Léčba dětí v časné fázi podvýživy

Když děti trpí akutní podvýživou, jejich imunitní systém je do té míry poškozený, že se riziko úmrtnosti prudce zvyšuje. I banální dětské choroby, jako jsou respirační onemocnění či gastroenteritida, mohou rychle vést k vážným komplikacím a nakonec i ke smrti. UNICEF odhaduje, že s podvýživou v současnosti souvisí polovina z 9,7 milionu úmrtí dětí mladších 5 let ve světě ročně.[1]

Vážná akutní podvýživa je definována velmi nízkou váhou v poměru k výšce, chřadnutím či přítomností edému (nadměrného hromadění vody v tkáních). U dětí od 6 do 59 měsíců na vážnou akutní podvýživu ukazuje také obvod paže menší než 110 mm.

V roce 2005 se na tisících případů prokázalo, že vážnou podvýživu lze s velmi dobrými výsledky léčit pomocí tzv. terapeutických hotových potravin (therapeutic ready-to-use foods, TRUF). Naznačilo to, že podobným způsobem lze poskytnout náležitou nutriční péči všem dětem ohroženým na životě a nikoli jen nejvážnějším případům.

V roce 2006 získaly ve dvou okresech regionu Maradi v Nigeru přístup k hotovým terapeutickým potravinám i děti trpící mírnou podvýživou (rovněž vážný zdravotní stav). Léčeno bylo přes 95% z nich, přičemž úmrtnost mezi dětmi přijatými do programu činila 0,4%.

Tyto výsledky jsou mnohem lepší než v klasických programech podávání doplňkové stravy založené na obohacených směsích. Léčba akutní podvýživy v časné fázi omezila počet případů přijatých s vážnou akutní podvýživou a snížila obvyklý růst počtu vážných případů v „hladovém období“ mezi sklizněmi od května do října. V jednom z okresů se léčba dostala až polovině všech dětí mladších 3 let.

Ostatní děti ale mohou trpět jinými formami podvýživy. Některé mají vzhledem ke svému věku nízkou váhu, jiné zase malou výšku. V takovém kontextu může být efektivnější podávat nutriční produkty všem ohroženým dětem plošně.

Velká většina dětí trpících akutní podvýživou je ve věku od 6 do 24 měsíců, což souvisí s kritickým obdobím v jejich životě, kdy začínají přijímat jinou stravu než jen mateřské mléko. Obzvláště zranitelné jsou však až do věku 5 let, kdy dovrší období rychlého růstu.

Lékaři bez hranic proto v roce 2007 začali v nigerském departmentu Gouidan-Roumdji realizovat preventivní strategii spočívající v distribuci nového produktu přizpůsobeného potřebám těchto dětí. Jedná se o obohacenou arašído-mléčnou pastu, která v „hladovém období“ doplňuje obvyklý jídelníček o nedostupné základní živiny. Distribuce zahrnula všech 63 000 dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let.

První výsledky projektu jsou velmi slibné. Mezi dětmi, jež doplňkovou stravu přijímaly, byl zaznamenán pokles případů přijatých do nutričních léčebných center. Tyto děti rovněž měly méně zdravotních komplikací vyžadujících hospitalizaci.

Efektivní doplňková distribuce mezi všemi ohroženými dětmi a nutriční léčba akutně podvyživených založená na hotových terapeutických potravinách by mohly mít nezanedbatelný dopad na úmrtnost malých dětí v nejchudších populacích ve světě.

V říjnu 2007 zahájili Lékaři bez hranic kampaň za globální používání terapeutických potravin v nutričních programech. Lékaři bez hranic rovněž zdůrazňují potřebu aktivnějšího výzkumu a vývoje dalších nutričně bohatých terapeutických přípravků včetně těch, jež by se obešly bez mléka, které je odpovědné za největší část z ceny terapeutických potravin.