{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Mezi uprchlíky v Libanonu je čím dál více nechtěných těhotenství. Kvůli obavám z budoucnosti
V Libanonu žije nejvíce uprchlíků na světě - v přepočtu na počet obyvatel. Ve čtyřmilionové zemi je přibližně 1,5 milionu Syřanů, kteří prchli před válkou. Potřebují přístřeší, práci a zdravotní péči. „U našich pacientů je poměrně vysoký počet nechtěných těhotenství. Jde o rezignaci. Neznamená to, že by nechtěli děti. Jde o to, že už před sebou nevidí dobrou budoucnost,“ říká Paul Yon, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Libanonu.
Lékaři bez hranic v Libanonu pomáhají syrským a palestinským uprchlíkům a zároveň chudším Libanoncům. Co nejvíce potřebují?
V současné době mají největší potřeby syrští uprchlíci, kteří přišli o všechno. Potřebují přístřeší, práci a lékařskou péči. Libanon není signatářem Úmluvy o uprchlících z roku 1951, což znamená, že Syřané a Palestinci zde nejsou oficiálně považováni za uprchlíky. A vláda po vypuknutí krize v Sýrii nezřídila žádné oficiální uprchlické tábory. Mnoho Syřanů proto žije v neformálních stanových osadách, ve stanech postavených z dřevěných konstrukcí a plastového krytí. Zimy jsou tady tvrdé, v údolí Biká mohou teploty klesnout pod nulu. Většina lidí nemá elektřinu ani přístup k vodě. V Libanonu existuje asi 1200 neformálních stanových táborů. Kromě toho jsou tady uprchlíci z Palestiny, kteří tu žijí už několik desetiletí.
V jaké situaci se nacházejí oni?
V jiné. První tábory pro Palestince vznikly už v roce 1948. Po šedesáti letech už tyto tábory vypadají spíše jako města. Jsou v nich obchody, restaurace, školy. Mnoho palestinských rodin ale žije v extrémní chudobě. Nemají přístup k veřejným službám, žijí ve velmi špatných podmínkách, nemohou vlastnit žádné nemovitosti. A jakmile mají lidé ekonomické problémy, nabalují se na ně další obtíže – nemají peníze na učebnice, lékaře ani zdravou stravu. Kromě toho, život v táboře – bez možnosti pracovat – přináší řadu psychických problémů.
S jakými zdravotními problémy přicházejí pacienti do klinik Lékařů bez hranic nejčastěji?
Setkáváme se s infekcemi dýchacího ústrojí, kožními chorobami, nemocemi zažívacího traktu, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, astmatem a podobně. V Libanonu je 80 % zdravotních zařízení soukromých. První překážka, které musejí uprchlíci v Libanonu čelit, tak je ekonomická. Lidé nemají peníze na vyšetření. A například léky na vysoký krevní tlak nebo cukrovku jsou drahé. Uprchlíci si také musejí obnovovat svá povolení k pobytu a to stojí 200 dolarů na osobu. Řada z nich na to nemá prostředky a bojí se, že je zatkne policie. Kvůli těmto obavám někteří z nich nechtějí cestovat do zdravotnických zařízení.
Jak jim Lékaři bez hranic pomáhají?
Ročně poskytujeme bezplatně 342 tisíc lékařských konzultací v rámci základní lékařské péče, psychologické péče nebo péče o sexuální a reprodukční zdraví - včetně předporodní a poporodní péče či plánovaného rodičovství. Plánované rodičovství je v některých zemích do určité míry tabu. Tady je všeobecně přijímáno a lidé mají o něj čím dál větší zájem. Procento nechtěných těhotenství je tady poměrně vysoké. Pokud naši pacienti říkají, že jde o nechtěné těhotenství, je to rezignace. Neznamená to, že by nechtěli děti. Jde o to, že už před sebou nevidí dobrou budoucnost a říkají, že raději nechtějí velkou rodinu. Proto poskytujeme ženám antikoncepční prášky, kondomy a podobně. Kromě toho jsme v roce 2015 poskytli 63 tisíc konzultací pro pacienty s chronickými nemocemi jako je vysoký krevní tlak či cukrovka. V našich porodnických klinikách jsme předloni asistovali u 2 500 porodů (novější statistiky zatím nejsou k dispozici).
A co program psychologické péče Lékařů bez hranic?
Mnoho našich pacientů má psychologické problémy. Řada z nich sledovala, jak byly zničeny jejich domy či během konfliktu ztratili své blízké příbuzné. Po více než pěti letech syrské války nemají pozitivní vyhlídky do budoucna. V místní syrské komunitě je velmi rozšířené pomočování u dětí - většinou se týká dětí od šesti do deseti let. Je to běžný psychologický problém v kontextu, kdy lidé prchají před válkou. Zjednodušeně řečeno: děti se chtějí vrátit do svého dřívějšího života, do chvíle před tím, než se jim to špatné začalo dít. Když byly ještě velmi malé. A když byly velmi malé, pomočovaly se v posteli. S našimi pacienty na řešení tohoto problému pracujeme. To řešení je poměrně jednoduché. Zabere to šest psychologických sezení. Jenže uprchlíci mají problém cestovat, některé děti tak přijdou jen jednou či dvakrát…
Od začátku krize v Sýrii v roce 2011 přišlo do Libanonu odhadem 1,5 milionu syrských uprchlíků a také palestinských uprchlíků, kteří žili v Sýrii. Kromě toho žijí v Libanonu palestinští uprchlíci, kteří tam začali odcházet už v roce 1948. Většina uprchlíků v Libanonu je z velké části závislá na humanitární pomoci. Lékaři bez hranic provozují v Libanonu třináct klinik, kde poskytují základní zdravotní péči. Kromě toho provozují tři zdravotnická střediska, kde poskytují péči o matku a dítě.
Čtěte dále: