09 Pro 14 15 Zář 17

Svědectví z D. R. Kongo: „Ženy by neměly umírat při porodu“

Ráno v 6:30 mě náhle vzbudil jeden z našich hlídačů, který zaklepal na dveře mojí chýše. V naší nemocnici byla pohotovost. Řidič taxi motorky právě přivezl novorozence – dítě bylo vláčné a jako bez života.

Rychle jsme malému pacientovi podali glukózu kvůli extrémně nízké hladině cukru v krvi. Řidič nám vyprávěl, že cestoval celou noc s rodiči dítěte a snažil se je dovézt do nemocnice včas. Matka silně krvácela po porodu z předchozího dne. Po cestě jí ale bylo tak zle, že nemohla v jízdě pokračovat. Řidič ji musel i s manželem nechat na cestě mezi dvěma vesnicemi. Otec řekl řidiči, aby dítě dovezl do nemocnice v Shamwaně a požádal Lékaře bez hranic o pomoc, když se se ženou nemohl do nemocnice dostat.

Život ženy je v ohrožení, pokud po porodu krvácí a z těla neodejde placenta. Bylo mi jasné, že matka potřebuje urgentní zdravotní péči, aby měla šanci na přežití. Nedostatečnost dopravy v provincii Katanga prakticky znemožňuje, abyste dokázali dopravit někoho v bezvědomí do nemocnice. I kdyby manžel krvácející ženy našel někoho, aby ji vzali na nosítka, trvalo by jim hodiny, než by došli do Shamwany.

Během patnácti minut jsem zařídila odjezd dvou terénních vozů (vždy jezdíme v konvoji pro případ, že by se s jedním autem něco stalo). Porodní asistentka, zdravotní sestra, další lékař a já jsme nasedli a vyjeli směrem, který nám řidič motorky ukázal. Bylo nám jasné, že rodiče dítěte budou stále na cestě mezi vesnicemi, mezi 5 až 40 kilometry pod Shamwany. Seděla jsem na předním sedadle a úpěnlivě doufala, že je žena někde nedaleko bližší vesnice. I když je mezi usedlostmi jen 35 kilometrů, trvalo by po zdejších příšerných silnicích asi hodinu, než bychom se tam dostali. A pro krvácející ženu byla zásadní každá minuta.



Jakmile jsme projeli první vesnicí, začali jsme se rozhlížet podél cesty. Ve výhledu nám bránily stromy, křoviska a přerostlá vegetace, které lemovaly silnici. Párkrát jsme zahlédli někoho, jak převáží náklad na kole nebo ho nese na zádech. Ale nikde ani vidu po ženě ležící u cesty nebo muži zoufale vyhlížejícím naši ambulanci.

Za hodinu jsme dojeli do vzdálenější vesnice. Spatřila jsem hlouček lidí pod velkým mangovníkem. Skláněli se nad někým, kdo ležel na zemi. Z davu náhle vyběhl mladý muž, který měl šaty od krve. Běžel nám naproti s pláčem. Došlo mi, že už je pozdě.

Vystoupila jsem z auta a spatřila bezvládné tělo ženy ve stínu stromu. Byla zavinutá v kusu krásné látky, kterou mnoho žen v D. R. Kongo nosí. Její manžel byl zlomený žalem. Vrátil se ke své ženě, ulehl k jejímu tělu, objal ji a stále plakal. Ani jednomu z nich nebylo víc než dvacet.

Obyvatelé vesnice nám řekli, co se přihodilo. Žena přivedla dítě na svět v jednom ze zdravotních středisek ministerstva zdravotnictví. Po porodu jí ale nevyšla placenta a žena silně krvácela. Manželům řekli, aby se co nejdříve dopravili do nemocnice v Shamwaně. Zaplatili si mototaxi a pak jeli celou noc až sem. Pak se ale motorka rozbila a během hodiny, kdy ji řidič opravoval, se stav ženy vážně zhoršil. Dokázali jet ještě hodinu, ale pak žena vprostřed buše ztratila vědomí. Kolem druhé ráno vyrazil řidič s novorozencem po hrbolaté cestě do Shamwany, kam se dostal po čtyřech hodinách. Lidé vypověděli, že mladá žena zemřela v 6 hodin ráno, právě v době, kdy motorka dorazila k nám do nemocnice.

Je hrozně těžké sledovat zármutek pozůstalých. Jeden muž tu ztratil ženu a zároveň maličké dítě přišlo o matku. Předcházení takovým událostem je jednou z hlavních činností, které se v D. R. Kongo Lékaři bez hranic a jiné organizace věnují. Hodně zdrojů míří do školení tradičních porodních asistentek – musí poznat varovné příznaky a předcházet infekcím. Nedostatečná infrastruktura a doprava v Katanze spolu se špatnými cestami mají za následek, že se mnoho lidí nedostane ke zdravotní péči včas.

Ženy by neměly umírat při porodu bez ohledu na to, kde žijí. Těhotenství a porod jsou přirozené procesy, někdy je ale třeba, aby pomoc poskytly vřelé ruce a konejšivý hlas porodní asistentky a aby se v případě komplikací využily zkušenosti a vědomosti chirurga.

Odjížděla jsem se svíravým pocitem v srdci zpátky do Shamwany, abych zkontrolovala novorozeného chlapce. Daří se mu dobře. Teď právě dostává speciální výživu. Až jeho otec za pár dní zařídí pohřeb matky, vyzvedne si syna a vrátí se s ním domů. Čeká ho tam teta, která ho bude kojit. Matku jsme sice zachránit nemohli, pomohli jsme ale aspoň jejímu dítěti.

{{{ labels.morehistories }}}