• Principy, cíle a úkoly
• Charta
• Projekty
• Dějiny
• Financování
• Ocenění
• Lékaři bez hranic v České republice

Počátky humanitárního hnutí

Humanitární organizace Médecins Sans Frontiéres (MSF), česky Lékaři bez hranic, byla založena v prosinci 1971 skupinou francouzských lékařů, kteří se účastnili humanitární pomoci v Biafře, dnešní Nigérii, a v Bangladéši, a byli frustrováni tím, jak omezené byly jejich možnosti účinně pomoci lidem trpícím v těchto oblastech. Jejich cílem bylo vytvoření kompetentní nezávislé humanitární organizace, která se bude specializovat nejen na poskytování zdravotnické pomoci v krizových situacích, ale která bude rovněž veřejně hovořit o lidském utrpení, ke kterému v těchto regionech dochází. Nejdůležitějším kritériem byla pro ně odbornost, nezávislost, pružnost a rychlost v jednání.

Některé události v dějinách organizace:

1971

Francouzští lékaři zakládají v Paříži novou organizaci Médecins Sans Frontiéres (MSF), česky Lékaři bez hranic.

1972

Nikaragua: pomoc po zemětřesení.

1975

Kambodža: Lékaři bez hranic poskytují zdravotnickou pomoc uprchlíkům před Rudými Khméry.

1976

Libanon: první větší intervence Lékařů bez hranic ve válečné zóně.

1978

Afrika: pomoc uprchlíkům v Západní Sahaře, Džibutsku, Súdánu, Zairu.

1979

Thajsko: pomoc uprchlíkům.

1980

Afghánistán: v době sovětské okupace poskytují Lékaři bez hranic tajně zdravotnickou pomoc civilistům.

Uganda: pomoc v oblasti postižené hladomorem.

Zakládání nových poboček v Evropě, Lékaři bez hranic se stávají mezinárodní organizací.

1984

Etiopie: Lékaři bez hranic otevírají programy na boj s podvýživou.

1985

Etiopie: Lékaři bez hranic jsou vypovězeni ze země, poté co kritizují zneužívání humanitární pomoci a násilné vysídlování obyvatelstva vedoucí ke vzniku hladomoru.

1986

Srí Lanka: v době občanské války na severovýchodě země organizují Lékaři bez hranic mobilní kliniky a v nemocnicích ošetřují zraněné civilisty.

Po otevření operačních center ve Francii, Belgii, Holandsku a Švýcarsku otevírají Lékaři bez hranic další kanceláře ve Španělsku a v Lucembursku.

1988

Arménie: pomoc po zemětřesení.

Súdán: projekt na zlepšení situace obyvatel trpících hladem a výzva k celému světu se žádostí o pomoc.

1989

Východní Evropa: pád železné opony, první programy Lékařů bez hranic v zemích bývalého Sovětského svazu, kde kolabují zdravotnické systémy.

1990

Občanská válka v Libérii: v době nejtěžších bojů poskytují Lékaři bez hranic akutní zdravotní péči.

1991

Pomoc kurdským uprchlíkům ze severního Iráku.

Somálsko: občanská válka, chirurgické programy v Mogadišu a v uprchlických táborech v sousedních státech.

Bývalá Jugoslávie: pomoc v krizi.

Lékaři bez hranic dostávají „Evropskou cenu za lidská práva“.

1992

Somálsko: Lékaři bez hranic upozorňují mezinárodní společenství na vzrůstající hladomor v zemi a otevírají vyživovací program.

Bosna a Hercegovina: Lékaři bez hranic odsuzují „etnické čistky“.

1993

Burundi: občanská válka, pomoc civilistům a uprchlíkům v Tanzanii a Rwandě.

1994

Bosna: Lékaři bez hranic rozšiřují svou pomoc do ochranného pásma OSN v Goražde a v Srebrenici.

Rwanda: Lékaři bez hranic zůstávají v Kigali v době genocidy více než 800 000 Tutsiů a umírněných Hutuů, následně činí bezprecedentní rozhodnutí a vyzývají k mezinárodní vojenské intervenci.

1995

Čečensko: v době války v Čečensku pomáhají Lékaři bez hranic civilistům a uprchlíkům v sousedních zemích.

