Podvýživa

Lidé trpí podvýživou tehdy, pokud nepřijímají dostatek potravy nebo ji nejsou schopni plně využít, a to například kvůli nemocem, jako je průjem nebo dlouhodobá onemocnění typu spalniček, HIV či tuberkulózy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je podvýživa největší hrozbou světového veřejného zdraví. V roce 2019 jí trpělo více než 224 milionů dětí po celém světě. 

Co způsobuje podvýživu?

Podvýživu způsobuje především nedostatek základních živin, minerálů a vitamínů. Příčinou přitom vždy nemusí být pouze nedostatečné množství potravy, ale také její nevyhovující pestrost či kvalita. Podvýživu také může zapříčinit onemocnění trávícího traktu, akutní zdravotní problémy či dlouhodobé nemoci, při kterých dochází k nechutenství či změnám metabolizmu. 

Podvýživa nejvíce ohrožuje děti. Kritický věk je od šesti měsíců (kdy matky začínají mateřské mléko doplňovat další stravou) do 24 měsíců. Nicméně ohroženy jsou také děti do pěti let, dospívající, těhotné a kojící ženy, starší lidé a chronicky nemocní.

Mateřské mléko je jediná strava, kterou dítě v prvních šesti měsících života potřebuje. Poté už ale samotné kojení nestačí. Strava v této fázi vývoje musí poskytovat správnou kombinaci vysoce kvalitních bílkovin, esenciálních tuků a sacharidů, vitamínů a minerálů. Té je v některých částech světa obtížné dosáhnout. Například v Sahelu, Africkém rohu a v částech Jižní Asie je výrazný nedostatek vysoce výživné stravy, jako je mléko, maso a ryby.

V případě dětí do dvou let má strava významný vliv na fyzický a psychický vývoj. Podvyživené děti pod pět let věku mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné vůči běžným dětským nemocem. Proto může podvyživené dítě zemřít i v důsledku běžného nachlazení nebo průjmu. Z osmi milionů úmrtí ročně mezi dětmi mladšími pěti let souvisí s podvýživou přinejmenším jedna třetina.

Symptomy podvýživy

Nejběžnější známkou podvýživy je pochopitelně váhový úbytek. Ztráta na váze může být také provázena nedostatkem síly a energie a neschopností vykonávat rutinní činnosti. U těch, kdo trpí podvýživou, se často rozvine anémie (chudokrevnost) a v souvislosti s tím i nedostatek energie a dušnost.

U dětí mohou příznaky podvýživy zahrnovat neschopnost soustředění nebo zvýšenou podrážděnost a nízký vzrůst. V případech vážné akutní podvýživy se mohou vyskytnout i otoky břicha a nohou a změny v pigmentaci kůže.

Diagnóza podvýživy

Podvýživa se obyvkle diagnostikuje porovnáním standardní váhy a výšky v rámci dané populace nebo změřením obvodu paže dítěte tzv. MUAC páskem (MUAC = mid-upper-arm-circumference).

Quentin Bruno/Brassage Photographique

Tyto pásky pomůžou komukoli, i nezdravotníkům, snadno a rychle identifikovat ohrožené děti díky snadno pochopitelné barevné škále.

Pokud jsou nedostatky ve výživě trvalé, děti přestanou růst a zůstanou zakrnělé, to znamená, že mají na svůj věk nízkou výšku. Tento stav je diagnostikován jako chronická podvýživa.

Pokud trpí úbytkem váhy nebo tzv. chřadnutím – nízkou váhou vzhledem ke své výšce – hovoříme o akutní podvýživě. Ta nastane, pokud tělo podvyživeného začne spotřebovávat vlastní tkáně, aby získalo potřebné živiny. V případě akutní vážné formy podvýživy mohou být u dětí se stavem zvaným „kwashiorkor“ – nafouklým břichem – pozorovány otoky těla a změny v pigmentaci kůže.

Trpí-li děti akutní podvýživou, jejich imunitní systém je tak oslaben, že se riziko úmrtí výrazně zvyšuje. 

Léčba podvýživy

Věříme, že nejefektivnějším způsobem léčby podvýživy je terapeutická výživa připravená k okamžité konzumaci (RUTF = Ready-to-Use Therapeutic Foods). Terapeutická výživa obsahuje všechny živiny, které dítě pro svůj vývoj potřebuje, pomáhá zvrátit jejich nedostatek a zvýšit váhu. Není nutné ji připravovat s vodou, což eliminuje další nebezpečí infekce znečištěnou vodou.

I vy můžete zajistit léčbu pro naše pacienty.

koupit výživovou pastu

Díky svému balení může být terapeutická výživa použita v různých podmínkách a dlouhodobě skladována mimo ledničku. Pokud pacient netrpí závažnými komplikacemi, terapeutická výživa mu také umožňuje léčit se doma.

Tam, kde hrozí vznik závažné podvýživy, rozdáváme doplňkovou terapeutickou výživy ohroženým dětem preventivně. Je to například v období mezi sklizněmi či při silných deštích. 

V roce 2019 jsme léčili 76 400 těžce podvyživených dětí.

Poslechněte si

Česká spolupracovnice Lékařů bez hranic, zdravotní sestra Vlasta Hynková, popisuje své zkušenosti s péčí o podvyživené pacienty.