INDIE, NOVÉ DILLÍ, 14. 2. 2012 - Farmaceutická společnost Novartis volá Indii k soudu, aby tak zastavila výrobu dostupných generických léčiv. Na těchto lécích přitom závisí zdraví a životy milionů lidí v rozvojovém světě. Před závěrečným stáním u indického nejvyššího soudu se přidejte k naší kampani a požadujte zastavení tohoto útoku na generická léčiva.

Přidejte se ke kampani: STOP Novartis

Video zde

Proč na indických lécích závisí miliony lidí?

Indické léky patří k těm nejlevnějším na světě. Hlavním důvodem je to, že do roku 2005 Indie neudělovala patenty na léky. Je jednou z mála rozvojových zemí, která je schopná vyrábět levná generika  s garantovanou kvalitou. Výrobou levných generických verzí léků patentovaných v jiných zemích se Indie stala klíčovým zdrojem dostupných léků, jako například antiretrovirových přípravků pro boj s HIV/AIDS.

80 procent léků, které Lékaři bez hranic každoročně používají k léčbě 170 000 HIV pozitivních pacientů, pochází z Indie. 80 procent všech léků darovaných sponzory jsou také indická generika.

Jaká je souvislost mezi patenty a dostupností léčiv?

Když si farmaceutická firma v dané zemi patentuje lék, znamená to, že má po nějakou dobu monopol na jeho výrobu. Po dobu trvání patentu může jiným společnostem bránit v zemi produkovat nebo prodávat stejný lék. Podle Světové obchodní organizace (WTO) je minimální doba trvání patentu 20 let. To umožňuje společnostem vlastnícím patenty nasadit vysoké ceny, protože na trhu nemají konkurenci.

Konkurence je přitom úspěšně fungující metoda ke snižování cen léků. Právě soutěž mezi výrobci generik pomohla snížit cenu léčby HIV/AIDS z 10 000 dolarů na pacienta a rok v roce 2000 na cca. 150 dolarů v současnosti.

Proč nyní Indie začala udělovat patenty na léky?

Coby člen WTO se musí Indie řídit jejími pravidly. Jedno z nich je Dohoda o obchodních aspektech duševního vlastnictví (TRIPS), která členské země nutí udělovat patenty na léky. Proto Indie v roce 2005 změnila svůj patentový zákon a začala udělovat patenty na léčiva. Výsledkem je, že pokud je lék v Indii patentován, výrobci generik nemohou produkovat jeho levnější variantu.

Co to znamená pro pacienty?

Udělování patentů začíná mít znatelný dopad na dostupnost levných léčiv v Indii i jiných zemích. Léčiva vynalezená po roce 1995 budou pravděpodobně v Indii patentově chráněna – například raltegravir pro léčbu HIV nebo peg-interferon proti hepatitidě C jsou už patentovány. Produkce dostupnějších generických léků tak bude muset být pozastavena, dokud patent nevyprší nebo ho vláda neobejde přímým nařízením. V mezidobí se budou muset pacienti, kteří si drahá léčiva nemohou dovolit, obejít bez nich.

Proč firma Novartis žaluje indickou vládu?

Novartis v roce 1996 požádal v Indii o patent na mesylát imatinibu, lék proti rakovině prodávaný v jiných zemích pod jménem Gleevec nebo Glivec. V lednu 2006 byl tento patent v Indii odmítnut na základě toho, že jde jen o novou verzi staršího léku a proto nezakládá nárok na patent. V zemích, kde se Novartisu podařilo Gleevec patentovat, se lék prodává za 2600 dolarů na měsíc a pacienta. Indická generická verze léku přitom stojí méně než 200 dolarů na měsíc a pacienta.

Novartis tak usiloval o navýšení zisku a zároveň se snažil z indického patentového práva odstranit klauzule chránící veřejné zdraví. Patenty by poté mohly být udělovány stejně snadno jako v jiných zemích. Novartis se zvláště zaměřuje na paragraf 3d patentového zákona, který zakazuje „evergreening“ – metodu mezinárodních farmaceutických firem, které neustále prodlužují své patenty tak, že ve starých léčivech provedou drobné změny a pak je prohlásí za nová.

Co se stane, když Novartis v kauze zvítězí?

Patenty by byly udělovány stejně často, jako v bohatých zemích. Indie by dále nemohla zásobovat většinu třetího světa kvalitními, dostupnými léky.

Pokud by Novartis zvítězil, stále více metod léčby by bylo cenově nedostupných po dobu trvání patentu, tj. 20 let a více. Týkalo by se to i léčiv, která si v první řadě žádný patent nezasluhují.

Jakou roli v kauze hrají Lékaři bez hranic?

Lékaři bez hranic nejsou jednou ze stran sporu, ale podporují Asociaci pro pomoc pacientům s rakovinou (CPAA) v její boji s firmou Novartis. CPAA je jednou ze stran sporu a bude usilovat o přísné posuzování zlepšení účinnosti nových léků, tak, aby jim nebyly patenty udělovány automaticky.

Vzhledem k možným obrovským dopadům rozhodnutí soudu na výrobu generik a dostupnost indických léčiv Lékaři bez hranic spolu s jinými organizacemi naléhají na Novartis, aby zastavil svůj útok na Indii, Lékárnu rozvojového světa.

Dále čtěte: Obchodní dohoda EU a Indie může ohrozit dostupnost léků pro milióny lidí