„V Kundúzu jsem viděla pravý lidský přístup k medicíně. Byla to skutečná péče o pacienty – týmy zdravotníků léčily v první řadě muže, ženy a děti, ne případy, zranění a zlomeniny.“

Dr. Joanne Liumezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic
06. říjen 2015

Dr. Joanne Liu, mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic

Po čtyři roky bylo traumacentrum Lékařů bez hranic v Kundúzu jediným zařízením svého druhu v severovýchodním Afghánistánu, které poskytovalo nezbytnou zdravotní a chirurgickou péči. V sobotu 3. října tato pomoc skončila, protože se nemocnice stala terčem cíleného bombardování. Zabito bylo 12 pracovníků Lékařů bez hranic a 10 pacientů, z toho tři děti. Mezi 37 raněnými bylo 19 členů týmu Lékařů bez hranic. Byl to nepřijatelný útok.

Celé hnutí Lékařů bez hranic je v šoku. V myšlenkách jsme s rodinami a přáteli všech zasažených. Nic nemůže omluvit použití násilí proti pacientům, zdravotníkům a zdravotnickým zařízením. Nemocnice jsou podle mezinárodního humanitárního práva chráněnými místy. Dokud se neprokáže něco jiného, představují sobotní události neomluvitelné porušení tohoto práva. Předpokládáme, že se jednalo o válečný zločin.

Útok zasáhl nejen Lékaře bez hranic, ale dotýká se humanitární práce kdekoli na světě a zásadně podkopává základní principy humanitární pomoci.

 

V posledním týdnu, kdy celé město zachvátily boje, se v nemocnici léčilo 400 pacientů. Od otevření traumacentra v roce 2011 v něm Lékaři bez hranic ošetřili desetitisíce zraněných civilistů i bojovníků ze všech stran konfliktu. V noci, kdy došlo k bombardování, slyšel personál Lékařů bez hranic pracující v nemocnici zvuk letadla kroužícího nad nemocnicí. Později bylo potvrzeno, že to byl americký letoun, který při každém přeletu svrhl bomby na stejnou budovu. Byla v ní jednotka intenzivní péče, místnosti pohotovosti a oddělení fyzioterapie. Okolní budovy v areálu zůstaly téměř nedotčeny.

Útok pokračoval ještě dalších 30 minut, přestože Lékaři bez hranic rychle upozornili afghánské i koaliční vojenské velitelství. Nemocnice byla dobře známá a její GPS souřadnice byly pravidelně oznamovány vojenským i civilním úřadům Afghánistánu i koalice, naposledy v úterý 29. září.

Tento útok nelze přejít jako pouhý omyl nebo nevyhnutelné důsledky války. Stanoviska afghánské vlády tvrdí, že síly Tálibánu využívaly nemocnici ke střelbě na koaliční jednotky. Tato tvrzení ukazují, že spolupracující afghánské a americké síly se rozhodly srovnat se zemí plně fungující nemocnici, což se rovná přiznání válečného zločinu.

Útok zasáhl nejen Lékaře bez hranic, ale dotýká se humanitární práce kdekoli na světě a zásadně podkopává základní principy humanitární pomoci. Potřebujeme odpovědi – nejen pro nás, ale pro veškerý zdravotnický a humanitární personál, který pomáhá obětem konfliktů kdekoli na světě. Zachování statusu zdravotnických zařízení jako neutrálního chráněného území závisí na výsledcích transparentního a nezávislého vyšetřování.

Příbuzné články a publikace