18 Led 15 15 Zář 17

D. R. Kongo: Motorkáři bez hranic

Síť řidičů motorek umožňuje Lékařům bez hranic pomáhat lidem v odlehlých oblastech.

Cesta z Minovy do Numbi na východě Demokratické republiky Kongo by mohla být snem mnoha fanoušků jízdy na motorce. Více než dvě hodiny trvající trasa plná kopců, kluzkých povrchů a překážek mnoha druhu představuje velkou zkoušku. Místní řidiči jí projíždějí se zjevnou lehkostí a jistotou těch, kdo každý den zdolávají velké obtíže. Cizí člověk cestující jako pasažér za řidičem může jen stěží obdivovat krásu okolní krajiny – spíše se bojíte překážek na cestě, jejichž překonání vyžaduje akrobatické kousky. Po chvíli si ale všimnete úžasných schopností, jaké řidiči mají, a jste ochotni jet kamkoli.

Pro tisíce obyvatel Numbi a okolních kopců ale cesta neznamená radost z jízdy nebo možnost obdivovat krásy okolí. Je to vlastně jediná spojnice s jezerem Kivu a nejbližším městem Minova. Pro nemocné lidi a těhotné ženy představuje také přístup k jediné nemocnici v oblasti. Převážet na motorce pacienta už není dobrodružství, ale opravdový výkon. „Nikdy jsem se nedostal do neřešitelné situace, vždycky je nějaká možnost… někdy se ale člověk radši pokřižuje, než přidá plyn,“ vypovídá Shabadé, jeden z motorkářů, který spolupracuje s Lékaři bez hranic v provincii Jižní Kivu. Ať už převážejí pacienty, nebo vyrážejí na průzkumné mise, aby zjistili potřeby lidí v odlehlých oblastech, je práce těchto řidičů zásadní pro poskytování zdravotní péče desetitisícům lidí, kteří by se k ní jinak nedostali. Nedostatečný přístup ke zdravotní péči je v D. R. Kongo zásadní problém. V zemi je méně než jedno nemocniční lůžko na tisíc obyvatel a na 10.000 lidí připadá v průměru něco málo přes jednoho lékaře. Tyto údaje jsou jedny z nejhorších na světě.



„Není to nic lehkého, protože musíte jet rychle a přitom opatrně kvůli stavu pasažéra,“ dodává Akonkwa, další motorkář Lékařů bez hranic v Numbi. Během minulého září zranil výbuch granátu tucet lidí před ústředím Lékařů bez hranic ve vesnici. Motorkáři museli urychleně evakuovat několik raněných do Minovy, někteří pasažéři měli vážná zranění.

Někdy ale ani schopnosti řidičů nestačí, aby včas dojeli do zdravotního střediska. „Nedávno jsme jeli s těhotnou ženou do nemocnice, na cestě ale začala rodit. Kolega na doprovázející motorce ale naštěstí měl zkušenosti, a tak jsme jí pomohli porodit. Všechno dobře dopadlo,“ vzpomíná Birmana, jeden z nováčků ve skupině motorkářů Lékařů bez hranic v Numbi.

Na cestu z Numbi do Minovy se auta vydávají jen v extrémních případech a v dešti ji nemohou zvládnout vůbec. Lékaři bez hranic proto vybudovali síť motorkářů z místních mladíků, z nichž si většina na obživu vydělávala v rámci rozsáhlé sítě mototaxikářů. Řidiči jako Shabadé nebo Brimana pocházejí z vesnic kolem Minovy. „Před šesti měsíci mě Lékaři bez hranic najali, abych převezl pacienta v kritickém stavu. Vedl jsem si dobře, a tak mě zaměstnali nastálo. Prošel jsem testem a jsem teď v týmu,“ říká 22letý Birmana. Vypráví, jak se jeho život zlepšil: „Dřív jsem si musel na taxikaření motorku pronajímat. Dělám pokroky. Tahle práce vás hodně osobně obohatí a umožní vám lépe porozumět společnosti, v níž žijete.“

Překážky na cestách ale nejsou to jediné, s čím „Motorkáři bez hranic“ zápasí. Tak jako jiní civilisté se i oni musí vyrovnat s ozbrojeným konfliktem, který v různých částech země zuří poslední dvě desetiletí. „Jednou jsme byli na průzkumné misi na jihu provincie a milicionáři nás zastavili na silničním zátarasu. Věci se zvrtly a my museli ujet, zatímco ozbrojenci stříleli do vzduchu,“ vzpomíná Pascal, jeden z motorkářů z krizového týmu Lékařů bez hranic v Bukavu na jih od Minovy.

Síť motorkářů je nezbytná pro mnoho aktivit v oblasti, jako jsou třeba očkovací kampaně. Bedny s vakcínami se musí hluboko do džungle převážet na dvou kolech. „Na jedné motorce někdy převážíme až 150 kilo, což je opravdu hodně,“ říká Pascal. Díky motorkářům mohla proběhnout řada imunizačních kampaní v oblasti. Statisíce dětí mohly být očkovány proti nemocem, jako jsou spalničky, které mohou stále být v D. R. Kongo smrtelné.

Jen co dorazíte do Numbi s trochu potlučenými zády ale pořád vzrušení z cesty, nabídne se vám další cesta do Shanie. Nová více než hodinová trasa po blátě a kamení. Žádný problém – s těmihle „Motorkáři bez hranic“ se můžete vydat kamkoli potřebujete.

{{{ labels.morehistories }}}