Účelem studie Kde všichni jsou? je odhalit obecné problémy, s nimiž se při reakcích na krizové události setkáváme, a prozkoumat možné příčiny těchto problémů.

Předmětem studie byly spíše otázky „jak“ a „proč“, než „kolik“. Proto jsme zvolili metodu kvalitativního výzkumu podle platných postupů Lékařů bez hranic [1].

Konkrétně jsme se pokusili o narativní syntézu z našich zdrojů na základě existujících postupů [2]. Pro stanovení obecných témat jsme využili soubor kazuistik, což je v literatuře o humanitární problematice široce rozšířený postup [3].

Autoři jsou přesvědčeni, že je tato metodika vzhledem k předmětu průzkumu správná a tvoří pro výzkum dostatečně pevný základ.

Fáze 1: Literatura/rekapitulace dat

V roce 2012 jsme připravili text pro vedoucí představitele Lékařů bez hranic s názvem Emergency response capacity in the humanitarian system (Možnosti krizové reakce v humanitárních systémech).

Východiskem byla kritika ze strany Lékařů bez hranic a mnohých jiných (např. autorů evaluací v rámci oficiálního systému OSN „Real Time Evaluations“), která se týkala reakce na zemětřesení na Haiti (2010), na záplavy v Pákistánu v tomtéž roce a na hladomor v Somálsku (2011).

Otázka byla nasnadě: jak k tomu mohlo dojít?

  • Ze všeho nejdříve jsme zrekapitulovali dostupné údaje týkající se humanitárního systému a Lékařů bez hranic. Zjistili jsme, že v posledním desetiletí došlo k velmi výraznému růstu.
  • Pak jsme sestavili velmi rozsáhlý přehled literatury (přes 100 textů), která by mohla tyto problémy v reakci na mimořádné události objasnit.
  • Provedli jsme také rozhovory s deseti špičkovými výzkumníky a zástupci jiných mezinárodních nevládních organizací.
  • Z těchto zdrojů vyplynula široká škála témat (např. „stále složitější byrokracie na více úrovních“, „změny v přístupu k problematice vody a hygieny“ apod.). Ty jsme seřadili do tří kategorií („externí“, „strukturální“ a „rozhodování“).

Text jsme posléze rozeslali napříč hnutím Lékařů bez hranic, jak na úrovni exekutivy, tak na úrovni jednotlivých asociací po celém světě, a následně jsme do něj zapracovali i zpětnou vazbu a kritické poznámky. Ve formě shrnutí jsme ho také externě prezentovali výboru SCHR.

Na interních poradách zazněla především kritika týkající se příliš globální roviny analýzy, což mělo za následek obtížné hodnocení jednotlivých témat a jejich řazení podle důležitosti.

Fáze 2: Příprava kazuistiky

Na základě návrhů přednesených při hodnocení první fáze bylo rozhodnuto, že se v následující etapě analýzy pokusíme zareagovat na kritické poznámky týkající se příliš globálního přístupu. Zaměřili jsme se proto na soubor tří kazuistik.

Dospěli jsme k závěru, že nám využití kazuistik umožní vzít v úvahu specifické rysy a podrobnosti jednotlivých případů ve větší šíři, a tedy dokážeme lépe určit příčiny problémů.

  • Rozhodli jsme se zaměřit se na aktuální události, k nimž zrovna došlo, tedy krize v Mabanu [Jižní Súdán], Severním Kivu [Demokratická republika Kongo] a Jordánsku. U každé z těchto krizí se vyhodnocovalo období cca 9-12 měsíců podle data návštěvy.
  • Ve všech třech případech šlo především o vysídlení obyvatel a ozbrojený konflikt. V této fázi jsme se proto rozhodli, že se v závěrečné práci budeme věnovat výhradně tomuto typu mimořádných událostí.
  • Pro každou návštěvu jsme předem připravili tzv. podmínky zadání, o nichž jsme informovali i pracovníky příslušných misí a řídící pracovníky. Využili jsme i zpětnou vazbu, které se nám dostalo.
  • Před jednotlivými kazuistikami jsme připravili rozsáhlou rekapitulaci zdrojů, jak vytvořených na půdě Lékařů bez hranic (situační zprávy apod.), tak i externích materiálů (bulletiny OCHA , tiskové zprávy nevládních organizací apod.). Pro každý z případů jsme zpracovali 50-100 dokumentů.
  • U každé kazuistiky jsme navštívili pracoviště a projekty Lékařů bez hranic v dané zemi a hovořili jsme s členy koordinačních i terénních týmů. Námětem rozhovorů byla naše činnost i jejich názory na reakci na mimořádné události obecně.
  • V každé studii jsme podnikli značné množství klíčových informativních rozhovorů se zástupci vládních úřadů, agentur OSN, mezinárodních nevládních organizací a místních komunit (v Mabanu jsme hovořili se 42 klíčovými osobami, v Severním Kivu jich bylo 57 a v Jordánsku 37). Rozhovory byly přepsány pro usnadnění evidence společných témat.
  • Ve všech případech jsme rozhovory vedli podle manuálů Lékařů bez hranic. Konkrétně to znamená, že byly napůl strukturované, používali jsme v nich otevřené otázky a jejich účelem bylo odhalit vlastní pohled druhé strany.
  • U každé kazuistiky pak autoři rozhovory zrekapitulovali a určili společná témata, např. problémy, které opakovaně udávaly klíčové osoby i dokumentární záznamy (technické možnosti zajištění vody a hygieny v Mabanu, pomoc uprchlíkům v Jordánsku apod.)
  • Každá kazuistika se pak rozpracovala formou dlouhé verze (min. 20 stran) a dvoustránkového shrnutí. To jsme pak rozeslali řídícím pracovníkům v zázemí i v terénu k připomínkám, zpětné vazbě a kritickým poznámkám, které jsme následně zapracovali do textu. V některých případech jsme práci prezentovali i na příslušných platformách Lékařů bez hranic.
  • Studie z Mabanu a Jordánska prošly ještě jednou hodnotící fází – ve zkrácené formě je publikoval magazín Humanitarian Exchange. Tím jsme získali rozsáhlou zpětnou vazbu od redaktorů, včetně kritických připomínek a otázek.

