16. červen 2016

Návrh poskytnout léčbu 30 milionům lidí s HIV do roku 2020 má zásadní význam. Je ale také urgentně potřeba rozšířit přístup k léčbě v oblastech, kde lidé kvůli nedostatečnému pokrytí umírají.

Před zasedáním OSN na vysoké úrovni na téma HIV/AIDS, které se konalo 8. – 10. června, mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) ocenila vlády za stanovení cíle poskytnout do roku 2020 život zachraňující léčbu viru HIV 30 milionům lidí. Zároveň varovala, že tyto vlády by měly urychlit poskytování léčby lidem v zemích, kde se důležité léky dostanou jen k necelé třetině potřebných. Jedná se většinou o 25 států západní a střední Afriky, kde více než 4,5 milionu z 6,5 milionu lidí s HIV nemá přístup k léčbě, navzdory programu OSN „90-90-90“* pro boj proti HIV/AIDS, jehož cílem je omezit epidemii HIV do roku 2020.

„Členské státy OSN by měly využít této příležitosti, aby zaujaly stanovisko k situaci lidí žijících s HIV v regionech, které jsou hrubě opomíjeny i přes obrovské celosvětové pokroky v posledním desetiletí,“ řekla Dr. Cecilia Ferreyra, poradkyně Lékařů bez hranic pro otázky HIV. Počet lidí, kterým se dostává život zachraňující léčby, se za posledních pět let celosvětově zdvojnásobil na téměř 17 milionů lidí. Ti, kteří žijí v západní a střední Africe, jsou však opomíjeni a zoufale potřebují léčbu.“

Jestliže to členské státy OSN myslí s naplněním cíle „90-90-90“ vážně, musejí se aktivně zasadit o odstranění chybějícího pokrytí léčbou, v jehož důsledku lidé umírají. Proto je třeba v příštích třech letech ztrojnásobí počet lidí, kteří začnou s antiretrovirální terapií (ART). Je také potřeba zahájit plán, s jehož pomocí dojde k výraznému zvýšení počtu lidí, který mají přístup k léčbě a v oblastech, kde je špatně dostupná. Dárcovské vlády musejí financovat potřebné změny a stanovit si jasné závazky na letošní konferenci Globálního fondu. Země musejí také implementovat směrnice Světové zdravotnické organizace nařizující okamžitou léčbu HIV pro lidi, kteří s nemocí žijí. Ty platí bez ohledu na závažnost onemocnění v konkrétního pacienta. Bezprostřední antiretrovirální terapie by zjednodušila počátek léčby lidí v místech, kde je špatný zdravotnický systém, přispěla by ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel a snížila přenos nemoci.

Úzké zaměření mezinárodní komunity na podporu zemí s vysokým výskytem HIV v subsaharské Africe vedlo k většímu zanedbávání lidí v západní a střední Africe. V této oblasti však žije každý pátý člověk nově nakažený HIV z celosvětové populace. Dochází zde také ke každému čtvrtému úmrtí souvisejícímu s AIDS a žije zde téměř polovina všech dětí nakažených tímto virem. Pouze každé desáté dítě podstoupí antiretrovirální léčbu, která je klíčem k jejich dlouhému a zdravému životu.

„V západní a střední Africe tři ze čtyř lidí nemají přístup k léčbě HIV, kterou potřebují – to je více než 4,5 milionu z 15 milionů lidí na celém světě, u kterých by měla být do roku 2020 zahájena léčba,“ poukazuje Dr. Cecilia Ferreyra, poradkyně Lékařů bez hranic pro otázky HIV. „Musíme urychlit a rozšířit poskytování antiretrovirální terapie v oblastech s nízkým pokrytím, abychom předešli zbytečnému utrpení, úmrtím a novým nákazám.“

Dle nedávné zprávy Lékařů bez hranic (Out of Focus: How Millions of People in West and Central Africa are Being Left Out of the Global HIV Response) často lidé nakažení HIV v těchto regionech často nezahájí léčbu kvůli selhání služeb, nedostatku vyškoleného zdravotnického personálu, stigmatizaci, nedostatku skladových zásob nebo poplatkům za léčbu. Z boje proti HIV se tak stává nekonečná bitva.

„Urychlení rozšíření dostupnosti léčby v západní a střední Africe je možné. Pro začátek můžeme zavést doporučení Světové zdravotnické organizace a zahájit okamžitou léčbu. Skoncujeme tak s opomíjením lidí žijících s HIV, kteří nejsou dost nemocní na to, aby u nich bylo možné zahájit léčbu dle zastaralých kritérií. Také je důležité poskytovat léčbu skrze lépe přizpůsobené strategie v místech, kde lidé žijí, a odstranit poplatky s ní spojené,“ říká Dr. Mit Philips, autor zprávy Out of Focus a poradce Lékařů bez hranic pro zdravotnickou politiku.

Kromě regionů západní a střední Afriky jsou Lékaři bez hranic znepokojeni stavem lidí, kterým se nedostává léčby HIV a tuberkulózy kvůli vysídlení, konfliktu nebo nestabilitě v oblastech s velmi malým přístupem k léčbě.

* Strategie „90-90-90“ programu OSN pro boj proti HIV/AIDS si klade za cíl do roku 2020 zajistit, aby 90 % všech lidí, kteří žijí s HIV, znalo svůj stav, 90 % nemocných začalo s léčbou pomocí antiretrovirální terapie a 90% lidí v léčbě nemělo v krvi detekovatelný virus („virová suprese“) .

Lékaři bez hranic pacienty s HIV/AIDS léčí od konce 90. let a v současné době podporují léčbu více než 250 tisíc lidí žijících s HIV v 19 zemích, převážně v Africe.

Západní a střední Afrika se skládá z 25 zemí: Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Kapverdy, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Demokratická republika Kongo, Rovníková Guinea, Gabon, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Pobřeží slonoviny, Libérie, Mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Senegal, Sierra Leone a Togo.

Zobrazit větší mapu

Příbuzné články a publikace