Lékaři bez hranic vítají rozhodnutí Světové zdravotnické organizace zařadit uštknutí hadem na seznam opomíjených tropických nemocí

Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic přivítala rozhodnutí Světové zdravotnické organizace (WHO) přidat uštknutí hadem na seznam opomíjených tropických nemocí (Neglected Tropical Diseases – NTD). Navzdory odhadům, že hadímu uštknutí podlehne každoročně 100 000 lidí, tedy mnohem více než jakékoli jiné chorobě na seznamu, existují jen velmi omezené možnosti léčby a prevence proti uštknutí. Přístup k život zachraňujícím sérům je navíc velmi omezený.

„Jde o jedinečnou příležitost konečně otevřít seriózní diskusi o uštknutí hadem,“ říká Julien Potet, strategický poradce pro tropické nemoci v kampani Access Lékařů bez hranic.

Dodávky sér proti hadímu jedu jsou v nejpostiženějších zemích stále problematické. V některých zemích jsou doposud na trhu prokazatelně neefektivní přípravky, v jiných se účinná séra již nevyrábí – například lék Fav-Afrique od Sanofi, který byl experty vyhodnocen jako velmi účinný přípravek proti jedu řady afrických druhů plazů. Společnost Sanofi se rozhodla stáhnout přípravek Fav-Afrique z Afriky v roce 2014 a poslední dávky již nyní překročily datum expirace.

Český lékárník Stanislav Havlíček, která se nedávno vrátil z půlroční mise v Jižním Súdánu, přímo na misi zažil situaci, kdy v projektu došla původní séra Fav-Afrique účinná proti řadě nejrůznějších jedů: „Poslední vakcínu FAV-Afrique jsme na mojí misi použili před půlnocí 31. prosince 2016 a s velkou pravděpodobností to bylo její poslední užití vůbec. Pacient dostal celkem 2 ampule kombinovaného séra proti deseti hadím jedům a 2. ledna mohl odejít domů. Pro dalšího pacienta o den později už jsme vybírali vhodnější ze dvou náhradních možností. Každá je proti třem hadím jedům, dohromady proti pěti. A protože pacient neví, jaký had jej uštkl, musíme několik hodin pozorovat, jak se jeho otrava vyvíjí. I tento pacient měl štěstí a uzdravil se. Jenže se léčil víc než týden. Bylo potřeba celkem 6 dávek a každá z nich se musela podávat v infuzi.“

Světová zdravotnická organizace nyní započala s vytvářením žebříčku kvality existujících sér, aby jednotlivým zemím usnadnila výběr kvalitních přípravků, které jsou účinné proti jedu místních druhů hadů a jejich podávání je jednoduché.

K problémům doprovázejícím dodávky sér proti hadímu uštknutí se přidávají i další obtíže spojené s nedostatkem příslušných diagnostických testů na důvěryhodné prokázání druhu hada, který pacienta uštkl. Často také schází systematické školení a odborné klinické vedení zdravotníků, kteří špatně vyhodnocují počet a druh uštknutí u svých pacientů. Stanislav Havlíček k tomu dodává: „I pro nás přechod z FAV-Afrique na náhradní méně účinná séra znamenala komplikovaně přeškolit personál nemocnice. A pro pacienty znamená vyšší riziko, mnohem delší působení jedu v těle a podstatně delší léčení.“

Lékaři bez hranic každoročně ošetří po celém světě více než 2 000 obětí hadího uštknutí v rámci projektů v zemích jako Středoafrická republika, Etiopie, Jižní Súdán nebo na Blízkém východě. Lékaři bez hranic poskytují ošetření bezplatně. Ve zdravotnických zařízeních se může cena při přímé platbě často vyšplhat až na 100 dolarů, což je pro obyvatele venkovských oblastí prakticky nedostupné, a proto se ocitají v ohrožení života.