Čtyři nejkrásnější momenty roku očima oddělení péče o dárce

Na misích Lékařů bez hranic zažívají naši kolegové bezpočet krásných momentů. Otevření nemocnic, úspěšné operace, úsměvy vyléčených pacientů. Pozitivní momenty ale zažíváme i my v pražské kanceláři v oddělení péče o dárce. Radost máme samozřejmě z každého daru, ale některé nám utkvěly v paměti a nejen na konci roku se za nimi rádi ohlížíme.

1. Lidé, kteří vyzvali k podpoře své okolí

Ohromnou podporou jsou pro nás dárci, kteří uspořádají vlastní sbírku ve svém okolí a její výtěžek nám pak věnují. Ať už jde o „dobroběžce“, kteří sbírku pořádají ve spojení se svým sportovním úsilím, organizátory různých akcí, kteří na akci umístí naši kasičku, anebo dárce, kteří pro nás připraví charitativní výstavu, dražbu nebo bazárek. Když nám potom výtěžek z akce předávají, jde většinou o hodně emotivní chvíle, jako v případě slečny Ř. Ta uspořádala s kolegyněmi herečkami dobročinný bazar a následně přišla k nám do kanceláře s částkou přes třicet tisíc korun. Když nám své úsilí a průběh akce popisovala, hrnuly se slzy do očí nejen nám, ale i jí samotné.  

2. Svátek dárcovství a TextilEco

Na svátek dárcovství #GivingTuesday se nám povedlo něco, v co jsme sami snad ani nedoufali. V rámci sbírky jsme stanovili cíl vybrat od dárců 100 tisíc korun, které následně  stejnou částkou zdvojnásobí společnost TextilEco a.s.. Štědrost dárců nás však samotné překvapila a tak jsme mohli sledovat, jak vybraná suma stoupá až přes 400 tisíc. Každý v kanceláři měl v prohlížeči otevřenou stránku sbírky a kontrolovali jsme ji prakticky každých pět minut. Korunu tomu však nasadila společnost TextilEco a.s., která ve štědrosti nezůstala pozadu a namísto původní sumy dorovnala částku čtyřnásobně vyšší. Díky tomu můžeme pořídit léky, vybavení a další nezbytně důležité prostředky celkem za 821 858 korun. Byl to den, kterých zažijete jen pár za život, a my za něj ještě jednou všem děkujeme.

3. Radost neměříme výší daru

Radost ale zdaleka neměříme jen výší peněz. Jednou z našich dárkyň, kterou zná celý tým je paní A. Starší dáma, která nám každý měsíc posílá stokorunu a každý měsíc nám zatelefonuje, aby se ujistila, že její dar dorazil. S převodem nikdy nebyly technické ani jiné potíže a vlastně by vůbec volat nemusela. Kdyby nám stejným způsobem volalo více dárců, asi bychom byli telefonáty naprosto zavalení, ale u paní A. už se z toho stal takový rituál. A tak na začátku každého měsíce čekáme, až se rozezvoní telefon a my budeme moci říct „Nebojte, vaše stokoruna dorazila.“

4. Jakub a jeho dopis

Dalším momentem roku 2016, na který dlouho nezapomeneme, je dopis osmiletého Jakuba, který nám poslal krásnou ilustraci spolu se svým kapesným. K této Jakubově aktivitě se přidal i tatínek se svým „kapesným“, aby syna podpořil, a jejich společný dopis s obrázkem nám visí na nástěnce v kanceláři dodnes. Tady opět nehraje roli výše daru, ale krása samotného gesta. To, že místo nákupu sladkostí nebo hraček se Jakub rozhodl rozdělit s těmi, kteří to potřebují. Zkrátka mladík se srdcem na správném místě.

Za celý tým Lékařů bez hranic bychom chtěli na tomto místě poděkovat všem našim dárcům. Ať už jde o ty největší, nebo o ty nejmenší dary, každý z nich má smysl a každého z nich si vážíme a doufáme, že i rok 2017 nám přinese krásné momenty.

Šimon Presser