Ebola: Návrat domů nebývá pro vyléčené lehký

Mosesovu rodinu těžce zasáhla ebola. Virem se nakazili čtyři její členové: Mosesův otec a bratr zemřeli, on a jeho sestra přežili. Moses se vyléčil a mohl opustit léčebné centrum Lékařů bez hranic v sierraleonském městě Bo. Na cestu domů se s ním vypravila osvětová pracovnice Esmee de Jong.

„Doprovázíme naše vyléčené pacienty na cestě domů,“ říká Esmee. „Uzdravení lidé mají někdy velký problém, aby je jejich komunita přijala zpátky. Je velice důležité, že je doprovodíme a vysvětlíme jejich okolí, že už nepředstavují žádné nebezpečí. Chceme lidem také ukázat, že ebolu lze přežít, což není všeobecně známo.“

Někdy i ty, kdo se zapojili do boje s ebolou, překvapí, že ji lze porazit.

„Vyrazii jsme brzy ráno,“ vypráví Esmee, „a na cestě do vesničky, kde Moses žije, jsme potkali tým, který sleduje lidi s podezřením na ebolu. Zastavili jsme, abychom si promluvili. Lidé z týmu se ptali, co děláme tak daleko od léčebného centra. Odpověděli jsme, že vezeme uzdraveného pacienta domů, čemuž nemohli uvěřit. Jeden člen sledovacího týmu nakoukl do auta a poznal Mosese. „Přivedl jsem ho za vámi do centra a on žije!“ Všichni v týmu byli šťastní, že se s Mosesem setkávají, a byli ohromení, že se někdo s ebolou uzdravil.

Moses je učitel a je pro svoji komunitu hodně důležitý. Když dorazil domů, shromáždila se celá vesnice, aby ho přivítala. „Po našem příchodu propukla oslava,“ vypravuje Esmee. „Všechny ženy navrátilce obklopily, až je musel uklidňovat. Dojala mě láska a úplné přijetí, jakého se našemu pacientovi dostalo – bylo to opravdu neobvyklé.“

O dva dny později skončila léčba Mosesovy sestry a Esmee i ji doprovodila domů. „Všichni zpívali a tančili – sotva jsme mohli vystoupit z auta. Byla to krásná chvíle,“ vzpomíná Esmee.

Lidem, kteří přežili ebolu, se ale vždy takového přijetí nedostane. „Bohužel je to někdy jinak,“ říká Esmee. „Nedávno jsme domů přivedli jiného vyléčeného pacienta Francise. Obyvatelé jeho vesnice se hodně zdráhali přijmout ho zpátky do komunity. Francise i jeho bratra lidé nařkli z čarodějnictví. Ohromilo mě, jaký mají lidé z eboly strach a jak jsou ji schopní popírat. Jakoby popírání byl jejich způsob ochrany.“

Esmee a zbytek osvětového týmu vysvětlili obyvatelům vesnice, že Francis už není zdrojem nákazy. „Mluvili jsme s lidmi a ukazovali jim, že se vyléčeného člověka mohou dotknout. Doufám, že jsme tím Francisovi ulehčili přijetí zpět. Byl moc rád, že jsme ho doprovodili, a mnohokrát nám děkoval.“

Rozhovory s vesničany také umožňují týmům šířit informace o ebole: o tom, jak se mohou lidé před nemocí chránit, a co mají dělat, když někdo onemocní. Vyléčení pacienti hrají důležitou roli ve snaze povzbudit lidi se symptomy eboly, aby rychle vyhledali léčbu. Budou tak mít větší šanci na uzdravení a nenakazí další ve svém okolí.

„Chceme lidem ukázat, že ti, kdo nad ebolou zvítězili, dál nepředstavují nebezpečí. Chceme jim dát naději tím, že uvidí, že je nad ebolou možné zvítězit.“

*Jména pacientů byla změněna