© Juan-Carlos Tomasi
14 Čvn 17 26 Srp 20

Konflikty a války

Ve válečných zónách Lékaři bez hranic nikomu nestraní. Zdravotní péči poskytujeme pouze na základě potřeb a děláme vše, co je v našich silách, abychom se dostali k lidem, kteří pomoc potřebují nejvíce. Jsou-li humanitární organizace bojovníky vnímány jako stojící na jedné straně konfliktu, máme menší šanci dostat se k potřebným a větší šanci stát se terčem útoku.

Jedním ze způsobů, kterým jsme schopni prokázat svou nezávislost, je zajistit, aby všechny naše finanční zdroje pro práci v konfliktních oblastech pocházely od soukromých dárců. Proto nepřijímáme vládní granty.

Okamžitý zásah

Konflikty, ať se jedná o mezinárodní války nebo vnitřní spory, zanechávají mnoho následků. Strach z násilí a pronásledování vyžene z domova celé skupiny obyvatel. Mnozí z těch, kteří zůstanou, jsou ponecháni bez přístupu ke zdravotní péči. Konflikty samozřejmě vedou k nárůstu traumatických poranění. Působí ale problémy i lidem, kteří potřebují běžnou zdravotní péči v případech jako jsou komplikovaná těhotenství či chronická onemocnění typu cukrovky. Roste i počet pacientů trpících psychickými potížemi a mentálními onemocněními. Sexuální násilí je v konfliktech bohužel také časté.

Tyto mezery ve zdravotní péči se snažíme zaplnit s pomocí zkušených lékařů, zdravotních sester a logistiků, kteří poskytují specializovanou zdravotnickou pomoc a logistickou podporu.

V období intenzivních bojů musí naše týmy pracovat velmi flexibilně. V roce 2011, kdy násilnosti probíhaly v těsné blízkosti lékařských zařízení v libyjské Misratě, tým Lékařů bez hranic musel najít způsob, jak z města bezpečně a rychle evakuovat velký počet vážně zraněných pacientů.

Týmu se pro tento účel podařilo zajistit plavidlo běžně určené pro přepravu cestujících, na němž po odstranění sedadel a rozprostření igelitových prostěradel a matrací vytvořil čtyři řady lůžek. „Boje vedly k přílivu zraněných pacientů, a bylo proto štěstí, že jsme byli připraveni a dostali je palubu,“ řekl Helmy Mekaoui, lékař, který tuto zdravotnickou evakuaci koordinoval.

Navzdory rozbouřenému moři plavidlo následující den doplulo do Tuniska, kde již bylo připraveno 20 sanitek, aby 71 pacientů transportovalo do nemocnice.

Logistik Lékařů bez hranic, Annas Alamudi, poznamenal: „Z mého pohledu byla operace úspěšná a jsem rád, že jsme mohli pomoci. Bylo potřeba pacienty dostat pryč a to se nám podařilo. Úkol splněn.“

Velmi zkušený personál

Práce ve válečné zóně může být velmi traumatizujícím, stresujícím a znepokojujícím zážitkem. Proto přijímáme jen vysoce kvalifikované a zkušené pracovníky, kteří se pro práci v takových oblastech rozhodli dobrovolně.  

Paul McMaster, britský chirurg, který pro Lékaře bez hranic pracoval již mnohokrát, stále nebezpečné mise považuje za velmi náročné.

Po návratu z mise v Sýrii, kde zraněné ošetřoval na sále provizorně vytvořeném v jeskyni, popsal: „Pracoval jsem již s Lékaři bez hranic na mnoha obtížných místech – například ve válečných zónách na Srí Lance, v Pobřeží slonoviny nebo v Somálsku – ale zatímco v těchto zemích číhalo nebezpečí hlavně na zemi, v Sýrii hrozí zejména ze vzduchu.“

„Když vám nad hlavou krouží helikoptéra, pocit ohrožení je daleko intenzivnější.”

[PAul mcmaster][chirurg Lékařů bez hranic, sýrie 2012]

Bezpečnost

Ačkoli jsme si vědomi, že není možné ochránit personál před všemi riziky, děláme vše, co je v našich silách, a implementujeme maximální bezpečnostní opatření.

Před spuštěním projektu i v jeho průběhu neustále hodnotíme rizika. V každé misi platí specifické a velmi detailní bezpečnostní předpisy, které definují obecné strategie i specifická bezpečnostní opatření a rozdělují povinnosti.

Jedním z pravidel, které Lékaři bez hranic striktně dodržují, je zákaz zbraní na všech našich klinikách, ve vozidlech i zdravotnických centrech. Pro bezpečí našeho personálu a pacientů je klíčové, aby v našich nemocnicích nebyli žádní ozbrojení lidé. Samozřejmě ošetříme bojovníky, kteří lékařskou pomoc potřebují, a to ať stojí na kterékoli straně konfliktu. Oni i jejich doprovod ale musí zbraně nechat venku. Přítomnost ozbrojených osob zvyšuje riziko, že se naše zařízení stanou terčem násilí.

Logo Lékařů bez hranic

Z naší praxe je zřejmé, že vnímají-li místní obyvatelé naši pomoc jako zcela nestrannou a neutrální, poskytuje tričko s logem Lékařů bez hranic větší ochranu než neprůstřelná vesta. Zásluhu na tom mají naši projektoví a pohotovostní koordinátoři. Ve válečných zónách totiž stráví stejně času setkáváním a vyjednáváním s jednotlivými ozbrojenými skupinami jako každou jinou částí své práce. Pokud lidé chápou, že při poskytování pomoci nikomu nestraníme, ošetřujeme čistě na základě zdravotních potřeb a nepodléháme politickým zájmům, jsou naši pacienti i spolupracovníci ve větším bezpečí.