11. červen 2015

Lékaři bez hranic spouští světovou kampaň na podporu Indie, často označované za „lékárnu světa“ a jejích patentových zákonů umožňujících výrobu levných generik

Dillí/Ženeva/Praha, 11. června 2015 – Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic/Médecins Sans Frontières (MSF) dnes spouští celosvětovou kampaň, kterou se snaží podpořit Indii, aby nepodlehla sílícímu nátlaku ze strany USA, Japonska, Švýcarska a EU na změnu patentových zákonů. Ta by zásadně ovlivnila schopnost Indie vyrábět cenově dostupné léky, na nichž závisí miliony lidí na světě.

Začátek kampaně souvisí se zahájením dalšího kola vyjednávání o obchodní dohodě RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) v japonském Kyotu.

Více než 80 % léků používaných v projektech Lékařů bez hranic na léčbu HIV pochází z Indie. Pomocí indických generik léčí Lékaři bez hranic také další nemoci, jako je tuberkulózamalárie. Indie rovněž vyrábí cenově dostupné verze léků na nepřenositelné nemoci, které by jinak byly pro rozvojové země zcela nedosažitelné.

„Jako lékaři jsme závislí na lécích a očkovacích látkách vyráběných v Indii, bez nich nemůžeme dělat svou práci. Nemůžeme si proto dovolit stát stranou a tiše pozorovat, jak se lidem v našich projektech i jinde uzavírá možnost přístupu k život zachraňujícím lékům,“ prohlásila Dr. Joanne Liu, mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic. „Zrak celého světa se nyní obrací k Indii s obavami, zda nadále zůstane ‚lékárnou světa‘. Rádi bychom jí v této rozhodující chvíli vyjádřili co nejsilnější podporu.“

Indický zákon přísněji než ostatní země nastavuje pravidla pro to, který lék zasluhuje nový patent a který už nikoli, a to vždy v zájmu veřejného zdraví. Uvolnění patentů umožnilo konkurenci mezi výrobci generik a způsobilo například pokles ceny léků na HIV během desetiletí o 99 % z původních 10.000 dolarů na současných 100 $.

Japonsko se prostřednictvím RCEP snaží prosadit několik právních ujednání, která by umožnila farmaceutickým společnostem neustále prodlužovat své monopoly drobnou úpravou existujících léků (tato praxe je ve farmaceutickém průmyslu známá jako „evergreening“). Další opatření by umožnilo společnostem získat patent na léky, které rovněž podle indického práva patent nezasluhují, a to díky tzv. exkluzivitě dat, tedy replikování drahých a mnohdy neetických klinických studií.

Americká vláda opírající se silně o farmaceutickou lobby nejen že tlačí na Indii, aby zmírnila svoje patentové normy, ale nutí ji také zavést takovýregulační lékový systém, který v podstatě spojuje registraci lékových přípravků s jejich patentovým stavem (tzv. patentové vazby). Zdá se, že indické ministerstvo zdravotnictví o této změně vážně uvažuje.

Bilatelární obchodní dohody v rámci jednání EU a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), které rovněž obsahují škodlivá opatření, byly pro intenzivní tlak ze strany Indie a občanské společnosti na několik let pozastaveny, ale proslýchá se, že vyjednávání budou brzy pokračovat.

„Děsí nás pomyšlení, že by nadnárodní farmaceutický průmysl mohl uspět a zničit konkurenci v produkci generik v Indii a že by zisk zvítězil nad záchranou lidských životů,“ řekla Leena Menghaney, ředitelka kampaně Access Lékařů bez hranic pro jižní Asii. V roce 2006 švýcarská farmaceutická společnost Novartis předvolala indickou vládu k soudu, aby iniciovala změnu patentového zákona, poté, co jí byla zamítnuta žádost o patent na lék proti rakovině. O sedm let později, v červnu 2013, společnost svůj boj u Indického nejvyššího soudu prohrála. USA, Evropská unie, Švýcarsko a Japonsko však nyní úsilí o změnu indických patentových zákonů obnovily.

Příbuzné články a publikace