Srbsko: Žadatelé o azyl ponechaní napospas zimě

Lékaři bez hranic vyzývají srbské úřady a členské státy EU, aby uprchlíkům v nouzi poskytly pomoc a ochranu

Žadatelé o azyl, uprchlíci a migranti, kteří riskovali své životy, aby se dostali do Evropy, uvízli v lesích a opuštěných budovách v Srbsku. Podle mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) musí tito lidé přežívat v mrazivé zimě bez vyhovujícího přístřeší a dostatku jídla. Týmy Lékařů bez hranic jim poskytují prostředky nezbytné pro přežití i urgentně potřebnou zdravotní péči. Lékaři bez hranic vyzývají srbské úřady a členské státy Evropské unie, aby těmto ohroženým skupinám poskytly pomoc a ochranu.

Dublinská úmluva vyžaduje, aby žadatelé o azyl, kteří se na území EU dostali nelegální cestou, zažádali o azyl v  zemi, přes níž do EU vstoupili. Migranti a žadatelé o azyl ale stále častěji odcházejí z Řecka a Bulharska kvůli zoufalým životním podmínkám. Přecházejí poté přes Balkán dále na sever Evropy. Podle srbského úřadu pro azylanty do země v roce 2014 vstoupilo zhruba 16 500 žadatelů o azyl – většinou ze Sýrie, Afghánistánu a zemí subsaharské Afriky – ve snaze najít útočiště a důstojné životní podmínky na severu Evropy.

„Řecko a Bulharsko i ostatní členské země EU si musí uvědomit, jak strašné dopady má jejich politika na tisíce uprchlíků a žadatelů o azyl. Je nutné, aby tyto státy zlepšily azylové řízení, podmínky přijímání a nedostatečnou integraci,“ řekl Stuart Alexander Zumble, koordinátor Lékařů bez hranic na Balkáně. Stále nefunkční azylový systém v Řecku nutí ty, kdo potřebují ochranu, aby přežívali v otřesných podmínkách. Lidé pak raději volí další riziko a vyhledávají sítě pašeráků, ab mohli opustit zemi a dostat se k lepší pomoci a ochraně. „Situace v Řecku je tak špatná, že tam coby žadatel o azyl nemůžete zůstat,“ uvedl jeden afghánský uprchlík, který strávil 18 měsíců v zadržovacím centru v Řecku a pak se vydal do Makedonie a Srbska.

Julie Remy

Zbytky majetku, včetně bund a přikrývek, které uprchlíkům spálila policie poblíž Subotice.

Mnoho žadatelů o azyl po příchodu do Srbska nemá jinou možnost než přespávat venku jen pod plastovými plachtami nebo v provizorních stanech. Teploty v oblasti ale nyní v zimě padají k -20 °C. Ve vesnici Bogovadja čekají každý den desítky žadatelů o azyl, až bude jejich žádost zaregistrována. Úřad pro azylanty v této oblasti však vyřídí jen hrstku žádostí denně. To nutí žadatele – mezi nimiž jsou i děti a těhotné ženy – čekat v  lese na okraji vesnice. Ve městě Subotica nedaleko hranic s Maďarskem se migranti na noc ukrývají do opuštěných rozpadlých budov. Někteří dokonce spí venku na polích, aby se vyhnuli policii.

Lékaři bez hranic vyzývají členské státy EU, zejména Maďarsko, aby přestaly vracet občany třetích zemí zpět do Srbska. Tato země by s podporou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) navíc měla žadatelům o azyl poskytovat adekvátní podporu a mezinárodní ochranu. Měla by také navýšit své kapacity pro registraci nově příchozích a ubytovat v centrech každého, kdo o azyl žádá, a to v bezpečných, přátelských a efektivních podmínkách.

Tým Lékařů bez hranic od prosince 2014 provozuje mobilní kliniky a distribuuje sady potřeb nezbytných pro přežití zranitelným lidem v Bogovadji a Subotici. Nejčastější zdravotní problémy migrantů, způsobené hlavně mrazivým počasím a nevyhovujícími hygienickými podmínkami, jsou prochladnutí, nemoci dýchacích cest a kožní onemocnění.

„Tito lidé obvykle žijí v nehygienických podmínkách a nemají dostatečné oblečení. Nemohou se umýt a jsou velmi hladoví,“ vypověděl lékařský koordinátor Lékařů bez hranic Vasiliki Armeniakou. „Mnozí mají poraněné svaly a kosti a trpí silnými bolestmi, jsou pořezaní, mají pohmožděniny a omrzlinyzpůsobené dlouhými dny pochodu nebo útěku přes les.“