Fotogalerie: Nová léčba pro pacienty s tuberkulózou v Grozném

Zargan (51) z Jalkoj-Mochu v okrese Kurchaloj se s extenzivně rezistentní tuberkulózou léčí ambulantně. Žije ve svém domě v horské oblasti spolu s bratrovou rodinou. Tuberkulózu poprvé dostala před 20 lety během války. Nemocniční léčba ale nebyla dostupná a Zargan se proto léčila se doma, ale neúspěšně. „Po válce jsem byla mnohokrát hospitalizovaná, ale léčba mi nepomohla. Cítila jsem se strašně, moje testy na TBC byly stále pozitivní. Během poslední léčby mi zavedli katetr a můj stav se konečně začal zlepšovat. Moje testy jsou negativní a já se uzdravím.“ Když byla Zargan přijata do programu Lékařů bez hranic, první měsíce strávila v nemocnici. Když byly její testy negativní, byla propuštěna do ambulantní péče. Poradkyně Lékařů bez hranic pro dodržování léčby ji navštěvuje každý týden. Podporuje ji v léčbě tím, že do laboratoře na testy odnáší vzorky sputa (hlenu).

Dr. Animesh Sinha a Dr. Milana Khusainova z Lékařů bez hranic kráčí chodbou oddělení pro pacienty s extenzivně rezistentní tuberkulózou ve státní léčebně Grozném.

Ruslanovi (43), svářeči z Mesker –Yurtu v okrese Shali, byla tuberkulóza diagnostikována v roce 2013 ve vězení. Nemocí trpí několik členů jeho rodiny. V květnu 2014 ho Lékaři bez hranic začali léčit s extenzivně rezistentní TBC. Teď je na domácí ambulantní léčbě a cítí se lépe s rodinou, která ho podporuje. Říká, že se lidé vyhýbají nemocným s tuberkulózou a dodává, že je nemožné najít si práci, pokud se zaměstnavatelé dozvědí, že má uchazeč tuberkulózu.

Sultan (22) ze Seržen-Yurtu v okrese Shali se s extenzivně rezistentní TBC také léčí ambulantně. Raisa je zdravotní sestra v místní klinice. Denně Sultana navštěvuje, aby se ujistila, že bere své léky. Stará se o něj, protože chodil do školy s jejím synem. Raisa doufá, že Sultan dokončí svou léčbu, uzdraví se a potom se ožení.

Sapikhat (53) z vesnice Kenkhi v okrese Šaroj je další pacientka s extenzivně rezistentní TBC na ambulantní léčbě. Žije s manželem a třemi dětmi v odlehlé vesnici v horské oblasti na hranici se sousedním Dagestánem.

„Nevím, jak jsem se tuberkulózou nakazila, lidé tady v horách jí netrpí,“ říká. Nemoc jí poprvé lékaři diagnostikovali v roce 2006. Opakovaně byla v nemocnici a prodělala operaci plic v Moskvě, choroba se jí ale v roce 2013 vrátila. „Léčbu jsem snášela jen s vypětím sil: bylo mi zle, zvracela jsem a nemohla jíst. Přežila jsem jen zázrakem. Myslela jsem, že zemřu a poprosila jsem manžela, aby mě vzal umřít domů. Po osmi měsících se ale objevily nové léky a můj lékař Dr. Animesh mi řekl: ‚Když je budete brát, neumřete.‘ Je to dobrý doktor. Díky všem lékařům jsem se zotavila.“

Movsar z Novyje Atagi se s extenzivně rezistentní TBC léčí ve státní léčebně. V roce 2010 mu lékaři diagnostikovali tuberkulózu, v roce 2011 pak multirezistentní formu nemoci a v roce 2014 extenzivně rezistentní formu. V srpnu 2014 se Movsar stal jedním z prvních pacientů, kteří začali s léčbou pomocí nového léků Bedaquilinu. Léčbu snáší dobře a jeho stav se výrazně zlepšil.

Tým Lékařů bez hranic na cestě za pacientem s extenzivně rezistentní TBC v odlehlé vesnici Kenkhi v horském okrese Šaroj blízko hranic s Dagestánem. Cesta autem po děravých cestách z hlavního města Grozného trvá tři hodiny.

Ilyas (59) je důchodce ze čtvrti Zavodskoj v Grozném a také pacient s extenzivně rezistentní TBC na ambulantní léčbě. Svou léčbu dodržoval téměř dva roky a v říjnu 2015 ji dokončil. Zdravotní sestra Zarema sleduje jeho léčbu každý den, když Ilyas přichází na místní polikliniku pro léky. Její práci podporují Lékaři bez hranic. Ilyasovi byla tuberkulóza diagnostikována už v roce 1975, když sloužil v armádě. Několikrát prodělal léčbu, byl na operaci plic, ale nemoc se mu vždy vrátila. „Od roku 1997 jsem se léčil každý rok,“ říká. Byl přijat do programu Lékařů bez hranic, když mu lékaři nakonec zjistili extenzivně rezistentní TBC. Od října 2013 začala léčba zabírat a letos v únoru byly jeho testy konečně negativní. „Hlavní na téhle nemoci je zůstat klidný a dodržovat léčbu,“ dodává Ilyas.