Sýrie: Kdo jsou Lékaři bez hranic, kteří pracují v nemocnici Al Salamah v Azázu?

„Měla jsem možnost pracovat v Německu, ale odmítla jsem,“ řekla Thurayia Zein Al Abideen, pediatrička Lékařů bez hranic v nemocnici Al Salamah v oblasti Azáz v severní Sýrii. „Chci pracovat v Sýrii, protože lidé nás zde potřebují a je tu nedostatek lékařů.“

Thurayia pracuje pro Lékaře bez hranic od roku 2013 a patří mezi 150 syrských zaměstnanců, kteří dohlížejí na chod nemocnice. Jedná se o největší zdravotnické zařízení Lékařů bez hranic v Sýrii.

Oblast Azáz se nachází 32 kilometrů severozápadně od města Aleppo, poblíž tureckých hranic. Nemocnice Lékařů bez hranic funguje navzdory neustále se pohybujících frontových linií a bojům mezi mnoha ozbrojenými skupinami - včetně syrských vládních sil, opozice, takzvaného Islámského státu a kurdských jednotek.

Nemocnice v plném provozu poskytuje ambulantní ošetření a provozuje lůžkové oddělení, včetně oddělení péče o matky. Má pohotovost, operační sál, oddělení s rentgenem a laboratoř. Malý mezinárodní tým podporuje syrský tým z turecké strany hranice.

Oblast Azáz byla již dříve domovem tisíce vysídlených obyvatel. Obnovení bojů v únoru, dubnu a květnu vedlo k novým vlnám vysídlování. Desítky tisíc lidí včetně žen, dětí a starších lidí dorazilo do oblasti, kde zoufale hledají útočiště před nekončícím konfliktem.

Dnes je v oblasti mezi probíhajícími boji a uzavřenými hranicemi s Tureckem uvázlých na sto tisíc lidí. K vlnám vysídlování dochází v prostředí, kde se útoky na civilisty, včetně útoků na nemocnice a zdravotnický personál, staly děsivou samozřejmostí.

„Počet zraněných neklesá. Naopak se navyšuje, protože frontová linie okolo Sijo a Azázu se stále přibližuje nemocnici,“ vysvětlil anesteziologický asistent Osama Haj Irhayyem.

Mahmoud Abdel-rahman/MSF

Protože nemocnice v okolních oblastech jsou bombardovány a zdravotníci utíkají, nemocnice Lékařů bez hranic, která byla v roce 2013 také zasažena palbou, se pro lidi stala jedinou možností.

„Jste v šoku, kdy převážíte zraněné a nevíte, jestli máte brát spíše závažné případy nebo ty lehčí. O tomto každopádně rozhodují zdravotníci,“ říká Bakri Jallat, řidič ambulance. „Opravdu mě zasáhlo setkání s ženou, která musela porodit v autě, když jsme ji převáželi do Bab Al Salamah. To mě zarmoutilo více než krev, bombardování a zabíjení.“

 „Nejčastějším problémem dětí, které přicházejí do nemocnice, je, že se ze strachu z leteckého bombardování pomočují,“ pokračuje Thurayia.

Obětavost a nasazení našeho týmu v Sýrii snad ani nelze vylíčit v celé šíři. Mnoho z těch, kteří mohli odejít, ale nakonec se rozhodli na místě zůstat, riskují své životy, aby mohli pomoct potřebným. Dnes tvoří většinu našeho týmu lidé vysídlení ze svých domovů. Někteří přebývají u hranic v oblastech mimo tábory, jiní spí přímo v nemocnici.

Mnozí z nich byli již předtím vysídlení v oblasti Azáz. „Kvůli složitým podmínkám, ve kterých jsme žili, jsme se přestěhovali sem i se svými rodinami. Opustili jsme naše vesnice,“ vysvětluje zdravotní bratr Samir.

Naše týmy neúnavně pracují v těchto nepředstavitelných podmínkách den co den, aby poskytly zdravotní péči svým komunitám. V únoru začaly vlny nově příchozích. Nemocnice navýšila svoji kapacitu, aby jim mohla pomoci. Zvýšil se také počet lůžek z 28 na 52.

Mahmoud Abdel-rahman/MSF

Březen je nejvytíženějším obdobím. Počet lidí na našem ambulantním oddělení byl trojnásobný. Poskytli jsme 8 141 konzultací, zatímco v lednu 2 811. Provedli jsme také téměř dvakrát tolik operací a ambulantních konzultací.

Nemocnice také zintenzivnila návštěvy táborů a okolních oblastí, odkud autobusy převáží pacienty se zdravotními problémy. „Lidé zde žijí ve velmi složitých podmínkách. Stany jsou v hrozném stavu, což je problém především, když prší. Matky s dětmi jsou pokryté blátem. Matky ze zoufalství pláčou nad tím, že se jejich děti neuzdravují,“ popisuje Thurayia.

Neposkytujeme ale jenom zdravotnickou péči. Máme v nemocnici také tým, který se věnuje mimořádným situacím. Od února poskytují základní potřeby pro přežití včetně stanů, dek a hygienických balíčků více jak 54 tisícům lidí. Snaží se také zlepšit sanitační podmínky a zajistit vodu pro vysídlené.

V dubnu a květnu se bezpečností situace zhoršila a my jsme museli zredukovat některé naše aktivity, ale také náš personál. Malý tým pracoval celé dny a snažil se udělat vše pro to, aby mohl poskytovat zdravotnickou péči a okamžitou pomoc potřebným. Na konci května se frontová linie Islámského státu přiblížila k nemocnici. Byla od ní pouhé tři kilometry. Lékaři bez hranic nemocnici museli dočasně zavřít. Frontová linie nyní trochu ustoupila a v červnu se nemocnice znovu otevřela. Poskytuje ale omezenou pomoc – věnuje se ambulantní a chirurgické péči a těm nejzávažnějším případům.

Doufáme, že se brzy znovu otevře úplně. Nyní je ale situace příliš nestabilní.

Zobrazit větší mapu