16 Čvc 13 26 Čvc 18

Papua-Nová Guinea: Poskytujeme podporu více obětem domácího a sexuálního násilí

Oběti domácího a sexuálního násilí na Papui-Nové Guineji mají nově lepší přístup ke kvalitní zdravotní a psychologické péči díky tomu, že Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) otevřeli nový projekt v hlavním městě Port Moresby.

Na Klinice 9. míle, zdravotním centru v hustě obydlené části Port Moresby, začali přijímat pacienty a školit místní personál, aby mohl obětem poskytovat integrovanou péči.

V prvním měsíci od otevření se už tým staral o desítky pacientů. V plánu je rozšířit projekt do více městských zdravotních středisek a intenzivněji podporovat centra pro podporu rodiny v hlavních oblastních nemocnicích Port Moresby. Tento dvoustupňový přístup zajistí, že lidé budou moci nalézt pomoc ve střediscích v blízkosti svých domovů a pokud budou potřebovat, dostanou se k důkladnější péči v rodinných centrech.

Lékaři bez hranic také plánují spolupracovat se zdravotními centry a oblastními nemocnicemi i v odlehlejších regionech země. Tým zdravotníků bude poskytovat přímou podporu a klinické kontroly. Jejich cílem bude zajistit, aby se co nejvíce obětí domácího a sexuálního násilí dostalo k léčbě, kterou potřebují.

Blízko domova

Klinická poradkyně Martha Pogo říká, že poskytování péče blízko domova je zásadní, protože oběti násilí se ne vždy mohou dostat do oblastních nemocnic kvůli špatné dopravě i kvůli závažnosti svých zranění.

„Jednu ženu, která přišla na kliniku, zbil její manžel, když byla ve druhé nebo třetím měsíci těhotenství,“ říká Martha. „Ztloukl ji a zkopal, i do břicha. Bydlí jen pár domů odsud, nemohla ale hned přijít, protože po incidentu potratila a krvácela. Byla tak slabá, že se jen plazila. Když se dokázala postavit a občas udělat krok, přišla až sem, do místnosti, kde jsem ji prohlédla. Byla vděčná že, může dál a že jí pomůžeme. Neměla ani sílu dojít na autobus.“

Pět zásadních služeb

© Philippe Schneider - Martha Pogo školí další kolegyni.Projekt v Port Moresby stojí na zkušenostech Lékařů bez hranic z Lae, druhého největšího města Paui-Nové Guineje. Týmy zde mezi lety 2007 a 2013 léčily přes 13 000 obětí sexuálního násilí. Tento projekt právě nedávno převzalo guinejské ministerstvo zdravotnictví, Lékaři bez hranic ho ale budou nadále vzdáleně podporovat. Martha školí na Klinice 9. míle ošetřovatele, aby dokázali poskytovat stejnou sestavu pěti nezbytných služeb jako v Lae. Jedná se o zjednodušený léčebný postup, který zaručuje, že pacienti dostanou tu nejurgentnější léčbu najednou při prvním sezení. Jsou to pohotovostní ošetření zranění, první psychologická pomoc, profylaktická léčba HIV a dalších pohlavně přenosných chorob, pohotovostní antikoncepce a preventivní očkování proti žloutence typu B a tetanu.

Martha trénuje zkušené ošetřovatele, i ti však mají některé zásadní mezery ve vědomostech. I pacienti bývají překvapení, že se před HIV lze bránit, pokud se profylaktická léčba podá do 72 hodin po sexuálním napadení.

Martha říká, že je v Port Moresby povědomí o sexuálním násilí a o nutnosti jeho léčby daleko nižší než v Lae, kde rok pracovala. „Je na tom vidět, jak jsme pokročili.“

Někteří pacienti se nedostali k potřebné léčbě z důvodu nedostatečného lékařského povědomí. Psychosociální pracovnice Rolling Morgan vyprávěla o jedné šestileté dívce, kterou před rokem pohlavně zneužíval člen rodiny a která stále trpěla neléčenou pohlavní chorobou. Poté, co se přišla léčit do Kliniky 9. míle, se její symptomy začaly po týdnu vytrácet.

„Pro tak malé dítě je strašné trpět chronickou pohlavní chorobou,“ říká Rolling. „Je zarážející, že rok žila, aniž by se vědělo, co se v jejím těle odehrává, aniž by si toho všimli lékaři a pochopili situaci. Bylo ale báječné, že jsme jí mohli přímo lékařsky pomoci.“

Potřeba mluvit

Kromě poskytování přímé zdravotní péče začíná být Klinika 9. míle známá jako bezpečné místo, kam mohou lidé přijít a promluvit si, ať už se stali obětmi násilí před hodinou nebo před rokem.

„Jsme v obydlené oblasti, která ale nemusí zákonitě být bezpečná. Klinika se však stává místem, kam lidé přicházejí a dělí se o své příběhy, protože vědí, že se jim tu dostane kvalitní péče,“ říká Rolling.

Martha Pogo vzpomíná na prvního pacienta, kterého na klinice léčili. Byla to nezletilá dívka, která se stala obětí sexuálního násilí před dvěma lety, ale neměla nikoho, komu by se odvážila svěřit. „Neměla žádné zdravotní obtíže, jen si s někým chtěla promluvit. Po dvou letech konečně ty správné lidi našla v nás.“

Dlouhodobý dopad

Lékaři bez hranic v Port Moresby pracují v již existujících zdravotních zařízeních, podporují místní ošetřovatele a poskytují jim školení. Setkali se s ochotou zdravotnických zařízení spolupracovat a naučit se nové postupy.

Týmy Lékařů bez hranic doufají, že budou ošetřovatelé schopni školit své kolegy, aby mohli poskytovat stejných pět zásadních zdravotních služeb.

„Jsem opravdu šťastná, když vidím ty mladé ošetřovatele zapálené pro něco nového. Je vidět, že se o svou práci dokážou postarat. Naštěstí to znamená, že se oběti sexuálního násilí budou moci dostat k potřebné zdravotní péči i v daleké budoucnosti,“ říká Rolling.

Lékaři bez hranic pracují v Papui Nové Guinei od roku 1992. Kromě projektu v Port Moresby provozují také centrum pro podporu rodiny v Tari. Dále podporují primární péči a péči o matku a dítě ve zdravotním středisku Buin v Bougainville.

{{{ labels.morehistories }}}