Gaza: rok poté

Na Palestince stále těžce doléhá izraelská okupace

Stovky Palestinců s šokujícími zraněními z 51denní války v Gaze stále plní čekárny humanitární zdravotnické organizace Lékaři bez hranic. Tito pacienti potřebují komplexní rekonstrukční chirurgii a rehabilitaci. Kvůli pokračující blokádě a obležení Gazy to vypadá, jako by poslední izraelsko-palestinské krveprolití skončilo teprve před chvílí.

Možná více než kdykoli dříve za 20 let poskytování zdravotní a psychologické péče v Gaze a na Západním břehu Jordánu jsou dnes Lékaři bez hranic svědky toho, jak je utrpení působené izraelskou okupací normalizováno. Její konec je jedinou možností jak ulehčit utrpení Palestinců.

Daň, jakou si poslední válka v Gaze vybrala, byla strašná: více než 2.200 lidí bylo zabito a přes 11.000 zraněno. Téměř 7.000 raněných tvořily děti a ženy. „Děti z Gazy, kterým je dnes osm let, nezažily nic jiného než blokádu a válku,“ říká Erwan Grillon, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Gaze a na Západním břehu Jordánu. „Zažily už čtyři ofenzívy, z nichž dvě byly zcela zničující, oběti si vybíraly bez rozdílu a nechaly za sebou šokující počet zabitých civilistů. Děti mladší 18 let tvoří většinu našich pacientů, kteří stále potřebují fyzioterapii a chirurgii zaměřující se na zranění způsobená válkou.“

Život v troskách představuje další nebezpečí

Na klinikách Lékařů bez hranic se mísí pacienti s různými problémy: lidé s válečnými zraněními vedle Gazanů s vážnými popáleninami. Zejména malé děti přicházejí k úrazu kvůli nevhodnému topení a nehodám při vaření, protože jejich rodiny musí žít v provizorních nebo poškozených domech. Během války bylo zničeno nebo poničeno přes 12.000 domů, stejně jako více než 70 nemocnic a zdravotnických zařízení.

Pokračující blokáda izraelské armády nadále připravuje území Gazy o nezbytně potřebné zásoby, včetně stavebního materiálu. S jeho pomocí by bylo možné znovu postavit domy, které izraelská armáda změnila v trosky. Silně omezené jsou i dodávky cementu a dalších stavebnin, protože jsou považovány za zboží „dvojího užití“, které je možné využít pro konstrukci zbraní. V celém pásmu Gazy je proto opraveno jen pár domů.

Podmínky se stále zhoršují

„Životní podmínky se nadále zhoršují,“ vypovídá Erwan Grillon. „Většinu pacientů naší pooperační kliniky v Gaze tvoří lidé s popáleninami. V poškozených domech snadno dochází k explozím při používání nebezpečného vytápění nebo nehodám při vaření. Šedesát procent takových zranění se stává dětem.“

Susanne Doettling/MSF

Stanová klinika v nemocnici Nasser: Pětiletý chlapec podstupuje převaz pod anestézií.

Lidé kvůli pokračující blokádě nadále žijí v nebezpečných podmínkách a téměř zcela závisejí na pomoci zvenčí. Rekordně vysoká je i nezaměstnanost: celková přesahuje 40 %, více než 60 % tvoří mezi mladými – a 80 % populace je alespoň částečně závislých na humanitární pomoci.

Mezinárodní pozornost se zaměřuje zejména na destrukci během války v Gaze a pokračující blokádu. Okupace Západního břehu Jordánu ale představuje další formu útlaku, který má široký dopad na veřejné zdraví. Palestinská populace na Západním břehu je denně vystavovaná ponižování, výhružkám a potupě. Palestinci už mohou obývat jen méně než 40 % plochy Západního břehu Jordánu – postupně ji zaplňují osady, silnice, kontrolní stanoviště a vojenské struktury.

Pacienti pronásledovaní psychickým utrpením

Psychologické programy Lékařů bez hranic jsou plné pacientů, kteří trpí poruchami souvisejícími s nekonečným pronásledováním nebo opakovaným (a netrestaným) násilím ze strany osadníků vůči lidem i majetku. Lidé jsou zmučení nočními raziemi, zadržováním úřady a dalšími násilnými projevy.

„Naše týmy přinášejí takové příběhy, že by stačilo jen vyjmenovat fakta, abychom je mohli odsoudit,“ dodává Erwan Grillon. „Denně vídáme pacienty ve stavu stálé úzkosti způsobené nočními vpády izraelských vojáků a útoky osadníků. Třetinu těchto pacientů tvoří děti mladší 13 let. Některé rodiny léčíme se stejnými příznaky už deset let. Nic se nezměnilo.“

Palestinci v Gaze i na Západním břehu uvízli v začarovaném kruhu násilí, k němuž je nutné se postavit, přímo a urychleně. Tato situace je přímým důsledkem pokračující okupace a naprostého selhání jakéhokoli politického vyjednávání. Opatření přijatá Izraelem ve jménu bezpečnosti je nutné posoudit s ohledem na jejich humanitární dopad. Vlády a mezinárodní instituce, které takovou politiku podporují, ať už otevřeně, nebo mlčky, musí stejně tak zvážit cenu, jakou si tento přístup vybírá na životech lidí. Devastace, která je důsledkem této politiky je nepopiratelná.

„Snaha vytvořit falešnou ekvivalenci v otázce zodpovědnosti za současnou situaci v Gaze a na Západním břehu Jordánu jen zastírá skutečnou zodpovědnost za násilí na okupovaných palestinských územích,“ říká Dr. Mego Terzian, prezident Lékařů bez hranic ve Francii. „Tím, že využívá rétoriku sebeobrany k obsazování území a pokračování brutální okupace, se Izrael a jeho mezinárodní podporovatelé snaží uzákonit systém, kvůli němuž Palestinci den po dni trpí. Tato situace těžce doléhá na jejich životy, bere jim naději a do budoucna přináší jen více stejného utrpení.“

Týmy Lékařů bez hranic v Gaze pracují od roku 1989. Poskytují zde zdravotní péči na základě potřeb lidí a zaměřují se na specifické zdravotní potřeby, které zdravotnický systém v Gaze nemůže pokrýt. Reagují také na přímé a nepřímé dopady násilí. Lékaři bez hranic v Gaze poskytují širokou škálu služeb: chirurgii, pooperační péči, převazy, psychologickou péči, pracovní terapii nebo fyzioterapii včetně speciální fyzioterapie ruky.

Na Západním břehu Jordánu provozují Lékaři bez hranic psychologické programy: ve východním Jeruzalému od roku 2011 a v guvernorátech Dženín, Hebron, Nábulus a Kalkílija od roku 2000.