13. prosinec 2013

Brusel/Praha, 12. prosince 2013 – Lékaři bez hranic / Médecins Sans Fontières (MSF) zaslali otevřený dopis Valérii Amos, ředitelce Úřadu pro koordinaci humanitární činnosti OSN (OCHA) a zástupkyni generálního tajemníka OSN pro humanitární činnost. Upozorňují v něm, že záměr humanitárních agentur OSN zmobilizovat své kapacity v reakci na humanitární krizi ve Středoafrické republice musí být neprodleně z příslibu přeměněn na reálné aktivity odpovídající vážnosti situace a obrovskému rozsahu potřeb středoafrického obyvatelstva.

Stálý meziresortní výbor OCHA, který je rozhodčím fórem zahrnujícím hlavní humanitární agentury, se rozhodl posílit své humanitární aktivity ve Středoafrické republice. To znamená, že by se pro pomoc v této krizi mělo uvolnit více finančních prostředků.

To je sice žádoucí krok, přichází ale příliš pozdě. Ve Středoafrické republice se humanitární situace během posledních měsíců radikálně zhoršila a mnoho toho již mohlo být učiněno. Aktivity OSN ve Středoafrické republice byly však až dosud nedostatečné a často přerušované. Některé agentury stáhly své týmy z oblastí, kde jich bylo potřeba, někdy i na dlouhou dobu, což dramaticky narušilo rozšiřování pomoci. „Toto příliš pozdní rozhodnutí musí mít reálný dopad na to, jak humanitární agentury OSN reagují na krize, a musí vést ke změně jejich postupů,“ řekl Dr. Bart Janssens, operační ředitel Lékařů bez hranic.

Nedostatečnou podporu ze strany OSN nejlépe ukazují dva příklady: Lékaři bez hranic opakovaně žádali agentury OSN, aby dodaly jídlo, stany a mýdlo pro více než 15.000 obyvatel vysídlených do okolí letiště v Bangui. Nedostalo se jim žádné odpovědi. Zástupci OSN v základně FOMAC v Bossangoe dokonce neposkytli podporu vysídleným obyvatelům, kteří se skrývali přímo na základně v době, kdy do ní byl z bezpečnostních důvodů zamezen další přístup. Postarat se o ně museli Lékaři bez hranic. Pracovníci OSN zůstali v době bojů v Bossangoe několik dní v bezpečí základny a nechali tak 30.000 osob v hlavních táborech vnitřně vysídlených bez pomoci. Týmy Lékařů bez hranic a organizace Akce proti hladu (ACF) se přitom v tu samou dobu pohybovaly napříč městem a poskytovaly krizovou pomoc.

Navzdory opakovaným žádostem zatím agentury OSN nezasáhly ani ve městech Yaloké ani Bouca, kde je situace kritická. „Přes veškeré úsilí nedokáží Lékaři bez hranic a několik málo dalších organizací pokrýt obrovské humanitární potřeby. Agentury OSN musí začít poskytovat skutečnou, konkrétní podporu odpovídající míře potřeb,“ dodal Dr. Janssens.

Lékaři bez hranic na děsivou humanitární situaci ve Středoafrické republice upozorňují už několik měsíců. Svou činností demonstrovali, že je zde možné pracovat i navzdory obtížné bezpečnostní situaci, a dokonce rozšířili své humanitární aktivity v zemi.

Lékaři bez hranic pracují ve Středoafrické republice nepřetržitě od roku 1997. V současné době zde provozují 7 dlouhodobých programů (ve městech Paoua, Carnot, Zémio, Boguila, Kabo a Batangafo Ndélé) a zahájili krizové projekty ve městech Bangui, Bossangoa, Bouca a Bria. Mobilní týmy poskytují zdravotní péči v oblastech Bouar a Yaloké a v táborech vysídlených obyvatel v Bangui. Lékaři bez hranic doufají, že budou moci zahájit další aktivity ve městech Bangassou a Ouango.

Lékaři bez hranic poskytují bezplatnou zdravotní péči celkem zhruba 400.000 obyvatel Středoafrické republiky. Více než 100 mezinárodních a 1 100 místních spolupracovníků Lékařů bez hranic pracuje v 7 nemocnicích, 2 zdravotních centrech a 40 zdravotnických stanovištích.

Příbuzné články a publikace