Niger: „Představte si, že se ocitnete kdesi uprostřed pouště bez vody a jídla.“

Niger po staletí leží na africké migrační trase, zejména pak tamní region Agadez. V posledních letech se k cestovatelům mířícím na sever přidávají i tisíce lidí jdoucí na jih, ať už jde o ty vyhnané z Alžírska, nebo vracející se z Libye. Kriminalizace migrace ze strany evropských i mimoevropských vlád v nedávné době jen výrazně zvětšila zranitelnost lidí na útěku, aniž by přitom došlo k zastavení jejich proudu, ať už jde o migranty, uprchlíky, žadatele o azyl, obchodníky nebo sezónní pracovníky. Když jsou nuceni vyhnout se obvyklým trasám, využívají ty méně bezpečné – přes poušť Ténéré a pohoří Aïr – a vystavují se tak nebezpečí zneužití a násilí.

V nigerském regionu Agadez poskytujeme zdravotní péči a humanitární pomoc od srpna 2018. Projektová koordinátorka Aiva M. Noelsaint odpovídá na otázky týkající se humanitárních potřeb tamních lidí, naší práce a plánů do budoucna.

Proč Lékaři bez hranic působí v regionu Agadez?

„V loňském roce jsme se rozhodli zahájit projekt v této oblasti s cílem zmírnit utrpení lidí na útěku a zranitelných komunit, které je hostí. Lidé, kteří se snaží uprchnout nebo ti, kteří se nedávno vrátili, dobrovolně či z donucení, se často stávají terčem nejrůznějšího strádání nebo násilí. Zároveň jsou stávající zdravotnická zařízení přetížená a potřebují další podporu. To je důvod, proč od srpna 2018 působíme v Agadezu a děláme, co můžeme, abychom pomohli místním obyvatelům i migrantům. Rozdáváme balíčky základní pomoci a spolu s nigerským ministerstvem zdravotnictví jim pomáháme získat přístup ke zdravotní péči. Soustředíme se přitom na oblasti, kde se lidé na útěku vyskytují nejvíce.“

Co Lékaři bez hranic dělají pro lidi na cestě a hostitelské komunity?

„Lidé vyhnaní z Alžírska do Nigeru dopravují buď oficiální konvoje, nebo je vysadí u pohraniční vesnice Assamaka, odkud musí jít asi 15 kilometrů pěšky do středu vesnice. Jsou obvykle vyčerpaní a nemají nic jiného než oblečení, ve kterém přišli. Rozdáváme jim energetické tyčinky, vodu a základní věci jako hygienické potřeby a deky. Rychle kontrolujeme, jestli někdo nepotřebuje okamžitou lékařskou péči, a urgentní případy posíláme do zdravotnických zařízení. Všem bez rozdílu nabízíme psychologickou podporu a na místě jsme zbudovali sprchy a latríny.

V ostatních klíčových oblastech podél migračních tras v regionu Agadez pomáháme lidem s přístupem k bezplatné a kvalitní lékařské péči. Ta je dostupná všem, včetně místních komunit. Zahrnuje základní zdravotní péči, porodnickou péči a psychologickou podporu ve stávajících zařízeních ve městech Arlit, Tabelot, Séguédine a Aney a v mobilních klinikách v tranzitních lokalitách jako například Dirkou, Fasso, Amzigan, Lataye, Guidan Daka, Kori Kantana a La Dune.       

V Dirkou působí naše týmy v tzv. guettos a maisons closes, místech, kde se poskytují sexuální služby. Pacienty, kteří potřebují specializovanou lékařskou péči nebo chirurgický zákrok kvůli náhodnému zranění nebo zranění způsobenému násilím převážíme do nemocnice, což jim často zachrání život.

V regionu Agadez běžně dochází k záplavám a epidemiím chorob jako například spalničky, takže sledujeme epidemiologickou situaci a v případě potřeby jsme připraveni zasáhnout – prostřednictvím očkování a distribucí balíčků základní pomoci pro lidi zasažené epidemií nebo přírodní katastrofou. V srpnu 2018 jsme rozdávali tyto balíčky ve městech  Iferouane, Assamaka a Dabaga, které postihly povodně, a vloni v dubnu jsme očkovali proti spalničkám v Arlitu.

Kromě toho zvažujeme zavedení pátracích a záchranných operací podél migračních tras napříč pouští, abychom pomohli těm, kteří se z různých důvodů dostali do nesnází – rozbilo se jim auto nebo je zanechali svému osudu pašeráci lidí – a oni se tak ocitli v ohrožení života. Tento nápad rozvíjíme ve spolupráci s komunitami a dalšími aktéry.

V plném proudu jsou také hodnotící zprávy z Tagharaby (známé také jako Tchibarakaten), dolu na pomezí Alžírska a Nigeru asi 500 km od Arlitu, které mají zmapovat zdravotní potřeby migrantů a dalších ohrožených skupin, jako jsou nezletilí, kteří tam pracují.“

Kdo jsou lidé, kterým Lékaři bez hranic pomáhají?

