Pákistán: Léčba podvýživy v Sukkuru

Tak jako stovky dalších záplavami postižených lidí musela i Nabila nechat všechno za sebou a opustit svůj domov ve vesnici Lori. Nyní žije se svou rodinou v táboře v Sukkuru na severu provincie Sindh.

„Moje dcera stále zvracela, měla také průjem a horečku. Vzala jsem jí do nemocnice, ale její stav se nezlepšil. Lékař mi řekl, abych ji vzala sem,“ říká Nabila a tiskne k sobě svou křehkou 1roční dceru Suhu.

Suha trpí vážnou podvýživou a nyní se léčí v intenzivním terapeutickém výživovém centru, které Lékaři bez hranic založili na pediatrickém oddělení Železniční nemocnice v Sukkuru.

» Podívejte se na video z terapeutického centra v Sukkuru

Záplavy, které stále sužují Pákistán, zanechaly mnoho lidí bez přístupu k základním životním potřebám, chybí jim čistá voda, přístřeší i základní zdravotní péče. Stovky tisíc vysídlených lidí utekly v posledních týdnech do Sukkuru a nejzranitelnější mezi nimi jsou právě malé děti, jako je Suha.

Většina pacientů se do terapeutického centra dostává prostřednictvím sítě mobilních klinik, kterou provozují Lékaři bez hranic na různých místech kolem Sukkuru. Zdravotníci během výjezdů pomocí jednoduchého pásku na měření obvodu nadloktí určují výživový stav dětí do 5 let a identifikují tak rychle ty, které potřebují akutní léčbu.

„Vysídlení tolika lidí pouze zhoršilo už existující zdravotnické problémy. Tyto děti trpí podvýživou kvůli nedostatku jídla, čisté vody a proto, že nemají slušné místo na spaní,“ říká ošetřovatel Lékařů bez hranic Abdul Wasay při ranní kontrole.

Ve zdejším terapeutickém centru působí 4 lékaři, 8 sester a ošetřovatelů a 4 osvětoví pracovníci. Program zahrnuje poskytování vysoce kalorických a výživných potravin, včetně obohaceného mléka a potravinových doplňků bohatých na mikroživiny a proteiny.

„Centrum musí fungovat nepřetržitě ve dne i v noci,“ říká dále Wasay. „Děti musí být krmeny každé dvě hodiny a musíme pečlivě monitorovat jejich chuť k jídlu, trávení i přechod na normální stravu.“

V izolační místnosti leží 8letá Kubra s hlavou v klíně svojí matky. „Potřebujeme vodu, jídlo a ubytování,“ říká její matka Noora. „Potřebujeme všechno.“ Kubra musí být izolovaná od ostatních pacientů, protože kromě podvýživy trpí také tuberkulózou, která je vysoce nakažlivá.

„Ve skutečnosti sem většina pacientů přichází i s dalšími přidruženými nemocemi, jako jsou průjmy, kožní infekce, zapal plic nebo tuberkulóza. Je důležité, aby byli správně diagnostikováni a léčeni. Naši pracovníci objasňují matkám proces léčby a snaží se zvýšit jejich povědomí o výživě a ochraně před nemocemi,“ vysvětluje Wasay.

Od 28. srpna, kdy bylo toto intenzivní výživové centrum otevřeno, zde bylo léčeno již kolem 100 vážně podvyživených dětí.

Záplavy za sebou nenechaly mnoho důvodů k optimismu. Ale Nabila stále věří, že se její dcera uzdraví. „Nevím, kdy mojí dceru pustí z nemocnice, ale vidím, že se její stav zlepšuje. Jsem šťastná, že už nemá průjem. Má více energie a po troškách začíná jíst. Doufám, že co nejdříve přibere.“

Od roku 1988 poskytují Lékaři bez hranic pomoc v Pákistánu místním obyvatelům a uprchlíkům z Afghánistánu, kteří trpí následky ozbrojených konfliktů, omezeného přístupu ke zdravotní péči a přírodních katastrof (v provinciích Chajbar Paštúnchwá, Balúčistán, Sindh, Paňdžáb, Kašmír a ve Federálně spravovaných kmenových územích).

Od začátku letošních záplav distribuovali Lékaři bez hranic 24.834 souprav základního vybavení a 6.801 stanů; provedli 27.151 zdravotnických konzultací; založili 7 center na léčbu průjmových onemocnění; postavili 258 latrín a instalovali 11 stanovišť pro orální rehydrataci. Kromě toho zde Lékaři bez hranic provozují 12 mobilních klinik a každý den distribuují 718.000 litrů pitné vody. V programech Lékařů bez hranic v Pákistánu v současnosti působí 152 mezinárodních a 1279 pracovníků.

Lékaři bez hranic pro své mise v Pákistánu nepřijímají prostředky od žádné vlády a při financování programů se spoléhají pouze na soukromé dary.

» Čtěte více o situaci v Pákistánu