Summit EU na Maltě: Lékaři bez hranic varují před nehumánním přístupem k migrantům

Lídři Evropské unie se dnes scházejí na Maltě, aby diskutovali o migraci a navázali spolupráci s libyjskými úřady s cílem „uzavřít cestu z Libye do Itálie“. Lékaři bez hranic při této příležitosti vyjadřují vážné obavy o osud lidí, kteří uvázli v Libyi, nebo by se do této severoafrické země museli vrátit. Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace poskytuje už od července 2016 zdravotní péči migrantům, uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří jsou zadržováni v Tripolisu a okolí. Upozorňují, že lidé jsou zde zadržováni svévolně, v nelidských a nehygienických podmínkách, často bez dostatku jídla a bez přístupu k čisté vodě i zdravotní péči.

„Evropská unie a její členské státy se potřebují vrátit do reality. Libye není bezpečnou zemí a rozhodně nemůže poskytnout žádné humánní řešení migrace,“ říká Arjan Hehenkamp, generální ředitel Lékařů bez hranic. Ten se ve středu vrátil z Tripolisu, kde navštívil migranty, uprchlíky a žadatele o azyl zadržované v libyjské metropoli. Toto je jeho popis tamní situace:

„Libye se nachází ve stavu rozkladu práva. Lidé ze subsaharské Afriky jsou zadržováni bez jakéhokoliv právního procesu a bez možnosti rozporovat oprávněnost detence. Zadržovaní lidé zoufale potřebují informovat své rodiny, že jsou naživu. Nemají skutečně žádný kontakt s vnějším světem. Ti, se kterými jsem mluvil, nevěděli, co s nimi bude, ačkoli byli zadržováni už několik měsíců.

Pracujeme v sedmi detenčních centrech v Tripolisu a okolí, ale ani ta lepší neodpovídají národním, regionálním či mezinárodním standardům. Lidé jsou zadržováni v nelidských podmínkách. V zařízeních je jen málo denního světla, nejsou větraná a většina je nebezpečně přeplněná. Podmínky byly z hlediska lidské důstojnosti zcela nepřijatelné. Zdravotníci Lékařů bez hranic ošetřují každý týden zhruba 500 lidí, kteří trpí infekcemi dýchacího ústrojí, akutními průjmovými onemocněními, kožními chorobami a infekcemi močových cest. Tyto potíže obvykle souvisí s podmínkami v detenčních centrech.

Nedostatek jídla v detenčních zařízeních je skutečný problém. Vidíme dospělé lidi, kteří trpí podvýživou nebo jsou mnohem náchylnější k chorobám či akutním zdravotním komplikacím. Zadržovaní nemají dostatečný přístup k čisté pitné vodě, někdy mívají i méně než jeden litr na osobu a den. Dostupnost latrín a sprch je vážně omezená, což vede k vysokému počtu kožních onemocnění a rozsáhlému výskytu škůdců, jako například vší, svrabu a blech.

Nedávná zpráva OSN upozorňuje na násilí a zneužívání, které zažilo mnoho lidí v detencích. Naše týmy na záchranných a pátracích lodích ve Středozemním moři už zachránily více než 50 tisíc mužů, žen a dětí. Při tom jsme zdokumentovali řadu osobních svědectví o znepokojivé úrovni násilí a vykořisťování, které tito lidé zažili v Libyi ze strany bezpečnostních složek, milic, sítí pašeráků, kriminálních gangů i jednotlivců.

Absence funkčního azylového systému v Libyi znamená, že za stávajících okolností lidé hledající mezinárodní ochranu nemají přístup ke spravedlivému a efektivnímu procesu v souladu s mezinárodním a místním uprchlickým právem.

Evropská unie překrucuje skutečnou realitu, která panuje v terénu. Libye není bezpečná země. A bránit lidem v jejím opuštění, nebo je do ní vracet, je výsměch takzvaným základním hodnotám Evropské unie, kterými by měla být lidská důstojnost a vláda práva.“

Zobrazit větší mapu