{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Sexuální násilí v Keni: Klinika Lékařů bez hranic nikdy nezavírá
Každý měsíc ošetří Lékaři bez hranic ve slumu Mathare na východě Nairobi kolem 200 obětí sexuálního násilí. Proto zde zahájili nový program specializovaný na léčbu a pomoc při překonání zažitého traumatu.
„Obětem, které ošetřujeme, je od několika měsíců až po více než 80 let. Obyvatelé Mathare zažívají hrozné věci. I pro nás, lékařský personál, je velmi těžké, když přijímáme například malé pacienty bez doprovodu rodičů,“ říká Ginny Ponsford, lékařka působící na klinice Lékařů bez hranic v Mathare.
Každý měsíc Levandulová (svým jménem i barvou) klinika ošetří více než 200 nových obětí sexuálního násilí. Ve většině případů jde o ženy a děti, jejichž počet navíc stále roste. Klinika byla v Mathare v sousedství Eastlands otevřena v roce 2008. Slum, který se nachází na východ od Nairobi, je domovem více než 200 tisíc lidí, kteří žijí v nesmírně obtížných sociálních a hygienických podmínkách.
„Abychom mohli poskytovat pohotovostní služby a mohli oběti vyzvednout co nejblíže místu napadení, je ambulance v provozu 24 denně, 7 dní v týdnu,” vysvětluje Corinne Torre, koordinátorka programu. „Zdravotník nebo sociální pracovník vezme oběti do své péče a zaznamená si jejich prvotní výpověď o napadení. Po příjezdu na kliniku se pacienti setkají se sociálním pracovníkem, který zapíše vše, co se jim stalo. Poté oběti prohlédne lékař, který jim také poskytne základní ošetření. Napadení preventivně dostanou léky za účelem snížení rizika přenosu HIV/AIDS a jiných sexuálně přenosných chorob. Pak se jim vystaví zdravotní certifikát, který obsahuje výčet všech zranění, který jim umožňuje zahájit soudní řízení, budou-li o ně mít zájem. Toto je ale teprve začátek dlouhého boje, který mají oběti sexuálního násilí před sebou.“
Zahájit nový program v tak rozlehlé oblasti s 2 miliony obyvatel z extrémně rozličných kultur vyžadovalo čas, spoustu terénní práce a řadu jednávání s místními úřady a zdravotnickými zařízeními. Bylo třeba přesvědčit lidi, aby se přestali zdráhat a začali oběti sexuálního násilí posílat na kliniku Lékařů bez hranic. Ta musela od roku 2011 přejít na nepřetržitý provoz, aby pokryla poptávku po svých službách. Od té doby stále roste počet měsíčně přijatých pacientů. V prvním čtvrtletí roku 2014 jich lékařské týmy ošetřily 650.
Po útoku potřebují oběti sociální podporu, ubytování, šaty a potraviny. Lékaři bez hranic jim proto poskytují krátkodobé ubytování a spolupracují s místními organizacemi, aby zlepšili ochranu obětí. Nicméně, po krátkém oddychu se kvůli chudobě oběti musejí často vrátit do své původní komunity, kde byly napadeny. Lékaři bez hranic proto v komunitách zahájili osvětovou činnost, aby upozornili na vážnost takových zločinů a utrpení napadených. Snaží se také povzbudit oběti i jejich rodiny a přátele, aby o incidentech nemlčeli. Týmy Lékařů bez hranic dále zlepšují přístup k ošetření a snaží se iniciovat zavádění preventivních opatření.
Lékaři bez hranic zvažují zřízení druhé stálé pohotovosti pro oběti sexuálního násilí pro celou východní oblast Nairobi, aby udrželi krok s rostoucím rozsahem aktivit. Rozšíření působnosti má zabránit tomu, aby oběti musely čekat mnoho hodin na pomoc, čímž se vystavují riziku dalšího útoku. V plánu je také rozvoj tréninkových a osvětových programů pro týmy keňského ministerstva zdravotnictví, aby se i jeho pracovníci mohli o oběti postarat.
Svědectví z Levandulové kliniky
31letá žena znásilněná třemi muži:
Jednoho dne jsem se vzbudila a šla si jako obvykle po své práci. Toho dne mě znásilnili tři muži. Cítila jsem bolest, jakoby mi krvácelo srdce. Nechtěla jsem o tom nikomu říct ze strachu, že by se mi vysmáli. Dodala jsem si ale odvahu a řekla jsem o tom své kamarádce. Řekla mi, ať jdu na kliniku Lékařů bez hranic. Dali mi tam léky a poradili mi, což mi moc pomohlo. Už zase se cítím jako lidská bytost.
Judtih Ouko, sociální pracovnice:
Jakmile k nám oběti dorazí ze své komunity, je mým úkolem pomoci jim vypovědět, co se stalo. Některé z nich ani nejsou schopné mluvit. Musím pro ně vytvořit prostředí, které jim umožní mluvit a popsat, co se přesně odehrálo. Poté jim můžeme pomoci pochopit jejich reakce na trauma, které zažily, a se vším vyrovnat. Starám se o to, aby se jejich pocity a obavy normalizovaly. Mnoho pacientek přichází více než 72 hodin po útoku, což ovlivňuje vyšetření, léčbu i preventivní opatření. Když jsou pacientky připravené, udělám jim také test na HIV. Poskytujeme poradenství týkající se léků, které budou brát, pomáháme jim porozumět tomu, jak je mají užívat a jak jsou pro úspěšnost jejich léčby důležité.
Dr. Irene Nyagwachi, lékařka:
Mým úkolem je prohlédnout oběti sexuálního násilí a ošetřit je. Poskytujeme také laboratorní vyšetření a preventivní léčbu HIV, pohlavně přenosných chorob a jiných infekcí. Pomáháme i v prevenci proti nechtěnému těhotenství. Zaznamenávám všechny vykonané aktivity. Pokud oběti budou chtít, pomůže jim to při předkládání jejich případu příslušným úřadům. S pacienty jsem v kontaktu i nadále kvůli jejich fyzické i psychologické léčbě.