31. srpen 2016

Po čtyřech měsících od vypuknutí masivní epidemie malárie Lékaři bez hranic 20. srpna ukončili své zdravotnické aktivity v oblastech Pawa a Boma-Mangbetu v provincii Haut-Uélé na severovýchodě Demokratické republiky Kongo. Florent Uzzeni, zástupce vedoucího krizové jednotky Lékařů bez hranic v Ženevě, vysvětluje důvody vedoucí k tomuto rozhodnutí.

Znamená odchod Lékařů bez hranic z Haut-Uélé, že tato epidemie malárie skončila?

Kritická fáze skončila a epidemie malárie je nyní pod kontrolou. Posledních několik týdnů počet případů malárie ve zdravotnických střediscích prudce klesl. Na začátku května, kdy byla zdravotnická zařízení zcela přeplněna množstvím pacientů s jednoduchou a komplikovanou formou malárie, jsme zahájili krizové operace. Za tři měsíce jsme ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví pomohli téměř 82 tisícům lidí infikovaných malárií, většinu z nich tvořili děti do pěti let. Tři tisíce z nich trpěli vážnou formou nemoci a byli hospitalizováni. Provedli jsme také 1 100 krevních transfuzí. Náš odchod byl postupný. Do místních zařízení jsme darovali léky, které jim umožní vypořádat se se závěrečnou fází hlavního období malárie.

Lékaři bez hranic zasahovali v roce 2012 ve stejném regionu při neočekáváné epidemii malárie. Myslíte si, že krizi v roce 2016 se podařilo zvládnout lépe?

V roce 2016 fungoval výstražný systém v Pawa a Boma-Mangbetu výborně. Zdravotnické úřady začaly upozorňovat na nárůst případů v prosinci. V březnu, kdy počty začaly dramaticky stoupat, uvědomily zdravotnické oddělení v Isiru. Upozornění přišlo včas, ale reakce byla velmi pomalá. Lékaři bez hranic byli vyzváni, aby pomohli zdravotnickému systému, který byl zahlcený. Oproti roku 2012 se našim týmům podařilo zareagovat mnohem rychleji, čímž se podařilo zabránit katastrofické situaci, kterou jsme zažili před čtyřmi lety. Hlavním problémem, který jsme vypozorovali, bylo zásobování léky. Když jsme na místo dorazili počátkem května, počet pacientů byl velmi vysoký a ve zdravotnických zařízeních nebyly téměř žádné léky. Často tam chyběly i několik týdnů. I přes včasné upozornění nebyly zdravotnické úřady schopny poskytnout okamžitou a dostatečnou léčbu. Bez léčby počty případů závažných typů malárie vzrostly, nemocnice byly zahlcené a počty mrtvých se navýšily.

Myslíte si, že epidemie malárie může v budoucnu propuknout znova?

Ano, malárie je v oblasti endemická a podle událostí z let 2012 a 2016 je velmi pravděpodobné, že podobná epidemie se objeví znova. V reakci na takovou situaci jsou klíčové dva kroky. Léky musejí být dostupné lidem, kteří si často nemohou dovolit jít do nemocnice či zdravotnických center, a musí být zabezpečena bezplatná zdravotní péče. Při propuknutí epidemie malárie je klíčová flexibilita a schopnost rychle zareagovat. V oblastech Pawa a Boma-Mangbetu naše týmy viděly zdravotní systém, který víceméně fungoval, včetně zdravotnických zařízení s proškolenými zaměstnanci, kteří byli schopni rozpoznat epidemii. Kdyby se okamžitě po upozornění začalo s krizovým zásahem, mohla být úmrtnost pod kontrolou i bez podpory Lékařů bez hranic.

Příbuzné články a publikace