{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Libérie: Lékaři bez hranic pomáhají znovu oživit veřejné zdravotnictví
Počty pacientů nakažených ebolou v zemi soustavně klesají. Lékaři bez hranic proto mohou podporovat místní zdravotnictví, aby bezpečně obnovilo své služby.
20. března 2015 byl v liberijském hlavním městě Monrovii potvrzen nový případ eboly. Došlo k tomu v ebolové tranzitní jednotce, kterou Lékaři bez hranic otevřeli v prosinci 2014 v tamní nemocnici Redemption. Pacientka, která o několik dní později zemřela, znamenala pro Libérii první případ nákazy po více než dvou týdnech.
„Naším prvním cílem je co nejdříve identifikovat ty, kdo se ebolou nakazili,“ vysvětluje Dr. Hanna Majanen, lékařská vedoucí týmu Lékařů bez hranic v Monrovii. „Ačkoli většina pacientů, kteří jsou k nám posíláni, nemá ebolu, stále je musíme před jakoukoli péči otestovat. Zdravotnický personál má pochopitelné obavy. Během epidemie se virem nakazilo 372 zdravotníků a 179 jich ebole podlehlo.“
„Virus nám všem dal tu nejtěžší lekci. Mnozí naši kolegové zemřeli, když se snažili s nemocí bojovat bez pořádného školení a vybavení. Abychom uctili jejich památku, musíme být stále opatrní.“
Rychlé testy na ebolu stále nejsou k dispozici a čekání na laboratorní výsledky znamená ztrátu cenného času. „Jsme svědky toho, jak lidé umírají zkrátka proto, že se jim včas nedostane zdravotní péče,“ říká Philippe Le Vaillant, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Libérii. „Lidé podléhají vážným onemocněním, jako je malárie nebo tyfus. Stejnému osudu čelí těhotné ženy, u nichž dojde k porodním komplikacím.“
V Libérii je nyní sice dostatek ebolových center, lidé se ale stále jen s obtížemi dostávají k běžným službám veřejného zdravotnictví. Většina zdravotnických zařízení opět otevřela, jejich činnost je ale nižší než před epidemií. Mnoho pacientů se pořád zdráhá vyhledat pomoc.
Lékaři bez hranic se po konzultaci s místním ministerstvem zdravotnictví rozhodli otevřít novou pediatrickou nemocnici v Monrovii, aby navýšili kapacity pro pohotovostní léčbu pacientů trpících jiným problémem než ebolou. Tato nepřetržitě fungující nemocnice disponuje 46 lůžky pro děti mladší 5 let a jejich počet může zvýšit až na 100. Na ochranu pacientů i personálu před možnou kontaminací ebolou byly v zařízení zavedeny zesílené protokoly infekční kontroly.
„Snaze chránit personál i pacienty nemocnice pomáhá řada opatření: pečlivý proces triáže (třídění pacientů), doplňkové ochranné vybavení, větší prostor mezi lůžky, důsledná dekontaminace i postupy nakládání s odpadem,“ uvádí Dr. Myriam Deguillen, ředitelka nemocnice Lékařů bez hranic. „Je nutné, aby zdravotničtí pracovníci i pacienti začali zase důvěřovat systému zdravotnictví. Naším hlavním zájmem zůstává jejich bezpečí.“
Lékaři bez hranic také pomáhají nemocnici James David Junior Memorial (JDJ) v Paynesville ve snaze přizpůsobit bezplatné pediatrické a mateřské služby standardům, které nově počítají s rizikem eboly. Mnoho příjmů zde tvoří novorozenci, jejichž matky musely rodit doma.
Týmy Lékařů bez hranic také podporují 23 zdravotních klinik v okresech Montserrado a Grand Cape Mount v zavádění bezpečnějších postupů. Tamního školení se často účastní také členové místní komunity. „Nepotřebujeme dětem kupovat prášky v lékárně. Musíme se ujistit dřív, než je v případě nemoci pošleme do zdravotního střediska. Teď už vím, že tu ebolu berou vážně,“ řekl Morris Gibson na klinice T.G.K. v Clara Town, předměstí Monrovie.
„Ebola napáchala v Libérii, Guineji a Sierra Leone takové škody, protože zdejší zdravotnictví bylo nedostatečné už před epidemií,“ dodává Philippe Le Vaillant. „Situace se tu musí výrazně zlepšit, zejména v oblasti infekční kontroly a epidemiologického dohledu. Musí k tomu dojít rychle, abychom dosáhli a udrželi vyšší standardy kvality.
„Virus nám všem dal tu nejtěžší lekci,“ vzpomíná Beatrice Jlaka, vrchní sestra na JIP nemocnice JDJ. „Mnozí naši kolegové zemřeli, když se snažili s nemocí bojovat bez pořádného školení a vybavení. „Abychom uctili jejich památku, musíme být stále opatrní. Teď už se nebojím svojí práce – jsem připravená.“
Lékaři bez hranic otevřeli ebolové centrum ELWA 3 v Monrovii v srpnu 2014. Liberijské ministerstvo zdravotnictví převzalo zařízení na konci března 2015. Tranzitní jednotka pro pacienty s podezřením na nákazu funguje od loňského listopadu. Další ebolové centrum Lékařů ve Foye se uzavřelo v prosinci poté, co byl konec epidemie oficiálně vyhlášen v celém okrese Lofa. Za celou dobu epidemie se v ebolových zařízeních Lékařů bez hranic úspěšně vyléčilo 670 pacientů.
Rychlé reakční týmy také nedávno vyrazily do okresů Grand Bassa, Grand Cape Moune a Margibi, aby zde pomohly zdravotnickým úřadům s případy lokálního propuknutí nemoci.
V říjnu 2014 týmy Lékařů bez hranic také distribuovali léky na prevenci malárie v západní části liberijského hlavního města. Distribuce pokryla odhadem 600.000 osob.