{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Súdán: Mimořádně zoufalé podmínky v jednom z táborů v Dárfúru
Brusel/Praha, 2. července 2014 – Extrémně zoufalé životní podmínky v táboře El Sereif v súdánském Jižním Dárfúru ohrožují životy 15.000 obyvatel vysídlených kvůli konfliktu. 4.500 lidí, kteří aktuálně dorazili do tábora, stačí množství pitné vody pouze na přežití, v táboře se množí případy infekčních nemocí, jako např. žloutenka typu E. Súdánské úřady však přesto týmu posil z řad Lékařů bez hranic, který přijel do Chartúmu, odmítly vydat povolení k cestě do tábora a spuštění krizového zásahu.
Tábor El Sereif, ležící poblíž Nyaly, hlavního města Jižního Dárfúru, zažil v březnu a dubnu nový příliv utečenců, kteří prchají před konfliktem a ničením vesnic v oblastech na jihozápadě od Nyaly. Zdravotnický tým Lékařů bez hranic, který pracuje v táboře už od srpna 2013, již reagoval na zdravotní problémy způsobené katastrofálními životními podmínkami. Někteří nově příchozí tábor opustili, 4.500 lidí však zůstalo. Žijí na kousku pouště v mimořádně obtížných podmínkách, často se musí spokojit jen s minimálními prostředky pro život. Už před příchodem nových uprchlíků přežívali lidé v táboře jen s 5 litry vody na osobu a den, ačkoli doporučené minimum pro humanitární krize je 15 litrů. Nově příchozí se navíc musejí spokojit s vodou ještě horší kvality a v množství, které jim stěží stačí pro přežití.
Většina konzultací, které Lékaři bez hranic v táboře poskytli, byla spojená se špatnými životními podmínkami, využíváním nepitné vody a bídnou hygienou.
„V květnu Lékaři bez hranic na základě vyhodnocení potřeb nově příchozích poukázali na možnou katastrofu,“ vysvětluje Cyril Bertrand, operační koordinátor Lékařů bez hranic. „Nyní především potřebujeme posílit naše týmy zkušenými spolupracovníky. Rovnou jsme vyslali tým tří lidí, kteří mohou vyhodnotit situaci před spuštěním prvních krizových opatření. Nechápeme, proč náš tým po příjezdu do Chartúmu nedostal povolení k cestě do tábora. Přes schůzky na nejvyšší úrovni s příslušnými ministerstvy jim nebylo dovoleno pokračovat v cestě.“
Lékaři bez hranic jsou především znepokojeni nárůstem počtu případů žloutenky typu E, která se přenáší vodou a bez specifické léčby symptomů může být smrtelná. Od začátku roku do 21. června bylo v táboře zaznamenáno více než 400 případů toho onemocnění. S ohledem na 4.500 mimořádně ohrožených lidí, kteří žijí v nejhorších možných podmínkách, se Lékaři bez hranic obávají prudkého šíření nemoci. Může mu zabránit pouze zavedení podstatných opatření v oblasti zajištění vody sanitace, ať už je provedou jiné organizace v táboře, nebo připravený tým specialistů z řad Lékařů bez hranic.
„Zákaz vstupu našeho týmu do tábora nám působí zásadní obtíže,“ dodává Cyril Bertrand. „V minulosti jsme již byli při provozování našeho programu v El Sereifu konfrontováni s administrativními překážkami. Vzhledem k alarmujícím podmínkám však považujeme tento zákaz za obzvlášť nevysvětlitelný. Žádáme úřady, aby nám umožnily přístup do tábora co nejdříve. Jen tak můžeme zabránit zbytečné ztrátě životů.“
Lékaři bez hranic pracují v táboře El Sereif od srpna 2013: poskytují primární zdravotní péči včetně ambulantních konzultací, mateřskou a porodnickou péči, provádějí očkování a vedou výživový program pro podvyživené děti. Nyní také pečují o pacienty se žloutenkou typu E. Lékaři bez hranic působí v Súdánu od roku 1979. Zdravotnické týmy zahájily svoje aktivity v Dárfúru v roce 1985 a od roku 2004 v oblasti nepřetržitě poskytují zdravotní péči. Lékaři bez hranic jsou neutrální, nezávislá a nestranná humanitární a zdravotnická organizace.