálé pozice na jihu centrálního Somálska. 29. prosince 2011 však došlo k tragickému incidentu, při kterém byli na základně v Mogadišu zastřeleni dva dlouholetí spolupracovníci Lékařů bez hranic, Philippe Havet a Dr. Andrias Karel Keiluhu. Lékaři bez hranic byli v důsledku této události nuceni uzavřít dva programy ve městě, které sloužily populaci 200 000 vysídlených lidí i místních obyvatel, a zredukovat tak rozsah poskytované zdravotní péče v Mogadišu na polovinu.

V celém Somálsku Lékaři bez hranic v roce 2011 ošetřili více než 864 000 pacientů, téměř dvojnásobek ve srovnání s předchozím rokem, a 102 000 dětí očkovali proti spalničkám.

Projekt: Pomoc po vlně tsunami

Místo: Honšú
Částka: 37 000 Kč

11. března zasáhlo Japonsko zemětřesení a následná vlna tsunami, která si vyžádala tisíce mrtvých a zraněných. V prvních dnech po katastrofě Lékaři bez hranic ošetřovali zraněné a nemocné a poskytovali materiální pomoc, včetně léků a zdravotnického materiálu. Později se zaměřili na psychologickou pomoc přeživším, především v evakuačních centrech. Pro tuto pomoc bylo využito 37 000 Kč, které Lékaři bez hranic v ČR obdrželi s výslovným určením pro pomoc v Japonsku.

Projekt: Pomoc během občanské války v Libyi 

Místo: Misuráta
Částka: 5 000 Kč

V únoru 2011 vypuklo v Libyi povstání proti vládnoucímu režimu, které se vyvinulo v občanskou válku. Lékaři bez hranic zahájili krizovou pomoc na několika místech v zemi, včetně obležené Misuráty, z níž evakuovali zraněné po moři do Tuniska. Pro tuto evakuaci bylo využito 5 000 Kč, které Lékaři bez hranic v ČR obdrželi s výslovným určením pro pomoc v Libyi.