14 Čvn 17 06 Bře 21

Spavá nemoc

Spavá nemoc, odborně africká forma trypanosomiázy, je parazitická infekční choroba přenášená mouchami tse-tse. Tyto mouchy se vyskytují ve 36 zemích subsaharské Afriky. Infekce zasahuje centrální nervovou soustavu a způsobuje závažné neurologické poruchy. Bez léčby je spavá nemoc smrtelná.

Dlouhodobě se daří počet nakažených snižovat, a to především díky kontrole přenašečů nemoci. V roce 2019 bylo evidováno méně než 1 000 nemocných spavou nemocí (pro srovnání v roce 2016 to bylo 2 184 a v roce 2009 ještě okolo 10 000 onemocnění. Nemoc je však nesmírně náročné diagnostikovat i léčit, a jsou k tomu zapotřebí velmi zkušení zdravotníci.

Co způsobuje spavou nemoc

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobuje zhruba 98 % případů spavé nemoci parazit Trypanosoma brucei gambiense, který se vyskytuje v západní a střední Africe. Na východě a jihu je původcem parazit Trypanosoma brucei rhodesiense.

Paraziti se do lidského těla dostávají prostřednictvím infikovaných much tse-tse, které se množí v teplých a vlhkých oblastech. Obývají rozlehlé savany subsaharské Afriky a často přicházejí do kontaktu s lidmi, dobytkem a divoce žijící faunou. Ti všichni jsou hostiteli a přenašeči parazitů Trypanosoma způsobujících spavou nemoc.

V Latinské Americe se vyskytuje ještě třetí forma trypanosomiázy, známá jako americká trypanosomiáza, která způsobuje odlišné onemocnění: Chagasovu chorobu. Parazit však spadá do jiného podrodu a má odlišné přenašeče. Více o Chagasově chorobě si můžete přečíst zde

Symptomy spavé nemoci

První fáze spavé nemoci se projevuje obecnými příznaky – horečkou, bolestí hlavy, slabostí, podrážděnou kůží či bolestí v kloubech. V tomto stadiu se nemoc snadno léčí, ale obtížně diagnostikuje. Nedojde-li k léčbě, napadne parazit centrální nervovou soustavu nakaženého člověka a nemoc přejde do druhé fáze.

Druhé stadium má už specifické příznaky – zmatenost, násilné chování nebo křeče. Podle dalšího symptomu získala choroba jméno – nemocní často nejsou schopni normálně spát v noci, zato ve dne je spánek přemáhá.


Pojízdný tým v Konžské demokratické republice diagnostikuje pacienty a zjišťuje z krve, zda mají spavou nemoc. V této zemí se vyskytuje zhruba 70 % všech nakažených. 

Diagnostika spavé nemoci

Jak už bylo řečeno, před vypuknutím druhého stadia se spavá nemoc obtížně diagnostikuje, protože se projevuje jen obecnými příznaky. Po objevení parazita je nutno provést bolestivou lumbální punkci kvůli vyšetření mozkomíšního moku pacienta. Z tohoto vyšetření lze určit aktuální stadium choroby.

Léčba spavé nemoci

Donedávna byl pro léčbu spavé nemoci potřeba lék, který dokáže překonávat takzvanou hematoencefalickou bariéru chránící mozek. WHO doporučovala kombinaci nifurtimoxu a eflornithinu (NECT). Tato kombinace je mnohem bezpečnější než lék jménem melarsoprol, který se k léčbě spavé nemoci používal dříve. Melarsoprol pochází z roku 1949 a pacienti ho často popisovali jako „oheň v žilách“. Na komplikace v důsledku použití tohoto toxického léku umíral zhruba každý dvacátý člověk. 

V listopadu 2018 byla v Evropě schválená nová léčba fexinidazolem. Jedná se o první lék na spavou nemoc, který se podává pouze perorálně. Léčba trvá jen deset dní, pacienti při ní berou jednu pilulku denně a nemusí trávit čas ve zdravotnických zařízeních. Lék je účinný v obou fázích onemocnění.

Pro boj se spavou nemocí je kromě samotné léčby klíčová hlavně prevence, např. kontrola vektorů (přenašečů nemoci). Rozsáhlá plošná vyšetření nicméně vyžadují značné lidské i materiální zdroje.