Každou minutu na světě zemře 9 dětí v důsledku nedostatku základních živin ve stravě. Nepřestane se tak dít, dokud se nezmění způsob poskytování potravinové pomoci. V roce 2015 přijali Lékaři bez hranic do svých výživových programů 181.600 vážně podvyživených dětí.

Interaktivní průvodce problematikou podvýživy:

Trpí-li děti akutní podvýživou, jejich imunitní systém je tak oslaben, že se riziko úmrtí výrazně zvyšuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je podvýživa největší hrozbou světového veřejného zdraví. Na světě jí v současnosti trpí 178 milionů dětí mladších 5 let.

Kritický věk pro podvýživu je od 6 měsíců (kdy matky začínají mateřské mléko doplňovat další stravou) do 24 měsíců. Nicméně ohroženy jsou také děti do 5 let, adolescenti, těhotné a kojící ženy, starší lidé a chronicky nemocní.

Lidé trpí podvýživou tehdy, pokud nepřijímají dostatek potravy nebo ji nejsou schopni plně využít, a to například kvůli nemocem, jako je průjem nebo dlouhodobá onemocnění typu spalniček, HIV či tuberkulózy.

Podle našich odhadů se potřebná léčba dostane jen ke třem procentům z 20 milionů dětí trpících vážnou akutní podvýživou.

Poslechněte si

Česká spolupracovnice Lékařů bez hranic, zdravotní sestra Vlasta Hynková, popisuje své zkušenosti s péčí o podvyživené pacienty.

Fakta: 

Na světě žije 178 milionů podvyživených dětí.

Pro zdravý život potřebuje dítě od šesti let věku vyváženou stravu.

Podvýživa zásadně oslabuje imunitní systém dítěte.

„Chřadnutí“ nastane, když tělo podvyživené osoby začne spotřebovávat své vlastní tkáně.

Terapeutická výživa připravená k okamžité konzumaci (RUTF) je v současnosti nejefektivnějším způsobem léčby a prevence podvýživy.

Mateřské mléko je jediná výživa, kterou dítě potřebuje v prvních 6 měsících života. Pak už ale samo nestačí. Výživa v této době musí poskytnout správnou skladbu vysoce kvalitních proteinů, esenciálních tuků a karbohydrátů, vitamínů a minerálů.

V roce 2013 přijali Lékaři bez hranic do svých výživových programů 233.825 podvyživených dětí.

Co způsobuje podvýživu?

Mateřské mléko je jediná strava, kterou dítě v prvních šesti měsících života potřebuje. Poté už ale kojení samotné nestačí.

Strava v této fázi vývoje musí poskytovat správnou kombinaci vysoce kvalitních bílkovin, esenciálních tuků a sacharidů, vitamínů a minerálů.

V Sahelu, Africkém rohu a v částech Jižní Asie je výrazný nedostatek vysoce výživné stravy, jako je mléko, maso a ryby.

V případě dětí do dvou let má strava významný vliv na fyzický a psychický vývoj. Podvyživené děti pod pět let věku mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné vůči běžným dětským nemocem.

Proto může podvyživené dítě zemřít i v důsledku běžného nachlazení nebo průjmu. Z osmi milionů úmrtí ročně mezi dětmi mladšími pěti let souvisí s podvýživou přinejmenším jedna třetina.

Symptomy podvýživy

Nejběžnější známkou podvýživy je pochopitelně váhový úbytek. Ztráta na váze může být také provázena nedostatkem síly a energie a neschopností vykonávat rutinní činnosti. U těch, kdo trpí podvýživou, se často rozvine anémie a v souvislosti s tím i nedostatek energie a dušnost.

U dětí mohou příznaky podvýživy zahrnovat neschopnost soustředění nebo zvýšenou podrážděnost a nízký vzrůst. V případech vážné akutní podvýživy se mohou vyskytnout i otoky břicha a nohou a změny v pigmentaci kůže.

Diagnóza podvýživy

Podvýživa je diagnostikována porovnáním standardní váhy a výšky v rámci dané populace, nebo změřením obvodu paže dítěte tzv. MUAC páskem (MUAC = mid-upper-arm-circumference).

Pokud jsou nedostatky ve výživě trvalé, děti přestanou růst a zůstanou zakrnělé, to znamená, že mají na svůj věk nízkou výšku. Tento stav je diagnostikován jako chronická podvýživa.

Dr Kim from South Korea does rounds in the intensive therapeutic feeding centre in a MSF hospital in Agok.

Pokud trpí úbytkem váhy nebo tzv. chřadnutím – nízkou váhou vzhledem ke své výšce – hovoříme o akutní podvýživě. Ta nastane, pokud tělo podvyživeného začne spotřebovávat vlastní tkáně, aby získalo potřebné živiny.

V případě akutní vážné formy podvýživy mohou být u dětí se stavem zvaným „kwashiorkor“ – nafouklým břichem – pozorovány otoky těla a změny v pigmentaci kůže.

Léčba podvýživy

Věříme, že nejefektivnějším způsobem léčby podvýživy je terapeutická výživa připravená k okamžité konzumaci (RUTF = Ready-to-Use Therapeutic Foods). Terapeutická výživa obsahuje všechny živiny, které dítě pro svůj vývoj potřebuje, pomáhá zvrátit jejich nedostatek a zvýšit váhu. Není nutné ji připravovat s vodou, což eliminuje další nebezpečí infekce znečištěnou vodou.

Díky svému balení může být terapeutická výživa použita v různých podmínkách a dlouhodobě skladována. Pokud pacient netrpí závažnými komplikacemi, terapeutická výživa mu také umožňuje léčit se doma.

Tam, kde hrozí vznik závažné podvýživy, zahajujeme preventivní distribuci doplňkové terapeutické výživy ohroženým dětem.

V roce 2014 přijali Lékaři bez hranic do svých výživových programů 217.900 vážně podvyživených dětí.