Súdán: Znemožňování přístupu přinutilo sekci Lékařů bez hranic zastavit své aktivity

Brusel/Praha, 29. ledna 2015 – Bruselské operační centrum zdravotnické humanitární organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) dnes oznámilo, že se jeho týmy nadále nemohou dostat k nejpotřebnějším komunitám v Súdánu, a proto je centrum nuceno ukončit své aktivity v zemi. Rozhodnutí je výsledkem systematického znemožňování přístupu k lidem uvězněným v oblastech konfliktu ze strany súdánských úřadů.

Bruselská sekce Lékařů bez hranic své aktivity zaměřovala na tři části Súdánu zasažené konfliktem. Statisíce tamních obyvatel byly vysídleny a potřebovaly pomoc. Naprosté znemožnění přístupu do státu Modrý Nil, nucené zastavení činnosti ve státě Východní Dárfúr a administrativní překážky ve státě Severní Dárfúr nadále znemožňují Lékařům bez hranic reagovat na zdravotní krize v těchto oblastech.

Bránění humanitární pomoci

„Přístup súdánské vlády k mezinárodní přítomnosti v oblastech konfliktu se otevřeně projevil minulý týden, kdy súdánský letoun bombardoval nemocnici našich kolegů ve státě Jižní Kordofán,“ řekl Dr. Bart Janssens, operační ředitel Lékařů bez hranic v Bruselu. „Vláda má mnoho možností jak odříznout náš přístup k těm nejpotřebnějším – a neváhá je využít. Ze setkání na nejvyšší úrovni, jichž jsme se účastnili, jasně vyplynulo, že humanitární pomoc populacím nejvíce zasaženým konfliktem ve státě Modrý Nil a jižních částech Dárfúru bude i nadále blokována a omezována, do té doby, dokud budou mít vojenské operace prioritu nad humanitární pomocí.“

MSF

Nemocnice ve Frandale byla letouny SAF bombardována 16. června 2013 a znovu 20. ledna 2015.

Útěk do Jižního Súdánu

Lékařům bez hranic byl trvale znemožňován přístup do státu Modrý Nil, kde v srpnu 2011 vypukl konflikt mezi Súdánskými ozbrojenými silami (SAF) a Súdánskou lidově osvobozeneckou armádou (SPLA). V letech 2011 a 2012 byly týmy Lékařů bez hranic pracující v uprchlických táborech na druhé straně hranice, tedy v Jižním Súdánu, svědky dobře zdokumentované humanitární katastrofy. Na 100.000 vyděšených uprchlíků ze Súdánu utíkalo před terorem přes hranice. Někteří zahynuli již během cesty, další byli tak zesláblí, že zemřeli po příchodu do Jižního Súdánu. Úmrtnost v utečeneckých táborech dosahovala více než dvojnásobku uznávaných krizových hodnot. Konflikt propukl ve státě Modrý Nil, proto se toto území stalo zakázanou oblastí, v níž nesměli pracovat žádní mezinárodní humanitární pracovníci.

„Uprchlíci jsou nadále uvěznění na místě a jsou od svého příchodu stále zcela závislí na humanitární pomoci. Lidé se ale příliš bojí, než aby se vrátili zpět do Súdánu,“ uvedl Dr. Janssens.„Pokračujeme v péči o ty, kterým se podařilo do Jižního Súdánu uprchnout, ale našim týmům v Súdánu není povoleno ani vyhodnotit potřeby lidí, natož jim poskytnout pomoc.“

Dárfúr blokován

Lékaři bez hranic měli ve městě Shaeria ve státě Východní Dárfúr nemocnici a mobilní kliniku. V prosinci 2012 byli členové týmu znenadání zatčeni a vyhoštěni z oblasti. Navzdory četným žádostem a jednáním na nejvyšší úrovni nebyl tento incident nikdy vysvětlen. Spolupracovníci Lékařů bez hranic v současnosti nemohou v tomto regionu pracovat.

V táboře pro vysídlené obyvatele El Sereif nedaleko Nyaly, hlavního města státu Jižní Dárfúr bylo týmu Lékařů bez hranic znemožněno navýšit v krizové situaci své kapacity. Lékaři bez hranic na místě provozovali zdravotnickou kliniku, ale když v březnu a dubnu 2014 tábor dorazila nová vlna vysídlených obyvatel prchajících před násilím, nedostal nutně potřebný tým posil složený z krizových specialistů povolení k cestě do tábora. Množství pitné vody poskytované v táboře v té době nedosahovalo ani třetiny uznávaného krizového minima. Kvůli tomu se začaly šířit vodou přenosné choroby, např. žloutenka typu E. Pro záchranu lidských životů bylo nutné spustit krizový humanitární zásah.

Cédric Gerbehaye/Agence Vu

Súdánská žena čeká u vodního zdroje v uprchlickém táboře v jihosúdánském sátě Horní Nil.

„Pokoušeli jsme se získat přístup různými cestami: zkoušeli jsme vyjednávat prostřednictvím vlivných partnerů vlády, vystoupili jsme v médiích. Nic to ale nezměnilo,“ dodal Dr. Janssens. „Naše zkušenost je taková, že súdánská vláda pořádá setkání speciálně pro to, aby humanitární pomoci bránila, ne aby ji usnadňovala. Za takových podmínek jsme museli učinit nesmírně smutné rozhodnutí, že za stávajících podmínek nejsme schopni vést krizové projekty a pokračovat v práci, která zachraňovala životy lidí ve třech hlavních oblastech konfliktu, kde lidé zoufale potřebují naši pomoc.“

Potřeby vyvolané násilím a vysídlením se samozřejmě rozšiřují i do dalších oblastí Súdánu. Statistiky OSN z konce roku 2014 ukazují, že v  Dárfúru bylo v roce 2014 nově vysídleno na 400.000 lidí. V celé zemi je celkem 2,3 milionu vnitřně vysídlených obyvatel, humanitární pomoc potřebuje 6,9 milionu lidí.

Bruselská sekce Lékařů bez hranic je nadále odhodlaná poskytovat krizovou pomoc populacím zasaženým konfliktem v Súdánu a bude pokračovat v hledání všechn možných cest, jak tuto pomoc doručovat potřebným.

Lékaři bez hranic začali v Súdánu pracovat v roce 1979. Úřady od roku 2011 svými překážkami extrémně ztěžovaly humanitární přístup do oblastí zasažených konfliktem. Práce bruselské sekce Lékařů bez hranic v státech Modrý Nil, Východní Dárfúr a Jižní Dárfúr se postupně stala nemožnou. Jiné sekce Lékařů bez hranic pokračují ve své práci v zemi, ačkoli pařížská sekce Lékařů bez hranic musela dočasně pozastavit své aktivity v Jižním Kordofánu v reakci na cílené bombardování nemocnice ve Frandale z 20. ledna 2015.