 „Lidé na útěku nejsou jednolitá skupina: každý člověk se ocitl v jiných podmínkách a směřuje za něčím jiným. Z hlediska národnosti pochází většina z Nigeru a dalších afrických zemí, jako je například Mali, Pobřeží slonoviny, Guinea, ale jsou tu také Syřané, Jemenci, Iráčané, Bangladéšané (většinou vyhnaní z Alžírska nebo ti, co opustili Libyi) a lidé z dalších míst. Ti všichni mají přístup k našim službám. Také důvody, proč odešli, se různí: někteří prchají před válkou, nebezpečím nebo perzekucí v jejich vlasti nebo zemi, kde přebývají. Někteří vyrazili na cestu z ekonomických důvodů, včetně chudoby a sezónního obchodu. Tyto motivace se často prolínají.

Co mají společné, je riziko zneužití, vykořisťování, násilí a smrti v poušti, které během cesty podstupují. Znepokojivě vysoké procento z nich hovoří o nepopsatelném utrpení, které zažili před příchodem do Nigeru.

Někteří jsou v Agadezu dobrovolně, prochází tudy do jiných států, například když se z Libye vrací do země svého původu. Jiní hledají práci, třeba právě v dolech. Zatímco další, jako ti vyhnaní z Alžírska, byli převezeni do Nigeru násilím, a často trpí extrémním vyčerpáním, bolestmi a infekcemi. Naše psychologické týmy také léčí pacienty sužované úzkostí, depresí a posttraumatickým stresovým syndromem v důsledku svévolného zadržování a nelidského zacházení, včetně mučení a znásilnění.

Kam lidé na útěku chtějí dojít, se liší: od Alžírska přes Maroko a ještě dále, včetně Evropy. Ti, kdo přichází nebo odchází z Nigeru, jsou většinou muži, ale vídáme i děti —  v doprovodu rodičů, nebo samotné — a ženy.

Ženy, ať už se jedná o migrantky, uprchlice, žadatelky o azyl nebo obyvatelky Nigeru, jsou obzvlášť zranitelné, zejména pokud jde o těhotné. V dubnu dorazila masivně krvácející žena z Nigeru do jedné ze zdravotnických stanic, kterou podporujeme. Byla v ohrožení života. Náš tým okamžitě zorganizoval její převoz do nemocnice. Nakonec porodila v půli cesty přes poušť, v našem voze za pomoci našich zdravotníků. Ona i dítě přežily a dostalo se jim potřebné následné péče.“

Jaké jsou tamní hlavní humanitární potřeby?

 „Představte si, že se ocitnete kdesi uprostřed pouště bez vody a jídla. Nerozumíte místnímu jazyku a nikdy předtím jste nebyli v Nigeru ani v jiné pouštní oblasti. Představte si, že předtím, než vás vysadili u hranic, vás drželi v detenčním zařízení bez jakýchkoli informací. Představte si, že jste po cestě viděli umírat své příbuzné, přátele a spolucestující – jako člověk, který nám vyprávěl, že dvacet pět z třiceti jeho spolucestujících zemřelo poté, co se rozbil náklaďák, který je převážel, a nikdo jim nedokázal včas pomoci. Takové zážitky mohou lidi poznamenat na celý život, bez ohledu na to, jak jsou odolní.

Kromě toho všeho mohou lidé na útěku strávit celé dny bez vody, jídla, toalety, sprchy nebo přístupu ke zdravotnickým službám. K tomu může působit nesnáze i nedostatek financí, z krátko- i střednědobého hlediska, a možnosti vydělat si na živobytí jsou omezené. Lidem se ve velkém nedostává bezpečí, informací, přístřeší, ani obživy.

Budeme pokračovat ve zdravotnické a humanitární pomoci nejohroženějším lidem v regionu Agadez ve spolupráci s nigerijským ministerstvem zdravotnictví. Je nezbytně nutné, aby se zapojilo více organizací, které pomohou s těmi nejzávažnějšími problémy, zajistí adekvátní systém následné péče a zabrání dalším zbytečným úmrtím. Migrace není zločin a neměla by být trestána opomíjením nebo zaváděním nařízení, která jen zhoršují situaci lidí v ohrožení.“

Od zahájení projektu rozdaly naše týmy v regionu Agadez balíčky základní pomoci 4 758 lidem vyhnaným z Alžírska. Dále jsme poskytli více než 24 200 základních lékařských ošetření lidem na útěku a místním obyvatelům napříč oblastí, 737 psychologických konzultací a 903 skupinových psychosociálních aktivit. Naše týmy poskytly poporodní péči 1 681 ženám a asistovaly u 253 porodů.

Od ledna 2018 do února 2019 poskytly naše týmy v Niamey, další pravidelné zastávce na migrační trase Nigerem, více než 5 000 lékařských vyšetření lidem na útěku.

V Nigeru jsme poprvé působili v roce 1985. Kromě pomoci lidem na útěku a komunitám, které je hostí, v regionu Agadez v současné chvíli usilujeme o snížení dětské úmrtnosti, zlepšení kvality pediatrické a porodnické péče a pomáháme přeživším násilí a vysídleným lidem v regionech Diffa, Tillabéry, Tahoua, Zinder a Maradi. Naše týmy rovněž zasahují při epidemiích a podporují zdravotnické úřady ve snaze zlepšit proočkovanost populace a chránit tak obyvatele před chorobami, jako je cholera, spalničky a meningitida.