Pákistán: záchrana životů na pohotovosti nemocnice Timergara

„Pořád si pamatuji velký bombový útok v dubnu 2010, ke kterému došlo asi 300 metrů od naší nemocnice. Za několik minut po výbuchu už před pohotovostním oddělením čekaly desítky zraněných pacientů. Museli jsme rychle identifikovat ty nejpotřebnější,“ vzpomíná Dr. Muhammad Zaher, který pracuje s Lékaři bez hranic v nemocnici v Timergara v severovýchodním Pákistánu.

Ještě před několika lety byla oblast Dolní Dir na hranici mezi Afghánistánem a kmenovými oblastmi Pákistánu dějištěm bojů mezi armádou a ozbrojenými skupinami. Bezpečnostní situace je v oblasti stále špatná a bombové útoky, střety a vraždy jsou na denním pořádku.

Další z hlavních příčin těžkých úrazů jsou dopravní nehody. „Silnice jsou ve velmi špatném stavu,“ vysvětluje Dr. Zaher. „Každý malý náklaďák zde běžně veze 25 nebo 30 lidí. Případná nehoda pak vede k mnoha úrazům.“

Lékaři bez hranic podporují nemocnici v Timergara od roku 2009. Tým na pohotovostním oddělení implementoval nový systém třídění pacientů a také vyvinul plán pro krizové situace spojené s náhlým příchodem velkého množství pacientů.

Zvládání takových událostí je závod s časem. Krizový plán umožňuje zdravotníkům rychle identifikovat a rozdělit pacienty podle ukazatelů životních funkcí. Pacienti jsou děleni do čtyř kategorií: zelená znamená, že pacient je stabilizován a může několik hodin počkat, žlutá znamená, že může počkat jednu hodinu, červená znamená, že je v rámci minut nutné poskytnout život zachraňující péči, a černá signalizuje pacienty, kteří jsou již mrtví, nebo jim nejde pomoci. „Červení“ pacienti jsou okamžitě posíláni k resuscitaci. „To nám umožňuje poskytnout kvalitní péči co největšímu množství pacientů a zachránit maximum životů v co nejkratším čase,“ říká Dr. Zaher.

Rutinní systém triáže využívající Jihoafrické triážní hodnocení (SATS) byl také implementován pro zlepšení každodenní péče o pacienty na pohotovostním oddělení. Každý pacient po příchodu projde vstupním vyšetřením, při kterém mu personál změří krevní tlak, tep a celkový zdravotní stav tak, aby se mu co nejlépe přizpůsobila léčba. V prvních třech měsících roku 2012 systémem prošlo celkem 12.162 pacientů a 3.271 jich bylo ošetřeno v resuscitačním oddělení.

V oblasti Dolní Dir je závažný nedostatek kvalitní specializované zdravotní péče a Lékaři bez hranic proto v Timergara poskytují i pohotovostní operace pro pacienty ze širokého okolí. Někteří pacienti v závažném stavu jsou umístěni v nemocnici v Timergara, jiní jsou převezeni do sousedních oblastí Horní Dir nebo Bajaur.

„Postřelil mě můj obchodní partner. Bylo to v hornaté oblasti u hranic s Afghánistánem. Cesta byla nesjízdná. Nejdříve mě lidé hodinu nesli na nosítkách a poté jsme hodinu jeli autem do nejbližší nemocnice Samar Bagh Tehsil. Tam mi dali infúzi a poslali mě sem,“ říká Anwar, který v Timergara podstoupil akutní operaci a teď se zotavuje.

„Od doktora v nemocnici Samar Bagh jsme si půjčili 5000 pákistánských rupií (asi 43 eur). Mysleli jsme, že tady za operaci budeme muset zaplatit. Jsme rádi, že je péče bezplatná. Jinak bychom museli prodat náš dům a všechen dobytek, a stejně bychom neměli dost na zaplacení,“ říká Anwarův strýc.

Lékaři bez hranic v současnosti v nemocnici v Timergara podporují pohotovostní oddělení, chirurgii a oddělení pro matky a děti. Pacientům je také poskytována psychologická péče. Všechny služby Lékařů bez hranic jsou poskytovány bezplatně.

Lékaři bez hranic v Pákistánu působí od roku 1986. Kromě projektu v Timergara působí organizace také v Dargai, Hangu a Péšávaru v provincii Chajbar Paštúnchwá, v Kvétě, Kučlaku, Dera Murad Jamali a Chamanu v provincii Balúčistán a v Kurramu v  Kmenových územích. V tomto roce bude ještě otevřen projekt v Karáčí v provincii Sindh.

Pro všechny své aktivity v Pákistánu se Lékaři bez hranic spoléhají výhradně na soukromé dárce a nepřijímají prostředky od žádné vlády, dárcovské agentury nebo jiných skupin s politickými nebo vojenskými vazbami.