13 Lis 15 13 Říj 21

Ebola: Věda by měla sloužit uzdraveným pacientům

Epidemie eboly v Sierra Leone oficiálně skončila 7. listopadu, ale v sousední Guineji lidé pořád trpí nemocí, která si v západní Africe vyžádala přes 11 000 životů. I přes nebývalý rozsah epidemie stále zůstává mnoho věcí, které o ebole nevíme.  Jak dlouho virus přežije? Mohla by se ebola stát v regionu endemickou chorobou? Jakým zdravotním výzvám čelí vyléčení pacienti? Specialista Lékařů bez hranic na veřejné zdraví, Dr. Armand Sprecher, nabízí několik odpovědí.

Proč je ebola pro západní Afriku stále nebezpečná?

Epidemie eboly oficiálně skončila v Sierra Leone, ale v Guineji stále přibývají další případy. Tři noví pacienti, včetně těhotné ženy, byli před dvěma týdny přijati do centra pro léčbu eboly v hlavním městě Conakry. Jedno dítě se s touto chorobou narodilo a pořád žije. Dva z našich pacientů patří ke známému řetězci přenosu, který je navázán na úmrtí v komunitě ve městě Forecariah, ale jeden pochází z řetězce přenosu, který jsme dosud neznali.

Největším rizikem je dnes slabý monitorovací systém. Odhaduje se, že 233 lidí v Guineji přišlo do kontaktu s ebolovým pacientem, ale nejsou sledováni. Může to být tak, že pacient jel pohromadě s dalšími lidmi v taxíku, ale zdravotní úřady nebyly schopny dohledat daného taxikáře, ani ostatní cestující z vozu.

To je důvod, proč je tak těžké epidemii zastavit. Epidemie může být vyřešena v Sierra Leone, ale dokud se ebola vyskytuje v Guineji, bude nemoc stát na prahu a stále bude existovat riziko nových případů. Ostražitost a schopnost rychle reagovat na potenciální nové případy se bude muset udržovat v celém regionu.

Mohla by se ebola stát v západní Africe endemickou chorobou?

Jsou dva způsoby, kterými by se nemoc jako ebola mohla stát endemickou. Zaprvé tím, že by se objevilo mnoho „pozdních případů“ u lidí nakažených pohlavním stykem – nic takového jsme ale neviděli. Většina přeživších mužů, kteří jsou sexuálně aktivní, měla nemoc před rokem. Takže kdyby k pohlavnímu přenosu docházelo ve velké míře, zaznamenali bychom mnoho dalších případů.

Zadruhé by se musel virus přizpůsobit svému novému hostiteli. Viry, které se úspěšně přenesly od svých zvířecích nositelů a staly se endemickými nemocemi pro lidi – jako například HIV nebo spalničky – často přišly od zvířat, která jsou nám evolučně blízká. Virus eboly ovšem začal u netopýrů a není úplně dobře přizpůsobený lidem, navíc ve srovnání s ostatními patogeny nemutuje příliš rychle.

Způsob, jakým se ebola přenáší, také nevede k tomu, aby se stal endemitem. Na rozdíl od jiných virů se nešíří snadno při náhodném kontaktu, například se nepřenese na kolemjdoucí na ulici jako chřipka. Místo toho se šíří při pohřbech nebo při péči o nemocné pacienty. Když pochopíte riziko a když najdete konec řetězce sociálních vazeb, šíření nemoci se dá zastavit. Tímto způsobem byla epidemie eboly zastavena v ostatních státech.

Může virus přežít poté, co byl pacient vyléčen?

Mezi 27 000 dosud registrovanými případy eboly jsme zaznamenali pár „pozdních případů“, u kterých se virus v těle dostal do míst, kde imunitní systém není tak aktivní, například do varlat, do mozku nebo dovnitř očí. Z většiny těchto míst se virus nemůže dostat snadno ven, aby vyléčený pacient nakazil další. Sperma z varlat je jedinou výjimkou. Tyto případy jsou ale vzácné a není jich dost na to, aby vedly k dalšímu většímu šíření.

Tyto případy ukazují, že může existovat potenciální následné riziko u vyléčených pacientů, ale v této chvíli nelze vyčíslit, jak velké by mohlo být. Soustředění na hrozbu, kterou představují vyléčení pacienti, může být každopádně velmi zavádějící a může odvádět pozornost a zdroje od všeobecnějšího sledování. Je klíčové udržovat monitorovací systém, který není zaměřen pouze na potenciální přenos od lidí, kteří ebolu přežili. Věda by měla sloužit uzdraveným pacientům – ne naopak.

Jakým zdravotním obtížím čelí vyléčení pacienti?

V západní Africe je asi 15 000 vyléčených pacientů. Většina z nich má pokračující tělesné a psychické potíže. Mezi tělesné potíže patří bolest kloubů, chronická únava, problémy se sluchem a zrakové problémy, které mohou vést až ke slepotě, pokud nemá pacient rychlý přístup ke specializované péči. Zkušenost s nakažením ebolou, časem stráveným v centru pro léčbu eboly a stejně tak se strachem, který obklopuje virus, může způsobit vážnou depresi, posttraumatickou stresovou poruchu a psychické zdravotní problémy, včetně dlouhotrvajících nočních můr a vzpomínek.

Pacienti vyléčení z eboly mají ale problémy s přístupem ke zdravotní péči. V dnešní době mají stále někteří zdravotníci strach ošetřovat ty, kteří ebolu přežili. Přístup ke zdravotní péči může být také finančně náročný pro lidi, kteří ztratili práci. Je zásadní, aby zdravotnické úřady a všichni ostatní koordinovali své úsilí a zajistili včasný přístup ke kvalitní zdravotní péči zdarma pro ty, kdo ebolu přežili a pro jejich rodiny.

Od března 2014 ošetřily týmy Lékařů bez hranic v západní Africe 10 827 pacientů s ebolou.

{{{ labels.morehistories }}}