A new influx of 30,000 refugees crossed the border from Sudan (Blue Nile State) into South Sudan (Upper Nile State) over a period of about 2 weeks.
Fakta: 

Všech 59,5 mil. lidí na útěku by dohromady vytvořilo 24. největší národ na světě.

38,3 mil. lidí je na útěku ve vlastní zemi, 19,5 mil. jsou uprchlíci za hranicemi své země, a 1,8 mil. jsou azylanti, jimž status uprchlíka není přiznán.

Více než polovina všech uprchlíků (53 %) pochází z pouhých tří zemí: ze Sýrie (3,9 mil.),  Afghánistánu (2,6 mil.) a Somálska (1,1 mil.).

Vnitřně vysídlení obyvatelé (IDPs) nejsou právně uznaní jako uprchlíci, protože neopustili svou vlast.

Nejvíce vnitřně vysídlených osob je v současnosti v Sýrii (7,6 mil.), Kolumbii (6 mil.) a Iráku (3,3 mil.).

V současnosti je na celém světě na útěku před konfliktem či pronásledováním 59,5 milionu lidí - nejvíce od doby, kdy se systematicky začala sbírat data. Z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních již ve svých domovech nejsou v bezpečí a jejich vlády jim neposkytují ochranu.

Lékaři bez hranic pracují po celém světě, aby poskytli uprchlíkům a vnitřně vysídleným obyvatelům (IDPs) vše, co potřebují – od psychologické péče po životně důležitou výživu. Budujeme nemocnice v uprchlických táborech, pomáháme ženám zajistit bezpečný porod, očkujeme děti, abychom předešli vypuknutí epidemií, a zabezpečujeme přístup ke zdrojům pitné vody.

Mezinárodní právo

Uprchlíci jsou chráněni mezinárodním právem. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má za úkol zabezpečit, aby každý uprchlík mohl uplatnit právo požádat o azyl, právo obdržet pomoc – stravu, bezpečné útočiště, zdravotní péči – právo na poskytnutí ochrany před násilím a na dlouhodobé řešení své situace.

To se týká zhruba 19,5 milionu uprchlíků.

Některé zákony jsou nicméně vytvořeny s cílem odradit uprchlíky od pokusů žádat o azyl tím, že poskytují prostor k neadekvátnímu vyřizování žádostí nebo rovnou zamezují vstupu uprchlíků do země.

Věříme, že veřejně kritizovat takové zákony je stejně důležité jako poskytovat zdravotní péči a zavádět hygienická opatření.

V současnosti je na celém světě na útěku před konfliktem či pronásledováním 59,5 milionu lidí.

Největší uprchlický tábor na světě

Když už státy poskytují útočiště, uprchlíci jsou často nuceni čelit zdravotním dopadům života v nehygienických podmínkách uprchlických táborů. Uprchlický komplex Dabáab v Keni je se svými 350 000 obyvateli uznaný jako největší – a také jeden z nejnebezpečnějších – na světě.

Komplex Dabáb dnes není již jen dočasným útočištěm. S příchodem stále více lidí z válkou zmítaného Somálska se z přelidněných táborů stávají trvalé domovy, ve kterých lidé čelí výžovovým krizím a epidemiím nemocí jako jsou spalničky či cholera.

Stáhněte si zdarma komiksovou aplikaci pro iPad "Out of Somalia (Dagahaley - uprchlický tábor v Keni)" 

Abudakar Mohamed Mahamud, zástupce koordinátora mise Lékařů bez hranic, pracuje v Dabábu více než 20 let. „Krize v Somálsku jen tak neskončí,” říká. „Historie se opakuje a tohle je nekonečný problém.”

„Dnes vidím totéž, co v roce 1991: zoufalé lidi, kteří uprchli ze své válkou zmítané vlasti, aby se ocitli v táboře, kde jsou životní podmínky hluboko pod lidskou důstojnost.“

V důsledku období sucha v Africkém rohu v roce 2011 utekla ze Somálska vlna lidí ve snaze najít bezpečí, stravu a lékařskou péči. Tím došlo ke zhoršení již tak závažné situace uprchlíků v komplexu Dabáb.

V Dagaheley, jednom z pěti táborů Dabábu, týmy Lékařů bez hranic trojnásobně rozšířily kapacitu vytvořením pohotovostních výživových center s více než 200 lůžky. Zároveň pokračují v provozu 100lůžkové nemocnice pro mateřskou péči, pediatrii, pohotovostní případy a všeobecnou zdravotnickou pomoc.

Vnitřně vysídlení obyvatelé

Ačkoli vnitřně vysídlení prchají ze svých domovů ze stejných důvodů jako uprchlíci (kvůli ozbrojeným konfliktům, porušování lidských práv, přírodním katastrofám) nejsou formálně považováni za uprchlíky. Vnitřně vysídlení nepřekročili mezistátní hranice, aby hledali útočiště, a zůstávají tak pod právní ochranou své země, ačkoli právě její orgány jsou často příčinou jejich útoku.

Dnes je po celém světě 38,2 milionu vnitřně vysídlených obyvatel. Téměř polovina z nich prchá před konflikty ve třech zemích: Sýrii, Kolumbii a Iráku. Přibližně čtvrtinu všech vnitřně vysídlených tvoří ženy a děti.

Navzdory tomu, že mezinárodní právo apeluje na ochranu civilistů během konfliktů, útočit na ženy a děti je často součástí strategie bojovníků.

I když existují programy poskytující chirurgickou a další péči těmto obětem, převážná většina z nich nedostane péči, kterou potřebuje, protože žijí v oblastech, kde se systém lékařské péče zhroutil a kde je i pro nezávislé humanitární organizace příliš nebezpečné působit.