{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Guinea: Úspěchy a výzvy v boji s epidemií eboly
Lékaři bez hranic už mohli z center pro léčbu eboly na Guineji propustit několik pacientů, kteří dokázali virus porazit. Krizové týmy Lékařů bez hranic se ale zároveň potýkají s překážkami, kvůli kterým musely momentálně pozastavit činnost jednoho z léčebných center.
Ebola je velice nebezpečná – onemocnění vykazuje vysokou úmrtnost a navíc proti němu neexistuje účinná léčba. Šance na přežití nakažených se ale zvyšují, pokud se jim dostává odpovídající péče, spočívající v dostatečné hydrataci a léčbě sekundárních infekcí.
„Když první vyléčený pacient opustil léčebné centrum, byla jsem hrozně šťastná, celý tým se radoval,“ vypověděla Marie-Claire Lamah, guinejská lékařka, která pracuje v centru Lékařů bez hranic pro léčbu eboly v nemocnici Donka v guinejském hlavním městě Conakry.
Lékaři bez hranic podporují snahy ministerstva zdravotnictví zamezit šíření nákazy. Oficiální údaje uvádějí zatím 151 podezřelých případů a 95 úmrtí spojených s ebolou.
Aktivity Lékařů bez hranic v Macentě zastaveny
V Macentě na jihovýchodě Guineje byli Lékaři bez hranic nuceni pozastavit své aktivity kvůli incidentu, kdy místní lidé házeli kameny na vozidla a budovy léčebného centra v mylné domněnce, že ebolu do země přinesli Lékaři bez hranic. Nikdo z týmu Lékařů bez hranic nebyl během incidentu zraněn.
Dva pacienti s ebolou, kteří byli v tomto centru, zůstávají v péči lékaře ministerstva zdravotnictví, kterého tým Lékařů bez hranic školil během 10 dnů, kdy se o pacienty s ebolou staral.
Informování o ebole
„Samozřejmě chápeme, že jsou místní lidé znepokojeni. Podobné reakce už jsme v minulosti zažili v jiných zemích,“ řekl Henry Gray, krizový koordinátor Lékařů bez hranic. „V situacích, jako je propuknutí eboly, je zásadně nutné zajistit, aby místní obyvatelstvo dobře chápalo podstatu nemoci a jejích rizik. V Macentě jsme měli informační tým pro navýšení povědomí pacientů, ale je velmi těžké pokoušet se informovat lidi o viru v jejich vlastním jazyce a přitom činit vše potřebné pro zastavení šíření nemoci.“
Vyjednávání s místními autoritami pokračují a Lékaři bez hranic plánují obnovení aktivit v Macentě hned jak to bude možné.
Lékaři bez hranic dále pracují v Guéckédou, dalším městě na jihovýchodě Guineje, kde zřídili izolační jednotku. Kapacita ebolováho centra Lékařů bez hranic v hlavním městě Conakry se rozšířila z 10 na 30 lůžek pro vysoce i méně rizikové pacienty.
„V současnosti máme v našem zařízení v Conakry 8 pacientů a rozšířili jsme jeho kapacity pro případ potřeby,“ dodal Henry Gray.
Stopujeme cestu nákazy
V Conakry i na ostatních místech vysílají Lékaři bez hranic a další zdravotnické organizace své týmy do místních komunit, aby vystopovaly ty, kdo byli v kontaktu s již zaznamenanými pacienty, a zjistily tak cestu šíření nákazy.
Lékaři bez hranic také pracují s místními komunitami na tom, aby se propuštění pacienti, kteří nad virem zvítězili, bezpečně dostali domů a aby jejich okolí pochopilo, že již dál nejsou nakažliví.
„Víme, že pacienti, kteří se uzdravili, se musejí vyrovnávat se stigmatizací,“ řekla zdravotní propagátorka Lékařů bez hranic Ella Watson-Stryker. „Vysvětlujeme jejich rodinám a sousedům, že pacienti už nejsou nakažliví a pro nikoho nepředstavují riziko. Lidé je mohou líbat, dotýkat se jich a objímat je bez jakéhokoli strachu z nákazy.“
V Guineji momentálně pracuje 60 mezinárodních spolupracovníků Lékařů bez hranic. Týmy do země dopravily také více než 40 tun zásob potřebných pro boj s epidemií.
Podpora v Libérii
Poté, co byly případy eboly hlášeny v sousední Libérii, vyslali Lékaři bez hranic specialistu, aby na místě poskytoval trénink a pomohl vylepšit malou izolační jednotku zřízenou liberijským ministerstvem zdravotnictví. Lékaři bez hranic také vyslali z Bruselu do hlavního města Monrovia zásoby zdravotnického a izolačního materiálu a tým, který bude poskytovat další podporu.