09 Květen 12 15 Zář 17

Lékaři bez hranic pokračují v činnosti v Severním Kivu i přes zhoršující se situaci

I přes neustálé zhoršování již tak nestabilní situace v provincii Severní Kivu v Demokratické republice Kongo pokračují Lékaři bez hranic v poskytování primární a sekundární péče pro místní populaci. V oblasti podporují čtyři referenční nemocnice, dvanáct zdravotních center, čtyři zdravotní ordinace, několik center pro léčbu cholery (CTC), týdenní mobilní kliniky a potřebné pohotovostní aktivity.

Eskalace konfliktu mezi ozbrojenými skupinami probíhající od začátku dubna vede k vysídlování populace, zraněním a vyšší úmrtnosti způsobené některými infekčními chorobami ve zranitelné populaci.

„V posledních týdnech jsme zaznamenali růst případů podvýživy a infekcí dýchacích cest. Také jsme ošetřili více než 24 pacientů přímo zraněných v bojích,“ říká Corry Kik, zdravotní koordinátorka Lékařů bez hranic v Severním Kivu.

Matka čtyřleté pacientky s podvýživou popisuje dopady rostoucí nestability na obyvatelstvo. „Dnes jsem přišla do nemocnice se svou dcerou, která trpí akutní podvýživou. Žijeme ve vesnici, která je odsud tři hodiny chůze. Kvůli nejistotě v několika posledních týdnech nespíme v našem domě, ale na poli nebo v křoví. V noci vesnice přepadávají bandité a ve dne se zase bojuje. Je těžké sehnat něco k jídlu, když kolem létají kulky a brání nám pracovat na poli.“

Další pacienti byli přímo zraněni při ozbrojených střetech. Jedním z nich je i Momo, který byl převezen do nemocnice Lékařů bez hranic spolu s pěti dalšími pacienty.

„Rozhodl jsem se opustit dům a jet do Gomy, abych tam navštívil rodinu a vyřídil některé záležitosti. Odjel jsem taxíkem s 20 dalšími pasažéry asi v sedm ráno. Po deseti minutách jsem zaslechl několik zapískání a za půl minuty se začalo střílet. Byl jsem zasažen dvěma kulkami do pravé nohy a jednou do levé. Ti čtyři maskovaní muži ani auto nezastavili a začali rovnou střílet. Nejvíce bych si přál, aby tahle válka skončila a lidé spolu zase mluvili a vyřešili své spory, protože těmito srážkami nejvíc trpí místní obyvatelé.“

I přes nestandardní logistické komplikace při převozu pacientů, personálu a zásob zůstává v terénu většina týmů Lékařů bez hranic. Pokračují v poskytování zdravotní péče pro všechny pacienty a podle potřeby rozdávají materiál okolním zdravotním střediskům.

„I když je stále složitější se do některých míst dostat, jsme stále schopní působit v našich projektových lokalitách a udržovat prostředky a prostor pro léčbu nejpotřebnějších pacientů,“ říká vedoucí mise Lékařů bez hranic v Severním Kivu Christine Buesser.

Konflikt v Severním Kivu dále zatěžuje populaci, která už tak zápasí s malou dostupností zdravotní péče.

Lékaři bez hranic poskytují primární a sekundární zdravotní péči napříč provincií Severní Kivu. Podporují referenční nemocnice v Mweso, Pinga, Masisi a Rutshuru a zdravotní střediska a mobilní kliniky v Kitchanga, Mweso, Pinga, Masisi a Rutshuru. Provozují také centra pro léčbu cholery v Goma a přilehlých oblastech. Pohotovostní týmy pravidelně vyhodnocují situaci a zasahují i v dalších oblastech. Kvůli sérii závažných bezpečnostních  incidentů v dubnu 2012 se Lékaři bez hranic rozhodli evakuovat z Nyanzale a Butembo a značně omezit své týmy v Rutshuru. V té době však organizace také obnovila plný rozsah aktivit v Masisi, po pětiměsíční přestávce způsobené útokem na jednu ze základen Lékařů bez hranic, při němž byl těžce zraněn jeden člen personálu.

{{{ labels.morehistories }}}