24 Led 15 15 Zář 17

Polovina syrských uprchlíků v Libanonu bez potřebné zdravotní péče

Bejrút/Ženeva/Praha, 7. února 2013 – Zpráva zveřejněná dnes mezinárodní humanitární zdravotnickou organizací Lékaři bez hranic/ Médecins sans frontières (MSF) ukazuje, že Syřané prchající ze země zmítané násilím do Libanonu žijí v mimořádně choulostivých podmínkách a nedostává se jim uspokojivé humanitární pomoci. Musí být učiněny okamžité kroky k tomu, aby se nově příchozím zlepšil přístup k přístřeší a humanitární pomoci.

Zpráva Misery beyond the war zone - Nouze mimo válečnou zónu přináší výsledky nového průzkumu provedeného Lékaři bez hranic v prosinci 2012 mezi 2100 uprchlými syrskými rodinami v Libanonu. Ve srovnání s výsledky předchozího průzkumu z června 2012 se humanitární situace jednoznačně zhoršila. Mnoho lidí nemá přístup k základní zdravotní péči a většina živoří v žalostných podmínkách neodpovídajících kruté zimě.

V Libanonu, kde nachází útočiště většina syrských uprchlíků, je přístup k humanitární pomoci podmíněn registrací Úřadu Vysokého komisaře OSN (UNHCR). Registrované osoby dostávají stravu, kupóny na palivo a příspěvky na pokrytí výdajů za zdravotní služby. Více než 40 % uprchlíků, kteří se zúčastnili průzkumu, však dosud nebylo oficiálně registrováno.

„V krizové situaci by neměla být registrace podmínkou přístupu k pomoci,“ vysvětluje Bruno Jochum, generální ředitel Lékařů bez hranic. „Mnozí uprchlíci čekají na registraci neúměrně dlouho a setkávají se s různými komplikacemi.“

Přibližně jeden člověk ze čtyř říká, že nemá přístup k žádné pomoci, a 65 % lidí dostává pouze částečnou pomoc, která nepokrývá potřeby jejich rodiny. Na většině území Libanonu kapacita místních komunit přijímat uprchlíky a poskytovat jim pomoc dosáhla limitu. Nově příchozí rodiny nemají prostředky na jídlo, přístřeší ani základní zdravotní péči.

„Jsme v kritické situaci. Nemáme dost jídla a nevíme, kam se obrátit o pomoc. Jediné jídlo nám ze solidarity dávají naši libanonští sousedé. My dospělí se můžeme uskromnit a jíst jen jednou denně, ale naše děti ne,“ vypráví jeden z uprchlíků. „Kdybychom neměli strach z bombardování, vrátíme se hned do Homsu.“ 

Za posledních 6 měsíců se výrazně zhoršila i zdravotní situace uprchlíků. Více než polovina dotázaných si nemůže dovolit léčbu chronických nemocí a třetina lidí byla nucena svou léčbu přerušit, protože byla příliš drahá. Očkování dětí, porodnická a prenatální péče stejně jako základní péče jsou nedosažitelné.

Přístup k bezplatné zdravotní péči pro ty nejohroženější musí mít prioritu bez ohledu na to, zda jsou registrováni, či nikoliv.

Na financování pomoci syrským uprchlíkům v Libanonu se významnou částkou podílí i česká pobočka Lékařů bez hranic. Z příspěvků vybraných od soukromých dárců v České republice v loňském jsme využili pro pomoc syrským uprchlíkům 8 milionů korun. V rámci těchto projektů v Tripolisu a v údolí Bekáa poskytujeme uprchlíkům primární péči, porodnickou a prenatální péči, staráme se o pacienty s chronickými onemocněními (cukrovka, vysoký krevní tlak), provádíme chirurgické zákroky.

„Situace v Sýrii a okolních zemích je otřesná a představuje jednu z nejhorších krizí současnosti. Vzhledem k chybějícím bezpečnostním zárukám jde zároveň o mimořádnou výzvu pro humanitární organizace,“ řekl Pavel Gruber, ředitel Lékařů bez hranic v ČR. „Lékaři bez hranic jako jedna z mála organizací poskytují nezbytnou zdravotnickou pomoc jak přímo v Sýrii, tak syrským uprchlíkům v okolních státech. Lidé, kterým se podaří dostat za hranice do bezpečí, nadále čelí mimořádné humanitární krizi, a proto Lékaři bez hranic zintenzivňují a rozšiřují své programy pomoci.“

Lékaři bez hranic rozšířili své aktivity v Libanonu po příchodu tisíců Syřanů prchajících před násilím ze své země. V roce 2012 poskytli v údolí Bekaa a v Tripolisu více než 23 000 zdravotnických konzultací. Od listopadu 2012 rozdali více než 25 000 předmětů základní potřeby. V polovině ledna 2013 začali Lékaři bez hranic rozdávat kupony na topnou naftu, díky nimž získalo více než 300 rodin topení na 2 měsíce. Lékaři bez hranic rovněž posílili své týmy z 50 na 112 pracovníků a nadále zintenzivňují své operační kapacity.

{{{ labels.morehistories }}}