„V táboře prý není dostatek místa – to je ovšem nechutný argument, když se podíváte na suchá parkoviště a sklady na druhé straně ostnatého drátu.“

Carolina Lopezkrizová koordinátorka Lékařů bez hranic
10. duben 2014

Představitelé Mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) projevili šokující lhostejnost, když odmítli zlepšit životní podmínky 21 000 vysídlených lidí žijících v částech základny OSN, které se pravidelně v tuto roční dobu zaplavují. Obyvatele těchto míst ohrožují vodou přenosné nemoci a možné epidemie. Přes opakované žádosti humanitárních organizací neučinili představitelé základny UNMISS nic, čím by zvýšili šanci těchto vysídlených obyvatel na přežití.

Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) vyjadřují své pochyby nad závazkem OSN reagovat na potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatel v násilím rozervaném Jižním Súdánu a vyzývají k okamžitým opatřením, která by zachránila životy lidí v táboře Tomping.

Základna mírových sil OSN Tomping v jihosúdánském hlavním městě Juba se stala útočištěm pro ty, kdo ve strachu o život uprchli po vypuknutí konfliktu v prosinci loňského roku z domovů. Teďžijí natěsnáni ve spodní části základny, kterou pravidelně postihují záplavy. Průjmová onemocnění, infekce dýchacích cest a konžní nemoci tvoří už teď 60 % případů přijímaných na klinice Lékařů bez hranic a počty takových pacientů se v případě záplav rapidně zvýší. Realizace plánu OSN vytvořit pro vysídlence alternativní místo se opakovaně zpožďovala a nyní je už přesun nereálný. Opakované žádosti Lékařů bez hranic a dalších organizací, aby se tábor Tomping alespoň dočasně rozšířil do prostor základny, které záplavy neohrožují, byly bez vysvětlení zamítnuty.

„Rozhodnutí UNMISS nezlepšit podmínky v Tompingu je ostudné,“ řekla Carolina Lopez, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic. „Během prvního lijáku začínajícího období dešťů spadlo 150 latrín a jejich obsah se smísil se záplavovou vodou. Lidé musí přežívat v přírodních odvodňovacích kanálech, protože jinde už není místo. O jednu latrínu se teď dělí 65 lidí. Deště dále sílí a budou trvat přinejlepším půl roku. Pokud nebude učiněno nic pro zlepšení děsivých životních podmínek, dopady budou fatální. Ať už se tábor do suchých částí základny rozšíří dočasně, nebo nastálo, musí se to stát co nejdříve.“

 

Hilde Johnson, vedoucí základny UNMISS 3. dubna sama prohlásila, že táboru Tomping „hrozí, že se změní na smrtící past.“ Poté uvedla, že se původní prostory tábora uzavřou v květnu. Přesun obyvatel tábora probíhá už pět týdnů, ale přestěhováno jich zatím bylo jen 1 118. Původní plán mohl být realizovatelný před měsícem. Přesun 20 000 osob do prostor, které zdaleka nejsou připraveny, je ale za současné situace na začátku období dešťů nereálný. Je zároveň těžké pochopit, proč nemůže být volný prostor v táboře Tomping použit k záchraně životů.

„V táboře prý není dostatek místa – to je ovšem nechutný argument, když se podíváte na suchá parkoviště a sklady na druhé straně ostnatého drátu,“ dodala Carolina Lopez.

Mnoho obyvatel tábora navíc uvedlo, že se nechtějí přesunout do „Juba House“, jiné základny UNMISS v Jubě, protože by se tam cítili méně v bezpečí. Lékaři bez hranic vyzývají UNMISS, aby veškeré přesuny obyvatel probíhaly dobrovolně.

Tábor Tomping leží v hlavním městě Juba a je snadno dostupný. Je proto nejočividnější ukázkou toho, jak se musí reakce na krizi změnit v celé zemi. Desetitisíce Jihosúdánců se nacházejí v dalších základnách UNMISS v jiných částech země. Lékaři bez hranic i zde zaznamenali nedostatečnou připravenost na bezprostředně hrozící záplavy. Například prozatímní data získaná na základně UNMISS v Malakalu ukazující alarmující míru úmrtnosti. Snahy o zlepšení situace jsou přitom minimální.

I v Minkammanu, který však připomíná spíš otevřený tábor než prostor základny OSN, žije v děsivých podmínkách 82 000 lidí, kteří uprchli před boji ve městě Bor. Lékaři bez hranic zde provozují 4 kliniky, kde poskytují 2 000 vyšetření týdně. Tamní tým Lékařů bez hranic znepokojuje nedostatečnost sanitace tábora, díky níž hrozí vodou přenosné choroby. Období dešťů zanedlouho naplno začne a nutnost přijmout potřebná opatření se zvyšuje ze dne na den. Neflexibilní systém OSN vypadá tak, že jsou sice připraveny plány, ale na místě se nevybudovala prakticky žádná infrastruktura.

„Mise OSN v Jižním Súdánu hlásila 18. března Radě bezpečnosti OSN, že „ochrana civilistů“ je její klíčovou prioritou. Naléháme na vedení OSN, aby si uvědomilo, že skutečná ochrana znamená víc než jen shromáždění lidí v chráněném prostoru základy. Zásadně důležité jsou také adekvátní životní podmínky a rychlé pragmatické jednání. Lidé musí být chránění před nemocemi stejně jako před násilím,“ prohlásil Jérôme Oberreit, generální sekretář Lékařů bez hranic.

Příbuzné články a publikace