Fáze 2,5: Systematická rekapitulace hodnocení

Současně s kazuistikami jsme prováděli systematickou rekapitulaci hodnocení krizových operací uskutečněných v pětiletém období 2008-12.

  • Prohledali jsme nejrůznější externí databáze evaluací (např. ALNAPIFRCIASC atd.) i databáze Lékařů bez hranic (např. Vienna Evaluation Unit, intranet organizace [Tukul] apod.)
  • Každé hodnocení jsme pečlivě pročetli a shrnuli základní závěry v přehledné tabulce.
  • Našli jsme 64 hodnocení splňujících původní kritéria vyhledávání. Kazuistiky se tematicky omezily na případy nuceného vysídlení, proto jsme nebrali v úvahu hodnocení týkající se jiných typů krizových situací (například přírodních katastrof).
  • Následně vzniklo shrnutí společných témat.

Fáze 3: Syntéza a závěr

Po dokončení kazuistik jsme poznatky shrnuli následujícím způsobem:

  • K hodnocení jsme použili osvědčená kritéria OECD-DAC (účinnost, relevance/vhodnost, záběr a efektivita) a také kritéria dopadu [4]. Na základě toho vznikla podrobná tabulka s výsledky jednotlivých krizí v každém kritériu.
  • Poté jsme na základě témat určených během první fáze vytvořili tabulku přehledně zobrazující, jak se témata v naší studii objevovala.
  • Následně vznikl materiál s názvem Předběžné závěry, tedy syntéza poznatků z obou tabulek v písemné formě. Tento materiál se stal základem pro závěrečný dokument určený platformě generálních ředitelů Lékařů bez hranic, prezentovaný v prosinci 2013 a opětovně probíraný v únoru 2014. O dokumentu se diskutovalo i na mnoha jiných fórech a platformách (v říjnu 2013 byl prezentován operačním manažerům v Amsterdamu a Bruselu, na interních poradách našich „reflexních center“, na Berlínském humanitárním kongresu apod.).
  • V různých fázích se projektu dostalo připomínek a zpětné vazby ze strany Výboru pro humanitární politiku institutu ODI.
  • V únoru 2014 rozhodli generální ředitelé Lékařů bez hranic, že se zpráva zveřejní pod jmény autorů s předmluvou mezinárodní prezidentky Lékařů bez hranic. Na základě Předběžných závěrů vznikla závěrečná zpráva s názvem Where is Everyone? (Kde všichni jsou?) a k ní shrnutí jednotlivých kazuistik. Zpráva byla určená pro veřejnost, nikoli pro akademiky, proto v ní záleželo spíše na srozumitelnosti a čtivosti než na rozsáhlém vysvětlení použité metodiky.

 


[1] http://fieldresearch.msf.org/msf/bitstream/10144/84230/1/
Qualitative%20research%20methodology.pdf

[2] Např. University of York: http://www.york.ac.uk/inst/crd/projects/narrative_synthesis.htm

[3] Příkladem je třeba nedávná zpráva připravená několika mezinárodními nevládními organizacemi s podobnou metodologií: http://www.alnap.org/resource/8890.aspx

[4] Dopad se při humanitárních akcích velmi obtížně hodnotí, jak jsme ostatně výslovně napsali v poznámce pod čarou v závěrečné zprávě. Přesto jsme se rozhodli, že v materiálu uvedeme všechny konkrétní údaje na toto téma, které budeme mít k dispozici, především údaje týkající se předpokládané mortality. Ohledně kvality těchto dat jsme ovšem ve zprávě i v závěrech velmi obezřetní.