Léčba TBC v Čečensku

Tuberkulóza představuje jeden z největších dosud neřešených problémů zdravotního systému v Čečensku. Během válečných let po roce 1994 úmrtnost na TBC raketově stoupla, protože se zdravotnická a administrativní infrastruktura léčby tuberkulózy zcela rozpadla. Lidé navíc museli žít v přeplněných, studených, vlhkých a špatně větraných chatrčích či sklepeních nebo v uprchlických táborech. Stejně tak bylo často velmi obtížné pokračovat v léčbě a dokončit ji v případě nově vysídlovaných obyvatel.

Od roku 2004 renovovali Lékaři bez hranic 4 z 5 dosud v zemi existujících tuberkulózních nemocnic v Nadtěrečnaje, Gudermesu, Karaliginskaje a v Šali, které pokrývají 5 čečenských regionů s populací 300 000 lidí. Lékaři bez hranic zde pomáhají lékařům Ministerstva zdravotnictví v implementaci DOTS programu.[1] Psychologové a školitelé pracují s pacienty a jejich rodinami, aby zajistili, že nemocní na léčbě setrvají a zdárně ji dokončí.

Úspěšnost léčby pacientů, u nichž byla diagnostikována TBC ze vzorku hlenu, je přes 80%. Do programu bylo přijato celkem 1500 pacientů, z toho 455 v roce 2007.

Lékaři bez hranic doufají, že během tohoto roku se projekt rozšíří i na hlavní referenční TBC zařízení, Republikovou nemocnici v Grozném.To organizaci usnadní přístup k pacientům ze vzdálenějších horských oblastí na východě a jihu země, kteří až dosud byli z této péče vyloučeni. Prakticky to znamená, že program Lékařů bez hranic pokryje celé Čečensko.

[1] DOTS: Directly Observed Treatment short-course (WHO 1995, Přímo kontrolovaná krátkodobá terapie.)