Libérie: pomoc v nouzi.

Bosna: týmy Lékařů bez hranic jsou svědky pádu ochranného pásma OSN a veřejně odsuzují následný masakr 8 000 srebrenických civilistů spáchaný srbskými vojáky.

1996

Nigérie: rozsáhlá očkovací akce proti meningitidě pro 4,5 milionu obyvatel.

Čečensko: mezinárodní žádost o pomoc.

Sierra Leone, Burundi, Libérie: mise.

Rwanda, Tanzanie: pomoc uprchlíkům.

1997

Demokratická republika Kongo: výzva o pomoc a poskytování zdravotní péče uprchlíkům.

Severní Korea: distribuce léků.

1998

Afghánistán: Lékaři bez hranic bojují za přístup ke zdravotní péči pro ženy v dobách vlády hnutí Talibán.

Severní Korea: v době hladomoru nejsou Lékaři bez hranic schopni zajistit zdravotnickou pomoc těm nejzranitelnějším a tak po 3 letech působení v zemi odchází, poskytují však nadále pomoc severokorejským uprchlíkům v Číně.

Jižní Súdán: Lékaři bez hranic reagují na rozsáhlý hladomor způsobený občanskou válkou a ničivým suchem v provincii Bahr-el- Ghazal.

Sierra Leone: válečná chirurgie.

Čína/Tibet: poskytování zdravotnické pomoci.

Střední Amerika: Lékaři bez hranic poskytují pomoc obětem hurikánu „Mitch“ v Hondurasu, Nikaragui a El Salvadoru.

1999

Krize v Kosovu: Lékaři bez hranic poskytují zdravotnickou pomoc vysídleným civilistům v uprchlických táborech v Albánii, Makedonii a Černé Hoře a taktéž srbským civilistům. 

Turecko: pomoc po zničujícím zemětřesení.

Občanská válka v Sierra Leone: projekty Lékařů bez hranic jsou znovu obnoveny.
Východní Timor: Lékaři bez hranic jsou v důsledku nestabilní situace nuceni krátkodobě opustit zemi. Po proběhlých masakrech se vrací na ostrov jako jedna z prvních nevládních organizací.

Lékaři bez hranic získávají Nobelovu cenu za mír.

2000

Mozambik: silné deště a vichřice zaplavují celé regiony na jihu Afriky, Lékaři bez hranic vysílají do postižených oblastí mnoho týmů.

Čečensko: Lékaři bez hranic upozorňují na katastrofální stav zdravotnictví a žádají o pomoc.

Uganda: po opakovaném vypuknutí epidemie Eboly pomáhají Lékaři bez hranic zmírnit situaci izolací nakažených pacientů a osvětou.

Afghánistán: z bezpečnostních důvodů se ze země stahují organizace OSN, čímž enormně trpí místní obyvatelstvo, Lékaři bez hranic zde však i nadále setrvávají.

2001

Peru, El Salvador, Indie: zemětřesení a záplavové vlny způsobují těžké škody, Lékaři bez hranic poskytují zdravotnickou pomoc a zásobují obyvatelstvo léky a pitnou vodou.

Burundi: obyvatelstvo je ohrožováno epidemií malárie a vzrůstajícím hladomorem. Lékaři bez hranic pomáhají na postižených místech a žádají OSN, aby zajistila dostatečné množství potravin.

Kolumbie, Čečensko: dva unesení pracovníci Lékařů bez hranic jsou po šesti a osmi měsících bez újmy propuštěni.

Jižní Afrika: Lékařům bez hranic se daří pomocí úspěšné kampaně prosadit dovoz cenově dostupných léčiv pro léčbu HIV/AIDS.

Afghánistán: nejistá situace nutí Lékaře bez hranic opustit zemi, projekty jsou nadále vedeny místními spolupracovníky.

2002

Potravinová krize v Afghánistánu.

Angola: po uzavření příměří se Lékařům bez hranic otevírá přístup do oblastí po léta odříznutých od humanitární pomoci. Pracovníci referují o tisících hladovějících a nemocných lidí, kteří nutně potřebují pomoc. V krátké době se projekt v Angole stává pro Lékaře bez hranic celosvětově největším projektem. S více než 150 mezinárodními a 2 800 místními spolupracovníky poskytují základní zdravotní péči a starají se o více než 10 000 lidí ve vyživovacích centrech. V blízkosti města Mavinga umírá sedm pracovníků při tragické nehodě, když vozidlo Lékařů bez hranic najede na protipancéřovou minu. Šest dalších je zraněno. 

