Somálsko

Váleční uprchlíci čelí humanitární krizi

Přestože se násilí v Somálsku v loňském roce vystupňovalo na jednu z nejhorších úrovní za posledních 15 let a vedlo tak k jedné z nejvážnějších a nejakutnějších krizí ve světě, pozornost upřená na tuto krizi se zdála slábnout.

Etiopské jednotky a vojsko přechodné federální vlády podporované mezinárodními partnery, mezi nimi i USA a EU, se střetly s řadou ozbrojených skupin včetně zbytků Svazu islámských soudů. Boje měly za následek neznámý počet civilních obětí a vysídlení stovek tisíc obyvatel z hlavního města Mogadišu.

V roce 2007 Lékaři bez hranic zde a na dalších místech rozšířili své aktivity a zahájili nový krizový program v blízkém Afgooye, kde vyhledalo útočiště na 200 000 uprchlíků. Ti zde žijí v extrémně drsných podmínkách s nedostatkem jídla, vody a přístřeší. Rovněž mnozí z těch, kteří v Mogadišu zůstali, přebývají v provizorních táborech, v přístřešcích z natrhaných látek a plastových plachet a bez ochrany před všudypřítomným bezuzdným násilím.

Země je téměř sedmnáctiletým konfliktem těžce poznamenána, zdejší zdravotnické ukazatele jsou jedny z nejhorších na světě a průměrná délka života činí 47 let. Provozovat efektivní nezávislé programy se v těchto podmínkách daří jen několika mezinárodním humanitárním organizacím.

Lékaři bez hranic jsou v Somálsku přítomni od roku 1991 a do roku 2007 rozšířili své aktivity na 10 z 11 regionů jižního a středního Somálska. Stále jsou však na mnoha místech a především v samotném Mogadišu velmi frustrováni neschopností dostat se kvůli bezpečnostní situaci ke svým pacientům. V srpnu proto vyzvali všechny strany konfliktu, aby respektovaly bezpečí zdravotnického personálu a nebránily přístupu k lékařské péči v Mogadišu a jeho okolí.

Lékařské služby, jež ve svých nemocnicích od Kismaya po Galcayo Lékaři bez hranic poskytují, sahají od primární a před- a poporodní péče až po chirurgické zákroky. Zdravotní sestry a doktoři zde denně léčí podvýživu, tuberkulózu, kalaazar, choleru či válečná zranění.