Sýrie: Konflikt je zdrojem neustálého strachu a úzkosti

Pracovali jsme hlavně na severu guvernorátu Idlíb, v poměrně hornaté oblasti Jabal Al-Akrad, která leží blízko turecké hranice. Boje jsou tu sice méně časté a méně intenzivní než ve středu země, ale situace je i tak mimořádně nestabilní a nebezpečná.

Útoky helikoptér

V některých vesnicích byly raketové střely a útoky helikoptér shazujících barely plné třaskavin a kovových úlomků na denním pořádku. To mělo samozřejmě ničivý dopad na místní obyvatele, se zraněními způsobenými výbuchy granátů a padajícími troskami domů jsme se setkávali denně.

Vesnice leží v hezké hornaté oblasti, za pěkného počasí je pohled na hory okouzlující. Ale tahle krása nikdy dlouho nevydrží, protože jasné nebe znamená, že helikoptéry nebudou daleko. Stalo se, že několik barelů spadlo přímo doprostřed vesnice. Museli jsme se pak v naší polní nemocnici postarat o raněné, i o ženy a děti. Jeden z pacientů zemřel po příjezdu do nemocnice, jiní potřebovali chirurgický zákrok, někteří měli vnitřní zranění, jedné starší ženě jsme v důsledku zranění způsobeného výbuchem granátu amputovali nohu.

Strach

Helikoptéry způsobují řadu zranění, i když právě neshazují bomby – jsou důsledkem strachu, který vrtulníky šíří. Jejich zvuk vyvolá ve vesničanech paniku, která je příčinou mnoha dopravních nehod. Stává se, že motocyklisti narazí do auta nebo do zdi. Jednou jsme ošetřovali chlapce, který uslyšel helikoptéru na střeše domu. Měl takový strach, že ze střechy skočil – z výšky několika metrů. Přišel k nám s těžkým otřesem mozku a dýchacími potížemi, ale naštěstí jsme ho dokázali zachránit.

Vlny pacientů

Při útocích přicházejí pacienti vždycky ve vlnách. Nikdy nevíme, jestli se nejedná o začátek události, která bude mít za následek mnoho obětí. Nevíme, jestli dorazí další ranění a v jakém množství, nebo jestli se situace uklidní. Pokaždé děláme těžkou volbu: začneme pacienta operovat a budeme doufat, že žádný vážněji raněný nedorazí, nebo ho necháme čekat a připravíme se na příští vlnu, která možná ale vůbec nepřijde? Získat jasné informace o situaci je velmi těžké. S takovými dilematy jsme konfrontovaní neustále. To ale ke krizové intervenci v takových kontextech patří.

Konflikt je pro vesničany nepřetržitým zdrojem strachu a úzkosti. Pomáháme mnoha vysídlencům, kteří uprchli z regionů, kde byl konflikt ještě intenzivnější. Normální život, to znamená mít jídlo, palivo, vodu, posílat své děti do školy, mít jasnou představu o budoucnosti, už pro ně není možný. Některé děti trpí depresemi a nemohou jíst nebo spát. Mnoho lidí dokonce nemůže uspokojit své základní potřeby. Rozdali jsme přikrývky, hygienický materiál a nádoby na vodu a organizujeme mobilní kliniky.

Zdravotní systém v troskách

Pravidelně se staráme o bazální zdravotní problémy a chronická onemocnění – vysoký tlak, nemoci kardiovaskulárního systému, astma, cukrovku a jiné, které se zhoršují, protože syrský zdravotní systém se zhroutil. Léčili jsme pacienta s rakovinou, který měl podstoupit chemoterapii. Když k nám přišel, byl v poslední fázi nemoci. Mohli jsme už jen tišit jeho bolesti. Velmi vážné jsou také porodnické problémy. Těhotné ženy nemají kam jít a jsou nuceny rodit doma. Když mají štěstí, najdou porodní asistentku nebo tradiční porodní bábu, která jim pomůže. Bereme do péče normální porody a v nutných případech děláme císařské řezy.

Když nedokážeme nějaký případ zvládnout, převážíme pacienta do nemocnice v Turecku. I takový transport může být někdy velmi komplikovaný.

Máme mnoho práce

Na počátku aktivit Lékařů bez hranic byla péče o válečné raněné, což stále tvoří podstatnou část naší práce. Jenže válka tu trvá už dva roky a v mnoha regionech přestal zdravotní systém téměř existovat. Obyvatelé nemají přístup ani k základní péči. V  regionech, kde působíme, se ji snažíme poskytovat ve stále větší míře, ale její potřeba je enormní. Lékaři bez hranic jsou tu hodně potřeba. Máme mnoho práce.

Více o aktivitách Lékařů bez hranic v Sýrii ZDE.