V Dagestánu je unesen pracovník Lékařů bez hranic Arjan Erkel. Aktivity v Dagestánu a Čečensku jsou následně přerušeny, v Ingušsku se po několika týdnech vracejí Lékaři bez hranic k činnosti. Lékaři bez hranic vyzývají neznámé pachatele k okamžitému propuštění Arjana Erkela.

2003

Irák: tým Lékařů bez hranic poskytuje pomoc v nemocnici „Al-Kindi“ v Bagdádu v době irácké krize.

V Pobřeží slonoviny dochází k ozbrojeným střetům mezi vládními jednotkami a rebely. Lékaři bez hranic zesilují aktivity v západní části Afriky a vyzývají zúčastněné strany k respektování práv civilního obyvatelstva.

V průběhu setkání G8 v Evianu upozorňují Lékaři bez hranic na to, že chudé země nemají  přístup k účinným a cenově přijatelným lékům.

V létě se vyostřuje situace v Libérii, především v jejím hlavním městě Monrovii. Po uzavření všech veřejných nemocnic zřizují Lékaři bez hranic provizorní nouzové kliniky.

Irán: Lékaři bez hranic vysílají týmy do okolí města Bamu, postiženého ničivým zemětřesením.

2004

Uganda: program na pomoc desetitisícům vysídlenců na severu země.

Súdán: humanitární katastrofa v Darfúru. Konflikt mezi vládními skupinami a rebely vede k vysídlení statisíců obyvatel. Lékaři bez hranic varují před zhoršující se situací a žádají rozsáhlejší mezinárodní pomoc. Pro Lékaře bez hranic zůstává projekt v Súdánu v roce 2004 jedním z největších v historii organizace. Koncem roku 2004 pracuje v Darfúru více než 200 mezinárodních a přibližně 2 000 súdánských spolupracovníků.

11. dubna 2004 je po 20 měsících zajetí na severním Kavkazu propuštěn Arjan Erkel, koordinátor Lékařů bez hranic v Dagestánu. Únos Arjana Erkela téměř znemožnil účinnou pomoc válkou postiženému obyvatelstvu v regionu. 

Lékaři bez hranic oznamují ukončení všech projektů v Afghánistánu, poté co je 2. června zastřeleno pět pracovníků organizace. Zemřeli při útoku na jejich vozidlo v severozápadní provincii Badghis. Tento cílený vražedný útok nemá obdoby v historii organizace, která je více než 30 let aktivní v násilných konfliktech na celém světě a která v Afghánistánu působila více než 24 let.

Haiti: pomoc lidem postiženým tropickou bouří „Jeanne“.

26. prosinec: tsunami v jihovýchodní Asii. Již 2 dny po těžkém zemětřesení Lékaři bez hranic rozbíhají své první projekty.

2005

Pomoc po tsunami v Jihovýchodní Asii 

Niger: v době těžké potravinové krize ošetřují Lékaři bez hranic přes 60 000 podvyživených dětí ve svých centrech a žádají ostatní humanitární organizace o urychlenou pomoc.

Angola: boj s horečkou Marburg.

Evropa: Lékaři bez hranic poukazují na fakt, že stále více přistěhovalců ze subsaharské Afriky je před branami Evropy vystaveno vysoké míře násilí ze stran policejních sil, organizovaných zločineckých skupin a španělských pořádkových sil.

Maroko: V říjnu 2005 naráží tým Lékařů bez hranic v poušti na jihu Maroka na skupinu více než 500 přistěhovalců ze subsaharské Afriky a poskytuje jim zdravotnickou pomoc. Lidé referují, že je marocká policie přepravila v autobusech a nákladních autech do pouštní oblasti 600 kilometrů jižně od Oujda, poté co byli odsunuti španělskou policií z Ceuta a Melilla.

Pákistán a Indie: rozsáhlá mise po těžkém zemětřesení v Kašmíru.

 

• 
• 
• Lékaři bez hranic na Facebooku, Twitteru a Youtube