Pokles nových případů eboly je povzbuzující, ale kritické mezery zůstávají

Nedostatečnost reakce na epidemii zatím brání dosažení nulových hodnot

27. ledna 2015 – Lékaři bez hranic svědčí o klesajícím počtu nových případů ve všech svých centrech na léčbu eboly v Guineji, Libérii a Sierra Leone. V 8 centrech se v tuto chvíli léčí 50 pacientů. Přestože se jedná o slibný vývoj, humanitární a zdravotnická organizace upozorňuje, že ztráta pozornosti by mohla ohrozit pokrok dosažený v potírání epidemie.

„Snížení počtu nemocných nám dává možnost soustředit se na slabiny přetrvávající v současné reakci,“ řekl Brice de la Vingne, operační ředitel Lékařů bez hranic. „Jsme na dobré cestě, ale dosáhnout nuly v počtu nemocných bude náročné, pokud se výrazně nezlepší hlášení nových případů a vyhledávání těch, kdo přišli s nemocnými do styku.“

Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden informovala, že pouze polovina z nových případů v Libérii a Guineji pochází od známých kontaktů. Pro Sierra Leone nejsou tato data známa. „Jeden jediný nový případ může znovu spustit epidemii,“ uvedl de la Vingne. „Dokud nebudou identifikováni všichni, kdo přišli s ebolou do styku, nemůžeme brát situaci na lehkou váhu.“

Tři země nejvíce zasažené ebolou spolu téměř nesdílejí žádné informace o vyhledávání kontaktů. „Mnoho lidí neustále přechází přes hranice. Proto je nutné, aby pozorovací týmy ve všech zemích okamžitě spolupracovaly, jinak se v oblastech bez eboly mohou znovu objevit nové případy,“ dodal de la Vingne. „Je to regionální problém, nikoli národní, přestože se na něj tak reaguje.“

Sierra Leone: Počet případů klesá, ohniska ale přetrvávají

V posledních dvou týdnech se počet ohlášených případů napříč Sierra Leone snížil na nejnižší úroveň od srpna 2014. Situace se rychleji proměňuje spíše v odlehlých zemědělských oblastech než v okrese Kailahun. Tam leží dřívější ohnisko eboly, kde Lékaři bez hranic zahájili svůj zásah v červnu 2014. Ebolu se podařilo v regionu dostat pod kontrolu – od 12. prosince 2014 nebyl hlášen žádný nový případ. Pomohl k tomu komplexní přístup s důrazem na brzkou zdravotní propagaci, vyhledávání kontraktů s nakaženými a monitoring společně se spoluprací několika málo organizací.

Navzdory těmto povzbudivým znamením jsou některá ohniska dále aktivní, zejména hlavní město Freetown, Východní vesnická oblast a okres Port Loko. V současnosti nejvytíženější ebolové centrum Lékařů bez hranic je centrum Prince of Wales, kde bylo k 24. lednu 30 pacientů.

Zastavit šíření nemoci je obzvlášť těžké v přelidněných slumech v hlavním městě. Na dlaších mítech neproběhlo sledování kontaktů s ebolovými pacienty systematicky. Mnoho těch, kdo byli s nemocnými v kontaktu, je drženo v nucené karanténě doma. Někteří z těchto lidí občas nemají dostatek vody a jídla. Taková karanténní opatření mohou rodiny odradit od včasného vyhledání léčby pro jejich příbuzné, protože se lidé bojí, že budou jejich blízcí zamčeni doma.

„Dalším velkým problémem je paralýza veřejného zdravotnictví,“ řekla Karline Kleijer, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic. „Každý desátý zdravotník v zemi ebole podlehl, zdravotnická zařízení jsou v chaosu a lidé s jinými nemocemi než ebolou se jen těžko dostávají k potřebné péči.“

Týmy Lékařů bez hranic v minulém týdnu ve Freetownu distribuovaly 1,8 milionů dávek antimalarik, což byla historicky největší distribuce v rámci epidemie eboly.

Agus Morales/MSF

Distribuce antimalarik v Tombo Town v Sierra Leone.

Guinea: Problémy stále činí strach a stigma

Také Guinea zaznamenala pokles počtu případů. Nemoc se ale ve 14 z 33 prefektur považuje za stále „aktivní“. Objevily se nové případy pocházející z míst, kde se dříve předpokládal klid, jako jsou Boké, Dabola nebo Siguiri.

K podstatnému pokroku zatím v Guineji nedošlo, protože sledování, zdravotní propagace a společenská mobilizace nejsou adekvátní. „Zdravotníci jsou stigmatizování stejně jako ti, kdo ebolu přežili. Lidé stále odmítají vyhledat zdravotní péči a na ebolová centra často nahlížejí se strachem a podezřením,“ vypověděl Henry Gray, krizový koordinátor Lékařů bez hranic.

Lékaři bez hranic v současnosti provozují dvě ebolová centra a kromě toho provádějí sledování, společenskou mobilizaci a trénink v oblasti infekčních opatření. Rychlé reakční týmy jsou na místě a připravené pokrýt potřeby, které by mohly nastat.

Libérie: Urgentní prioritou je bezpečné obnovení veřejného zdravotnictví

V Libérii došlo k prudkému poklesu počtu nemocných, v celé zemi je jich nyní hlášeno jen pět. 17 ledna nebyly v ebolovém centru ELWA 3 v Monrovii žádní pacienti – zcela poprvé od otevření centra. Nyní se v něm nachází pouze dva.

Epidemie vážně poškodila už tak slabý systém veřejného zdravotnictví. Mnoho nemocnic se zavřelo, a ačkoli se již některé znovu otevírají, infekční opatření jsou stále nutná, aby se potlačilo riziko eboly a aby se obnovila důvěra veřejnosti ve zdravotnický systém.

Rychlé reakční týmy Lékařů bez hranic také vyplňují mezery v primární péči, provozují mobilní kliniky a školí místní zdravotnický personál v triáži nebo infekčních opatřeních. Mezi říjnem a prosince distribuovali Lékaři bez hranic antimalarika téměř 600.000 obyvatel Monrovie, aby ulehčili zátěž, kterou znamenají infekce malárií.

Lékaři bez hranic v současnosti provozují osm ebolových center napříč Sierra Leone, Guinejí a Libérií. Rychlé reakční týmy jsou na místě pro případ nenadálé krize a další týmy provádějí sledování, společenskou mobilizaci a školení infekčních opatření ve zdravotních střediscích. Od začátku epidemie již naše týmy pečovaly o téměř 5.000 pacientů, přibližně čtvrtinu všech ohlášených případů. Lékaři bez hranic se také zapojili do dvou klinických zkoušek experimentálních léků ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou (v Libérii) a institutem INSERM (v Guineji). Ve třech nejvíce zasažených zemích nyní pracuje více než 4.000 našich spolupracovníků.

• Vše o ebole